Název
ECHINOPSIS AUREA Br. et R. var. SHAFERI (Br. et R.) Rausch
 

Taxon
Echinopsis aurea Br. et R. var. shaferi (Britton et Rose) Rausch, Kakt. und and. Sukk., 16 : 214, 1965
Lobivia shaferi Br. et R., The Cactaceae, 3 : 52, 1922
Lobivia aurea Br. et R. var. shaferi (Br. et R.) Rausch, Lobivia, 3 : 148, 1975
Varietu pojmenovali autoři po svém spolupracovníkovi dr.Johnu Adolfu Shaferovi (1863-1918), který sbíral kaktusy nejen v Argentině a v Bolívii, ale také na Karibských ostrovech.

 

Popis
Tělo
protáhlé, válcovité, 70-150 mm vysoké a 25-40 mm široké; epidermis světle zelená; žeber asi 10, přímá, nízká; areoly kruhovité, až 5 mm široké, 10 mm od sebe vzdálené, zpočátku s nažloutlou plstí, která později mizí. Okrajových trnů 10 až 15, až 19 mm dlouhé, jehlovité, bílé nebo hnědé; středový trn 1, někdy i více, až 30 mm dlouhý, silný, při větším počtu jeden výrazně silnější, tmavě hnědé až černé, později šednou.
Květ
40-60 mm dlouhý, 30-40 mm široký, trubka světle zelená, porostlá světle šedými a světle hnědými vlasy s hnědavými šupinami; vnější okvětní lístky zelenožluté s nahnědlou špičkou, zahnuté ven; vnitřní okvětní lístky zlatožluté, kopinaté s jemnou špičkou; tyčinky ve dvou sériích; nitky tmavožluté až načervenalé, prašníky žluté; čnělka krátká, dosahuje k hymenu, blizna s 5 laloky světle zelená.
Plod
kulovitý, podélně pukající, porostlý vlasy a šupinami.
Semena
téměř kulovitá, 1,3 mm dlouhá, matně černá.

 

Variety
Echinopsis aurea je velmi variabilní druh s řadou popsaných i nepopsaných variet. E. aurea
var. shaferi je zřejmě totožná L. cylindracea Backeb. V roce 1985 popsal Rausch
var. albiflora,
var. sierragrandensis a
var. tortuosa, ovšem zařazené do rodu Lobivia.

 

Výskyt
E. aurea var. shaferi byla nalezena v severní Argentině v provincii Catamarca u Andalgala ve výškách kolem 1100 m n. m. Průměrná roční teplota je kolem 17 stup. C a roční úhrn srážek je kolem 700 mm. Období sucha spadá do května až srpna, kdy bývají i nejnižší teploty. Téměř polovina ročních srážek spadne v prosinci a lednu, tj. v jižním létě.

 

Pěstování
Celý okruh E. aurea je nenáročný na pěstování a je vhodný pro začátečníky. Zvláště při pěstování ve volné kultuře vynikají rozdíly v trnech, které jsou lépe vyvinuty než při pěstování ve skleníku. Při teplém zimování se snadno probouzejí a začínají růst. Roubování rostlinám spíše uškodí než prospěje. Roubovanci mají slabší trny, tělo narůstá do neúměrné velikosti a rostliny jsou nevzhledné.

 

Poznámky
Celý okruh rostlin kolem Echinopsis aurea má bohatou historii. Druh byl původně popsán jako Echinopsis Brittonem a Rosem, zatímco ostatní příbuzné taxony zařadili titíž autoři do rodu Lobivia. V dalších letech byla nominátní varieta zařazena střídavě do rodů Lobivia Pseudolobivia, Echinopsis nebo Pseudoechinopsis. Podle tvaru semen a hypokotylu zařadil H.Friedrich v roce 1974 celou skupinu do rodu Echinopsis, série Pseudoechinopsis, zatímco W.Rausch soudí, že se jedná o pravé lobívie. Friedrich zachovává samostatné druhy, Rausch vše sloučil do jednoho druhu s řadou variet a synonym. V každém případě se jedná o přechodné typy mezi oběma rody. Backebergovy variety - var. grandiflora a - var. elegans, stejně jako L. cylindrica a Pseudolobivia luteiflora jsou nanejvýš formy L. aurea var. aurea, L. calochrysea Ritt. n. n. je totožná s L. fallax, Rausch nalezl a popsal E. aurea var.quinesensis a dále překombinoval L. leucomalela a L. dobeana jako variety do druhu L. aurea. Jejich zařazení musí být v souladu s nominátní varietou, tj. E. aurea var. dobeana. W.Rausch ve svých dílech Lobivia (1975) a Lobivia 85 neuvádí, že je sám autorem kombinace E. aurea var. shaferi, kterou publikoval v roce 1965. F.Ritter oživil rod Hymenorebutia, do kterého převedl většinu taxonů okruhu E. aurea. Do svého díla Kakteen in Südamerika zahrnul jen taxony, které sám sbíral na nalezištích. H.Friedrich a W.Glaetzle vytvořili pro komplex E. aurea zvláštní podskupinu v rodu Echinopsis. Na postavení jednotlivých taxonů z okruhu E. aurea je u jednotlivých autorů zcela odlišné hledisko. H.Friedrich a W.Glaetzle je vedou na úrovni druhu, F.Ritter vede některé jako variety a některé jako druhy a W.Rausch všechny taxony vede jako variety E. aurea, což nejlépe vystihuje jejich příbuznost.

 

Literatura
Backeberg C., Die Cactaceae, 3 : 1426, 1959
Backeberg C., Das Kakteenlexikon, p. 206, 215, 372, 1976
Friedrich H., Kakteen und andere Sukkulenten, 25 : 55-57, 80-83, 1974
Friedrich H., Glaetzle W., Bradleya, 1 : 91, 1983
Jelínek J., O kaktusech, p. 160, 1972
Krpálek K., I.ročenka spolku českých kaktusářů v Praze, p. 46-52, 1948
Rausch W., Lobivia, 3 : 144, 1975
Rausch W., Lobivia 85, p. 16, 1985
Ritter F., Kakteen in Südamerika, 2 : 467, 1980

 

Autoři
Text: Jaroslav Ullmann.
Foto: Karel Crkal.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím jedna a jedna