Název
MAMMILLARIA MICROCARPA Engelm. var. MICROCARRA
 

Taxon
Mammillaria microcarpa Engelmann in Emory in Notes Military Reconn., p. 157, 1848
Neomammillaria microcarpa (Engelm.) Br. et R., The Cactaceae, 4 : 155, 1923
Mammillaria milleri (Br. et R.) Boedeker, Mamm. Vergleichssch. p. 30, 1933
Microcarpa znamená "maloplodá" podle jednoho typu plodů tohoto druhu.

 

Popis
Tělo
stonek jednotlivý nebo trsovitý na bázi, kulovitý až válcovitý, až 160 mm dlouhý a 50-60 mm široký, temeno oblé.Bradavky měkké, ve stáří zkorkovatělé, tmavě šedozelené, protáhle kuželovité, vrchol tupý; tělní tekutina vodnatá; areoly oválné s velmi řídkou plstí v mládí; axily holé. Středové trny 1-3, až 18 mm dlouhé, jehlovité, hladké, tuhé, jeden silně háčkovitý a silnější, ostatní přímé, proměnlivé ve zbarvení od světle žlutohnědé do černé; okrajové trny v počtu 15-28, 6-12 mm dlouhé, nahoru směřující kratší, všechny jehlovité, přímé, hladké tuhé, bílé až tmavě žluté s hnědým hrotem.
Květ
široce nálevkovitý, vyrůstá na boku rostliny poblíž temene, až 40 mm široký a 25 mm dlouhý; vnější okvětní lístky se zelenavě hnědým středním pruhem, tmavší na hrotu, okraje bledě zelené s růžovým nádechem, kopinaté, špičaté, okraje brvité; vnitřní okvětní lístky růžové s tmavším středním proužkem a bledšími okraji, podlouhle kopinaté, špičaté, celokrajné; nitky tmavě růžové, prašníky žluté až oranžové; čnělka nahoře narůžovělá, dole bledě žlutozelená; blizny světlezelené, asi 5 mm dlouhé, přesahující nad prašníky.
Plod
buď šarlatový, kyjovitý, 20-25 mm dlouhý a se zaschlým okvětím, vyčnívajícím mezi bradavkami nebo zelený, malý, oválný, nenápadný a krytý trny až do uzrání, vznikající z květů z pozdějšího květního období.
Semena
černá, lesklá, šikmo obvejčitá s malým úzkým hilem, lehce jamkovaná, 1 mm velká.

 

Variety
var. auricarpa Marsh., Arizona Cactuses, p. 106, 1950; má zlatožluté středové trny, název je však zvolen podle barvy plodů. Roste v Arizoně, USA, poblíž Pinnacle Peak, Maricopa County.
var. grahamii je podobná var. auricarpa, ale zřídka odnožuje a má červenohnědé až černé trny a červený plod. Roste od Yavapai Co. na jih k Pima Co., též v Cochise Co. v Arizoně, El Paso Co., El Presidio Co., v Mexiku ve státech Sonora a Chihuahua.
var. oliviae (Orcutt) Benson je blízká var. grahamii, avšak snáze odnožuje, středové trny obvykle 3, bílé nebo dolní s tmavším hrotem, přímé, jen náhodně háčkovité, 5-8 mm dlouhé. Nalezena v Arizoně, Pima Co. a vzácně u Santa Cruz a v Cochise Co., též v Mexiku na severu Sonory.

 

Výskyt
Typová rostlina byla sbírána u Gila River v Arizoně, USA, ve výškách 900-1200 m n. m. Je to nejrozšířenější mamilárie amerického jihozápadu a severu Mexika. Roste v USA ve státech Arizona, Texas, Nové Mexiko, Kalifornie a na severu Mexika ve státech Sonora a Chihuahua.

 

Pěstování
Udává se, že je to na pěstování obtížný druh, což mnozí pěstitelé popírají a doporučují roubování. Je citlivá na přebytek půdní vláhy, vyžaduje však vodními parami nasycenou atmosféru a polostín. Teplomilný druh, přezimování při teplotě kolem 8 stup. C.
Foto: Karel Crkal.

 

Poznámky
Prvně se o M. microcarpa zmiňuje Engelmann v Emoryho zprávě; znal ji ale jen podle Stanleyovy kresby. Podle velmi malých plodů usoudil, že jde o nový druh. Na obrázku rostliny nebyly háčkovité trny. I v dalších svých pracech se Engelmann zabýval tímto druhem, ale nazýval jej M. grahamii a pod tímto jménem byl tento druh veden až do roku 1923. V roce 1922 sbírala paní Rossová M. microcarpa údajně na typové lokalitě a to pokládali Britton a Rose za důvod, aby se vrátili k původnímu pojmenování. Oni také popsali M. milleri (Br. et R.) Boedeker, objevenou Millerem; toto jméno se pokládá dnes za synonymum k M. microcarpa.
Hunt neuznává pojmenování M. microcarpa, protože Engelmann nepodal popis rostliny. Ten provedli až Britton a Rose. Současní odborníci se různí v názoru na tento druh. Backeberg považuje M. milleri za varietu M. microcarpa (1961), stejně jako Mottram (1980), za synonymum je pokládají Benson (1969, 1982), Pilbeam (1985) a Reppenhagen (1991).
M. microcarpa je velmi proměnlivý druh, což souvisí s jeho rozsáhlým rozšířením.

 

Literatura
Backeberg C., Die Cactaceae, 5 : 3326, 1961
Benson L., The Cacti of Arizona, p. 152, 1974
Benson L., The Cacti of the USA and Canada, pp. 890, 967, 1982
Craig R.T., The Mammillaria Handbook, p. 208, 1945
Hunt D.R., Mammillaria names, 3 : 62, 1985
Pilbeam J., Mammillaria, A collector`s guide, p. 93, 1985
Reppenhagen W., Die Gattung Mammillaria, p. 11, 1987

 

Autoři
Foto: Karel Crkal.
Text: Rudolf Dufek.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím jedna a ctyri