Název
BOLIVICEREUS SAMAIPATANUS Cárd.
 

Taxon
Bolivicereus samaipatanus Cárdenas, Cact. Succ. J. US, 23 : 72, 1951
Borzicactus samaipatanus (Cárd.) Kimnach, Cact. Succ. J. Amer., 32 : 93, 1960
Jméno druhu je odvozeno od místa výskytu, tj. v okolí města Samaipata v severovýchodní části Bolívie.

 

Popis
Tělo
stonek dlouze válcovitý, většinou keřovitého tvaru, jednotlivé výhony asi až 1,5 mm dlouhé a asi 35-40 mm široké; žeber 14-16 zaoblených a přímých; areoly oválné asi 5-8 mm dlouhé s hnědavou a bělavou krátkou vatou. Okrajové trny většinou v počtu 13-22, asi až 30 mm dlouhé, tenké, pružné, v areole nestejné, většinou žlutohnědé až žlutošedé barvy. Středové trny rozeznatelné jen na některých rostlinách, pak silnější a delší, stejně však zbarvené.
Květy
až 40 mm dlouhé, výrazně dolů zahnuté, zygomorfní, okvětní lístky celokrajné, špičaté, červené až tmavě purpurové; tyčinky včetně prašníků červené, blizna žlutavá, čnělka purpurová.
Plod
kulovitého tvaru s přitisklými šupinami asi 15-20 mm velký masitý a šťavnatý, oplodí porostlé bělavou až šedavou vlnou.
Semena
malá, asi 0,8 mm dlouhá, černá.

 

Variety
Nebyly popsány, jedná se však o druh proměnlivý, jak velikostí stonků, tak i ve vybarvení trnů a květů.

 

Výskyt
Typová lokalita leží v okolí osady Samaipata v provincii Santa Cruz v Bolívii. V nadmořské výšce asi 1890 m zde roste na suchých kamenitých svazích na nedokonale vyvinutých půdách. Srážky v oblasti dosahují ročního úhrnu asi 1000 mm, teploty neklesají pod 10°C.

 

Pěstování
Podobně jako celá další řada bolívijských cereusovitých kaktusů je i B. samaipatanus odolnou a dobře rostoucí rostlinou, která toleruje přehmaty pěstitele. Semenáče dobře a rychle rostou a během 7-9 let dosahují květuschopné velikosti, tj. asi 70 cm výšky. Dospělé kvetoucí větve je výhodné seříznout a znovu zakořenit; čímž získáme menší, ale kvetoucí rostliny. Množení je snadné vegetativním způsobem, tj. zakořeněním odnoží. Semena vznikají jen po opylení cizím pylem. Zimujeme při teplotách okolo 10 stup. C (i v úplné tmě). Obdobím kvetení je pozdní jaro a celé léto.
Na snímku R.Šubíka je rostlina ze sběrů K.Knížete, pěstovaná v botanické zahradě UK v Praze.

 

Poznámky
Rod Bolivicereus navrhl prof. M.Cárdenas v roce 1951 pro několik druhů se sloupovitým vzrůstem a zygomorfními květy. V podstatě je charakteristika rodu Bolivicereus shodná s charakteristikou rodu Borzicactus, kam také např. Rauh, Kimnach, Buxbaum, Haustein aj. Bolivicereus řadí. Poslední návrhy anglických taxonomů však neuznávají ani rod Borzicactus a používají nejstaršího jména pro sloupovité kaktusy s dlouhým stonkem - Cleistocactus. Potřebné nomenklatorické kombinace s rodovým jménem Cleistocactus však dosud vytvořeny nebyly. B. samaipatanus pochází z východních sklonů Bolívijských Kordiller, z poměrně nízkých nadmořských výšek, které mají po celý rok vlhké tropické podnebí. Zygomorfní květy jsou opylovány kolibříky, kteří na kořeni zobáku, na jemných a krátkých pírkách přenášejí pylová zrna z květu na květ.

 

Literatura
Backeberg C., Das Kakteenlexikon, 1965
Haage W., Kakteen von A bis Z, 1981
I.O.S. party, Towards new consensus, Bradleya, 4 : 65-78, 1986

 

Autoři
Na snímku R.Šubíka je rostlina ze sběrů K.Knížete, pěstovaná v botanické zahradě UK v Praze.
Text: J.Říha.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím tri a pet