Název
GYMNOCALYCIUM HORSTII Buin.
 

Taxon
Gymnocalycium horstii Buining, Kakt. und and. Sukk., 21 : 162-165, 1970
Druh byl pojmenován na počest Leopolda Horsta, významného sběratele a lovce kaktusů v Brazílii a Uruguayi, přítele Buininga.

 

Popis
Tělo
stonek až 110 mm široký a 70 mm vysoký, ve stáří i vyšší; epidermis světle zelená, v plném růstu lesklá; žeber 5, někdy 6, dole až 70 mm široká, tupá, ale ne zcela plochá, ve středu poněkud zvýšená, bez hrbolců nebo slabě hrbolcovitá. Počet areol na jednom žebru 3, jen výjimečně více, poněkud plstnaté, oválné, až 5 mm dlouhé a 4 mm široké, asi 30 mm od sebe vzdálené. Trny pevné, rovné, šikmo odstávající, nikoliv k tělu přiléhající, zpravidla 5, z toho po dvou na obě strany a jeden dolů směřující, světle žluté až bělavě žluté, až 30 mm dlouhé, středový trn chybí.
Květy
až 110 mm dlouhé a stejně tak široké, na plném slunci se plně otevírají, květní lůžko až 15 mm dlouhé, nálevkovité, zelené, s 12 růžovými šupinami, okvětní lístky až 60 mm dlouhé a až 14 mm široké, zašpičatělé, lila růžové nebo smetanově bílé s tmavorůžovým středním pruhem, vnější okvětní lístky tmavorůžové, čnělka světle žlutá, s devíti bliznovými laloky.
Plod
oválný, zelený, s modrým nádechem, 50-60 mm dlouhý a 30-40 mm široký, s 10-12 šupinami, dužina velmi vodnatá, bílá, zrání plodu trvá déle než u ostatních druhů rodu, puká po délce.
Semena
jsou čepicovitá, 1,2 mm široká a 1,3 mm dlouhá, testa matně lesklá, s kulatými, plochými, kaštanově hnědými hrbolky.

 

Variety
Druh je proměnlivý především v počtu žeber (4-5-6) a v barvě okvětních lístků (čistě bílé až růžové). K nominátní varietě byla původně popsána - var. buenekeri, nacházející se 200 km severozápadně od lokality G. horstii. Protože však od této variety nebyl v herbáři uložen typ, byl Buiningův popis neplatný a taxon popsal jako samostatný druh Swales pod názvem G. beuenekeri. Osobně se domnívám, že by zmíněná rostlina měla mít pouze taxonomickou hodnotu variety, tak jak původně, avšak bohužel neplatně, stanovil Buining. Tento taxon se především liší od G. horstii světlejší matnou pokožkou, více pokroucenými trny a až sytě růžově zbarvenými květy.

 

Výskyt
G. horstii se nachází v relativně vlhčí oblasti u Cacapava v Rio Grande do Sul (Jižní Brazílie).

 

Pěstování
Malé semenáčky špatně snášejí dlouhé období sucha, z toho důvodu je vhodné provést i v zimním období mírnou, občasnou závlahu. Vegetativní množení druhu je velmi snadné, četné i pod zemí se tvořící odnože zpravidla již koření na mateční rostlině. Obtížně však lze G. horstii rozmnožovat generativní cestou. K vytvoření semen je totiž zapotřebí dvou geneticky odlišných jedinců, u nichž jeden má dokonale vyvinuty samčí orgány (prašníky) a druhý pouze samičí orgány (blizny).
Pokožka G. horstii se velmi snadno spálí přímými slunečními paprsky. Vyžaduje proto částečně přistíněné stanoviště.

 

Poznámky
Buxbaum zařadil tento druh do řady Mostiana. Správně však náleží podle celkového habitu, místa výskytu i podle generativních orgánů do příbuzenstva G. denudatum.
Podle Buxbaumova členění tedy patří do řady Uruguayensis podřady Denudata.

 

Literatura
Havelík V., Gymnocalycium buenekeri Swales Kaktusy, 19 : 99-100, 1983
Schütz B., Monografie rodu Gymnocalycium, p. 40-41, 70-71, 1986

 

Autoři
Text a foto: Rudolf Slaba.
Rostlina byla fotografována ve sbírce autora.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím dve a deset