Název
MATUCANA HAYNEI (Otto) Br. et R. var. HAYNEI
 

Taxon
Matucana haynei (Otto) Britton et Rose, The Cactaceae, 3 : 102-103, 1922
Echinocactus haynei Otto, in Salm-Dyck, Cact. Hort. Dyck., p. 32, 1849-50
Borzicactus haynei (Otto) Kimnach, Cact. Succ. Journ. Amer., 29 : 92, 1957
Arequipa haynei (Otto ex Salm-Dyck) Krainz, Kakteen Lief., 25 Cvb, Nov. 1963
Friedrich Gottlieb Hayne byl profesor botaniky v Berlíně v letech 1763-1832 a na jeho počest byla rostlina pojmenována.

 

Popis
Tělo
stonek zprvu kulovitý, později válcovitý, asi až 100 mm široký a až 600 mm dlouhý, jednotlivý, neodnožující; žeber 25-30, přímých, zaoblených, hrbolcovitých; areoly oválného tvaru asi 3-4 mm dlouhé a 2 mm široké, s bělavou vatou, později zcela holé. Okrajových trnů 25-33, paprskovitě rozestavených, asi až 20 mm dlouhých, jemných, jehlovitých, většinou bělavých, průsvitných. Středové trny 2-3, silnější asi až 35-50 mm dlouhé, bělavé s tmavým hrotem.
Květy
zygomorfní až 70 mm dlouhé a 35 mm široké s pevnou srostlou trubkou, zevně s několika šupinami, bez chlupů či trnů; okvětní lístky v horní třetině volné, jazykovité, špičaté a celokrajné, jasně červené až karmínové barvy, lesklé.
Plod
kulovitý, načervenalý, podélně pukající.
Semena
přílbovitého tvaru asi 1,5 mm až 2 mm dlouhá a asi 1,1 mm široká, testa bradavičnatá, černá a lesklá.

 

Variety
Proměnlivý a variabilní druh, zejména v tvaru stonku a otrnění, což vedlo k popsání několika variet
var. erectipetala (Rausch et Backeb.) Krainz s jemnějším a početnějším otrněním a s květy se vztyčenými vnitřními okvětními lístky.
var. elongata Ritt. údajně s protáhlým stonkem zapadá do rámce nominátní variety
var. gigantea Ritt. je pravděpodobně shodná s následující
var. multicolor Rausch et Backeb. se širším a barevnějším otrněním. Nelze také přehlédnout blízké příbuzenské vztahy k dalším druhům např. k M. cereoides, M. yanguanucensis aj.

 

Výskyt
Původní lokalita objevená dr.Rosem leží v okolí města Matucana, východně Limy v Peru, v nadmořské výšce asi 2500-2700 m. Později byly podobné rostliny nalezeny porůznu ve středním Peru a to až v nadmořských výškách nad 4000 m. Sídlí na holých skalních plotnách ve spárách a na terasách s nepatrnými nánosy půdy, ve společenství s kapradinami a nízkými bylinami.

 

Pěstování
Protože se jedná o vysokohorský druh, má pěstování svoje podmínky. Semenáče rostou dobře na vlastních kořenech a rychle dorůstají květuschopné velikosti. Ve sklenících většinou však později dorůstají příliš protáhlých rozměrů - důležité je pomalé a tvrdé pěstování při dostatku slunce a větrání. Také zimování je vhodné při nízkých teplotách, zhruba mezi 5-10 stup. C. Příliš dlouhé rostliny lze zmladit řezem (horní část znovu zakořeníme, spodní vytvoří odnože a brzy opět kvete). Vzhledem k proměnlivosti druhu lze vybrat krásné a rozdílné fenotypy (velikost stonku, hustota otrnění, velikost květů apod.). Rostliny nejčastěji množíme výsevem semen. Květy vyrůstají od konce jara, po celé léto až po časný podzim.
Na snímku R.Šubíka je rostlina sbíraná autory u Laguna Morococha mezi městy Matucana a Oroya v nadm. výšce asi 4000 m.

 

Poznámky
M. haynei náleží k nejproměnlivějším kaktusům. Hustota a délka otrnění, stejně jako šířka a délka stonku jsou většinou ovlivňovány stanovištěm, příp. podmínkami v kultuře. Několik variet, či spíše forem však asi bude vhodné rozlišovat. Zejména vysokohorské populace z výšek až 4 tisíce m se odlišují od rostlin z nižších poloh. Nakolik však je současná klasifikace opodstatněná, je obtížné říci a bude vhodnější počkat na další polní studie. Květy M. haynei (a to i ve výškách nad 4000 m), jsou v přírodě opylovány drobnými kolibříky, kteří přenášejí pyl na peří u zobáku. Někteří současní odborníci neuznávají rod Matucana Br. et R. a matukány řadí do rudu Borzicactus, resp. Arequipa anebo Oreocereus. Vztahy mezi řadou jihoamerických rodů jsou stále studovány a objevují se nové návrhy.

 

Literatura
Bregman R. et al., Het geslacht Matucana Br. et R. (1), Succulenta 65 : 123-126, 1986
Říha J., Šubík R., Matukány rostou v Peru, Kaktusy, 17 : 134-136, 1981
Říha J., Šubík R., Naše cesty po Peru, kaktusy, 18 : 80-84, 1982
Schütz B., Matucana haynei (Otto) Br. et R., Kaktusy, 10 : 2, 1974

 

Autoři
Na snímku R.Šubíka je rostlina sbíraná autory u Laguna Morococha mezi městy Matucana a Oroya v nadm. výšce asi 4000 m.
Text: J.Říha.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím devet a sedm