Název
REBUTIA PSEUDODEMINUTA Backeb. f. RUBRIFILAMENTOSA Buin. et Don.
 

Taxon
Rebutia pseudodeminuta Backeberg f. rubrifilamentosa Buining et Donald, Sukkulentenkunde, 7/8 : 101, 1963
Forma byla pojmenována podle zbarvení tyčinek, rubrifilamentosa znamená s červenými nitkami.

 

Popis
Tělo
odnožující až trsovité, jednotlivé stonky kulovité až protáhlé, až 70 mm vysoké a 50 mm široké, listově zelené, na hrbolech někdy poněkud fialově nabíhající; temeno přikryté trny ze sousedních areol. Žeber asi 18, spirálovitá, rozložená v asi 5 mm široké, 2 mm vysoké hrboly; areoly malé, okrouhlé až oválné, 1-2 mm velké, asi 6 mm navzájem vzdálené. Trny v síle i délce proměnlivé, propletené, okrajové trny paprskovitě roztažené, bělavé až nahnědlé, 10-12, 5-10 mm dlouhé; středové trny 2-3, poněkud silnější, až přes 15 mm dlouhé, zbarvené podobně jako okrajové trny, na špičce více hnědé.
Květy
nálevkovité, asi 30 mm dlouhé a široké, samosprašné; okvětní lístky kopisťovité, špičaté, leskle oranžově červené, květní lůžko a květní trubka oranžově červené, pokryté nazelenale hnědými šupinami, řídkou bílou vlnou a několika štětinami; nitky karmínově červené, prašníky žluté; čnělka světle žlutá, blizna nažloutlá, v úrovni nejvyšších prašníků.
Plod
kulovitý, 5 mm velký, pokrytý vlnou a štětinami jako květní lůžko.
Semena
matně hnědočerná, asi 1,3 mm dlouhá a 1 mm široká; hilum bazální, nahnědlé.

 

Variety
Rebutia pseudodeminuta f. rubrifilamentosa vykazuje v našich sbírkách jen malé rozdíly v barvě a velikosti trnů, což je asi jen důsledek vlivu kultury. První rostliny byly rozšiřovány firmou A.Hahna z Berlína, nabízeny byly rovněž Fričem v seznamu z roku 1936 (č. 139/42). Nově byla tato forma nalezena Lauem (L 550a).

 

Výskyt
Rebutia pseudodeminuta f. rubrifilamentosa pochází z Argentiny, z provincie Salta. Jako naleziště sběru L 550a byl uveden sever provincie Salta, u Santa Victoria.

 

Pěstování
R. pseudodeminuta f. rubrifilamentosa se svými požadavky nikterak neliší od ostatních forem R. pseudodeminuta. I pravokořenná roste spolehlivě a brzy bohatě kvete. Snadno se množí ze semen i odnožemi. Chladné a suché přezimování při teplotách 5-10 stup. C zabrání deformování rostlin a podporuje bohatou násadu poupat, aniž by se nepříznivě projevil nedostatek světla při zimování. Ten pouze způsobí pozdější násadu poupat, a tím i pozdější kvetení.

 

Poznámky
Rebutia pseudodeminuta f. rubrifilamentosa byla v popisu od Rebutia pseudodeminuta f. pseudodeminuta odlišena jediným znakem - zbarvením nitek, které jsou u všech ostatních forem R. pseudodeminuta nažloutlé až světle žluté. Liší se však i užšími okvětními lístky a barvou poupat, která nejsou červenočerná jako u f. pseudodeminuta, ale nazelenale hnědá. Rostliny z nového sběru L 550a se od starých rostlin, které se v našich sbírkách udržují již od dob A.V.Friče, liší velmi málo. Potomky z těchto starých rostlin nalezneme ve sbírkách nejčastěji s označením Rebutia (Aylostera) rubrifilamentosa n. n. nebo Rebutia (Aylostera) carminifilamentosa n. n.

 

Literatura
Donald J., The Classification of the Rebutias; Ashingtonia, 2 : 143, 1976
Haun R., Rebutien - ans Licht gerückt 12. Aylostera pseudodeminuta (Backeb.) Backeb.;
Kakt./Sukk., 18 : 87, 1983
Schütz B., Rebutia pseudodeminuta forma rubrifilamentosa Buin. et Don.; Kaktusy 81, 17 : 18, 1981

 

Autoři
Text: Otakar Šída.
Foto a sbírka: Karel Crkal.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím sest a jedna