Název
ECHINOPSIS CHACOANA Schütz
 

Taxon
Echinopsis chacoana Schütz, Kaktusářské listy, 1 : 1, 1949
Echinopsis rhodotricha K.Sch. var. chacoana (Schütz) Ritt., Kakteen in Südamerika, 1 : 263, 1979
Druh byl pojmenován podle Chaco Boreal, na jehož území byl nalezen.

 

Popis
Tělo
kulovité, později až krátce sloupovité, 120-150 mm široké; epidermis světle zelená. Žeber 12-18, mezi areolami mírně snížená, ostrá, až 20 mm vysoká, přímá; areoly 20 mm od sebe vzdálené, kruhovité, porostlé krátkou světle šedou plstí. Okrajových trnů 6-8, 20 mm dlouhé, rovné, poněkud odstávající; středový trn 1, až 70 mm dlouhý; všechny trny šídlovité, na bázi cibulovitě zesílené, zpočátku hnědé, později šednou.
Květy
100 mm dlouhé a 70 mm široké, vyrůstají z boku, nejčastěji v dolní části, některé formy tvoří květy blíže temene, trubka štíhlá, 60 mm dlouhá, porostlá stejně jako květní lůžko šupinami a hnědými a bílými vlasy; vnější okvětní lístky úzké, ven zahnuté, žlutavě hnědé; vnitřní okvětní lístky kopinaté, zakončené malou špičkou, čistě bílé; tyčinky ve dvou sériích, první po celé délce trubky, druhá tvoří na okraji jícnu souměrný hustý kruh, nitky i prašníky žluté, čnělka žlutavá, blizna 7-9 ramenná,
žlutozelená.
Plod
hnědý, podélně pukající, porostlý šupinami a vlasy jako trubka.
Semena
kulovitá, přímá, 1,2 mm velká, černá, hilum kruhovité, podélná osa semena svírá s rovinou hila téměř pravý úhel.

 

Variety
V literatuře se uvádí
var. spinosior Ritt., která se od nominátní variety odlišuje menším počtem žeber a delšími a početnějšími trny. Nalezena byla v Tarinquiti v provincii Gran Chaco v Bolívii. Je to nejsevernější lokalita výskytu E. chacoana. E. klingleriana Cárd. bude pravděpodobně jen další formou ze severních lokalit. E. chacoana je velmi proměnlivým taxonem v počtu žeber i trnů i v jejich velikosti, proto je - var. spinosior zbytečným popisem.

 

Výskyt
E. chacoana pokrývá celou západní část Paraquaye, na východě vymezenou řekou Rio Paraquay a na západě Andami. Na severu zasahuje do východní Bolívie a na jihu překračuje Rio Pilcomayo a je rozšířena v severní Argentině. Celé území nepřesahuje výšku 500 m n. m. Území je bohaté na srážky s výraznou periodou sucha v zimních měsících jižní polokoule, tj. v červenci a srpnu. V době dešťů bývá většina území zaplavena vodou. Teploty výjimečně klesají pod bod mrazu, letní maxima dosahují až 45 stup. C. Průměrná roční teplota kolem 23 stup. C.

 

Pěstování
Pěstování na vlastních kořenech nepůsobí potíže. Rostliny vyžadují výživnější propustnou zem a dostatek vody během vegetace. Osvědčilo se i několikeré rozbahnění substrátu během roku. Ve skleníku je umísťujeme na teplé a lehce přistíněné místo, ale rostou dobře ve volné kultuře, kde snášejí i plné slunce. Nerostou tak bujně jako ve skleníku, ale kvetou stejně ochotně. Zimujeme tepleji než ostatní Echinopsis při teplotách kolem 12 stup. C.

 

Poznámky
E. chacoana je dobře odlišitelný druh. Semena byla sbírána za války v Gran Chaco a rozšiřována firmou H.Blossfeld. Podle rostlin vypěstovaných v Brně z těchto semen popsal Schütz tento taxon. V roce 1907 byla Heesem popsána E. meyeri. Od E. chacoana se liší květem, který má být až 200 mm dlouhý s mimořádně úzkými vnitřními okvětními lístky. V ostatních charakteristikách jsou oba druhy shodné. Rovněž Cárdenasem popsaná E. klingleriana je velmi blízce příbuzná. Většinou autorů je chápána jako forma E. chacoana.
Na jih se E. chacoana mísí s E. rhodotricha. F.Ritter chápe E. chacoana jako var. E. rhodotricha a dále popisuje E. rhodotricha
var. spinosior a
var. brevispina. Posledně jmenovaná varieta je pravděpodobně shodná s u nás rozšířenou Echinopsis sp. Chaco. E. chacoana i E. rhodotricha jsou blízce příbuzné s E. leucantha. Všechny tři spojuje zvláštní a u rodu Echinopsis ojedinělé uspořádání tyčinek v hustém kruhu kolem jícnu. H.Friedrich vytvořil pro E. chacoana a E. leucantha zvláštní podskupinu ve svém systému. E. rhodotricha sem určitě patří také.

 

Literatura
Backeberg C., Die Cactaceae, 2 : 1291, 1959
Meyer R., Monatsschrift für Kakteenkunde, 24 : 178, 1914
Ritter F., Kakteen in Südamerika, 1 : 261-265, 1979
Schütz B., Kaktusy 67, 3 : 25, 1967
Ullmann J., kaktusy, 20 : 75, 1984

 

Autoři
Text: Jaroslav Ullmann.
Foto: Viktor Havelík.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Milan Číha (2016-02-29 14:22:26)
Dobrý den, tak tohle je opravdu kytka pro začátečníky. Semena snadno klíčí, semenáčky rostou rychle a jsou neuvěřitelně robustní. Jediným problémem bývá v prvních letech (asi do průměru 4 cm) zimování. Malé rostlinky při zcela suchém zimování často uschnou. Proto doporučuji jednou za měsíc (u malých semenáčků) nebo jednou za dva měsíce (u větších semenáčků) nepatrnou zálivku spodem. Podmínkou je samozřejmě trochu vyšší teplota (kolem 15 stupňů Celsia). Starší rostliny už snášejí zcela suché zimování dobře a pravidelně se odměňují za péči velmi bohatým kvetením po celou sezónu. Opravdu nechápu, proč není tato rostlina mnohem populárnější než známá Echinopsis eyriesii - Echinopsis chacoana kvete v mnohem nižším věku a výrazně bohatěji. Snad to mohutné otrnění může někoho odradit. Opravdový kaktušář se ale snaží o co nejdivočejší otrnění! Milan
Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím sest a ctyri