Název
PARODIA CARDENASII Ritt. var. MAIOR Brandt
 

Taxon
Parodia cardenasii Ritter var. maior Brandt, Kakt. Orch.-Rundschau, 8 : 36, 1983
Parodia chirimoyarana Brandt, Cact. Succ. J. (US), 50 : 16-17, 1978
Druh pojmenován po prof. dr.Martinu Cárdenasovi (1899-1973), význačném bolívijském botanikovi; větší a robustnější tělo (= maior) pak dalo jméno varietě.

 

Popis
Tělo
rostliny široce kulovité, jednotlivé či odnožující, hnědavě zelené, 50 mm vysoké, 90 mm široké; 17 žeber rozdělených do širokých spirálovitě uspořádaných bradavek; areoly 3 mm široké, s 1 mm dlouhou bílou vlnou. okrajových trnů asi 11, tenkých, bílých, 2-6 mm dlouhých; středové trny 4, hnědé, rovné, až 13 mm dlouhé. Perikarpel 7 mm široký, zelený, růžové šupiny, bílá vlna a 5 mm dlouhé hnědé štětiny; receptakulum dlouhé 13 mm, žluté, s protáhlými růžovými šupinami.
Květy
až 50 mm široké žluté; vnější okvětní lístky 20 mm dlouhé, žluté s purpurovou špičkou; vnitřní lístky až 25 mm dlouhé a 5 mm široké, žluté; nitky a prašníky žluté, čnělka 14 mm, krémová, se stejně zbarvenou bliznou.
Plod
nahnědlý, s tenkým oplodím, 5 mm široký, bílá vlna a hnědé štětiny.
Semena
0,6 mm dlouhá, 0,4 mm široká, testa hnědavá, lesklá, s naznačenou strukturou málo výrazných plochých bradavek.

 

Variety
Velikost květů kolísá v jednotlivých letech i během téže sezóny, dokonce u stejné rostliny, jako ostatně u mnohých parodií. Většinou bývá květ menší, než se uvádí v popise, což je ostatně patrno i z měřítka, které Brandt přiložil k původní fotografii. Středové trny jsou obtížně odlišitelné od trnů okrajových, často mívají jen nahnědlou špičku nebo jsou celé špinavě bílé. Pozoruhodná je tato varieta tím, že vytváří odnože, což v okruhu P. formosa, kam rostlina patří (série Campestrae), je výjimečným jevem. Nominátní var. cardenasii je menší, neodnožuje a nitky tyčinek jsou mosazně žluté; vnější okvětní lístky mají nejen růžovou špičku, ale též načervenalý středový proužek.

 

Výskyt
Na řece Pilcomayo v provincii O'Connor (Bolívie). Pochází ze sběrů Karla Knížete. P. cardenasii var. cardenasii objevil Cárdenas v březnu 1952 směrem více na východ, v nižších polohách u města Villamontes, v místech, kde Pilcomayo opouští hory a směřuje do Gran Chaca. Tam ji později sbíral i F.Ritter a nazval ji po objeviteli. Areály obou variet jsou v blízkosti a liší se nadmořskou výškou.

 

Pěstování
Lze ji snadno množit z oddělených odnoží. Výsevy jsou zpočátku choulostivé a je třeba použít Fleischerovu metodu nebo její modifikaci. Odrostlé semenáčky nebo již odnože již rostou dobře až překotně a brzy svého pěstitele odměňují hojnými květy.
Barevný snímek i text Miroslav Veverka; také rostlina je z jeho sbírky.

 

Poznámky
Brandt obdržel od firmy Süd-Pflanzen-Importe v r.1973 dva exempláře z nálezů Karla Knížete. Byly označeny číslem
KK 480 a chyběl údaj o stanovišti. Na dotaz mu firma sdělila, že na etiketách bylo slovo "Chirimoyar". Brandt proto popsal rostliny nejprve jako P. chirimoyarana a jako naleziště uvedl "provincie O'Connor, na pahorcích u Chirimoyar, ve výšce 700 m". Kníže však svůj nález KK 480 označuje jako P.purpureo-rosea n. nud., se stanovištěm Margarita, 2200 m, prov. O'Connor. V roce 1979 obdržel Brandt rostliny přímo od K.Knížete. Jedny pod jménem P.chirimoyarana a další, označené jako P.cardenasii var. Pilcomayo K.Kníže; rostliny od Chirimoyar byly Brandtovi neznámé a později je popsal jako P.bellavistana. Původní P.chirimoyarana Brandt poté kombinoval jako var. Maior k druhu P.cardenasii Ritt., což také lépe odpovídá blízké příbuznosti obou taxonů.

 

Literatura
Brandt F.H., Parodia chirimoyarana Brandt; Literaturschau Kakteen, 5 : 18-19, 1981
Kníže K., KK-Index 1967-1987, p. 79, 1987
Ritter F., Kakteen in Südamerika, 2 : 545, 1980
Weskamp W., Die Gattung Parodia, p. 543-545, 1987

 

Autoři
Barevný snímek i text Miroslav Veverka; také rostlina je z jeho sbírky.
Snímek semen: Zdeněk Voráček.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím pet a pet