Název
PARODIA RUBIDA Ritt.
 

Taxon
Parodia rubida Ritter, Succulenta, 43 : 43-4, 1964
Parodia maassii (Heese) Berg. var. rubida (Ritt.) Krainz, Städtische Sukkulenten-Sammlung Zürich (katalog), p. 102, 1976
Parodia maassii (Heese) Berg. var. rubrispina Y.Ito, (lat. rubidus) trny, podle nichž Ritter zvolil i jméno.

 

Popis
Tělo
stonek 150-160 mm široký, ve stáří až dvakrát tolik vysoký, temeno s bílou vlnou; žeber nejčastěji 13, zřídka až 16, 15-20 mm vysokých, areoly s bílou plstí. Trny oranžově žluté až červenohnědé, světlých odstínů; okrajové trny světlejší až bílé, tence jehličkovité, počtem 12-16, 20-50 mm, dolní i horní zhruba stejně dlouhé; středové trny 3-6, 4 dolní nejsilnější, silnější než trny okrajové, jehlovité; nejdolnější z nich 30-70 mm dlouhý, ostatní o něco kratší; u mladších rostlin je dolní středový trn výrazně háčkovitý, ve stáří jen mírně zakřivený až téměř rovný.
Květy
25-40 mm dlouhé, okvětní lístky 12-20 mm x 2-4 mm, středový proužek 1-2 mm široký, směrem dolů širší, karmínový, okraje lístků hnědožluté; perikarpel kulovitý, 6-7 mm, zahalený do bílé vaty; receptakulum 11-15 mm dlouhé, 11-13 mm široké, s hustou bílou, nahoře červenohnědou vatou, jemné štětinky často chybějí; nitky dole žluté, nahoře hnědavé až červenohnědé, čnělka světle žlutá, vyčnívá nad prašníky.
Plod
kulovitý nebo ploše kulovitý, pokrytý bílou vatou, s širokým bazálním otvorem.
Semena
vejcovitá, 1,0 x 0,8 mm, černá, matná, jemně bradavkovitá.

 

Variety
Barva středových trnů kolísá od světle okrové až po různé tóny červenohnědé. Nejoblíbenější jsou ovšem exempláře s načervenalými trny, které také daly druhu jméno. Rovněž odlišně zbarvené okraje úzkých okvětních lístků, které jsou charakteristické pro celou skupinu kolem P. camargensis, bývají u P. rubida proměnlivé. Nejsou vždy hnědožluté, ale vyskytují se též v různých tónech růžové či hnědorůžové. Vždy jsou však světlejší a průsvitnější než červený či karmínový středový proužek.

 

Výskyt
P. rubida je pozoruhodný objev F.Rittera
FR 725 z okolí La Torre v provincii Sud Cinti, dept. Chuquisaca (Bolívie).
Poprvé byla nalezena v r.1954; stanoviště potvrdil svými sběry A.B.Lau
L 921.
P. rubida patří do okruhu velmi proměnlivých rostlin kolem P. camargensis. Místy dokonce roste na stanovišti společně s P. camargensis var. prolifera (viz Atlas 37/1991) a občas se najde i kříženec obou, nicméně Ritter považuje oddělení obou taxonů za odůvodněné. Weskamp si klade otázku, proč potom během vývoje takové soužití nevyústilo ve zformování jediného druhu. Odpovědí může být více, např. různá denní či sezónní doba kvetení nebo fyziologická izolace, blokující účinnou produkci hybridů.

 

Pěstování
Je to pravá "skalnička" z výšek okolo 3000 m, zvyklá na dostatek slunečního záření i během zimy. Snadno ji proto na jaře popálíme, zejména při tmavém zimování. Vyžaduje velmi slunné stanoviště a květů se v našich zeměpisných šířkách dočkáme jen některý rok, když si P. rubida užila dostatek sluníčka. Semena jsou proto vzácná a rostliny ještě vzácnější.
Vyobrazenou rostlinu vypěstoval Václav Drbal z Moravan.

 

Poznámky
Z La Torre, kde P. rubida roste, je to vzdušnou čarou asi 10 km k El Puente a 60 km do města Camargo. První místo je spojeno se stanovištěm nádherné P. ritteri, druhé se jménem P. camargensis. Těmito údaji jsou také určeni nejbližší příbuzní P. rubida, která stojí mezi P. ritteri a P. camargensis. P. ritteri má však všechny středové i okrajové trny téměř stejně dlouhé a nesnadno odlišitelné, velmi světlé, růžové či téměř bílé. Trny P. camargensis jsou také všechny stejné barvy, ale bývají řidší, žlutohnědé, někdy rezavě červené, středové jsou delší a trochu ohnuté. P. rubida má právě tak jako P. camargensis trny nestejně dlouhé a tmavší, ale na rozdíl od ní má více trnů okrajových, dolní středový trn je podstatně delší, silnější, ohnutý a u mladších rostlin háčkovitý. Další rozdíly jsou v květech a semenech.

 

Literatura
Backeberg C., Das Kakteenlexikon, p. 348, 1966
De Vos W., Parodia rubida; Cactusvrienden, 22 : 128-200, 1982
Jelínek J., Parodia Speg.; Kaktusy 79, 15 : 113, 1979
Kessler H., Parodien aus den bolivianischen Anden; Kakt. und and. Sukk., 21 : 70, 1970
Kessler H., Die FR-Parodien; Stachelpost, 7 : 223-224, 247, 1970
Ritter F., Kakteen in Südamerika, 2 : 519, 1980
Weskamp W., Die Gattung Parodia, p. 283-284, 1987

 

Autoři
Vyobrazenou rostlinu vypěstoval Václav Drbal z Moravan.
Snímek semen: Zdeněk Voráček.
Text: Miroslav Veverka.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím pet a sedm