Název
WEINGARTIA KNIZEI Brandt
 

Taxon
Weingartia knizei Brandt, Frankf. Kakteenfr., 4 : 6, 1977
Jméno druhu je zvoleno na počest objevitele Karla Knížete, znalce a sběratele kaktusů v Jižní Americe, českého původu, který žije v Peru.

 

Popis
Tělo
stonek jednotlivý, zploštěte polokulovitý, až 80 mm vysoký a 110 mm široký, pokožka svěže zelená až žlutavě zelená, žeber 10 rozpadlých do hrbolců, areoly dlouze oválné, až 12 mm dlouhé a 3 mm široké, s bílou vlnou, později holé. Okrajových trnů 20-30, přímých, vzpřímených, jehlovitého tvaru, zhruba 10 mm dlouhých, většinou bělavých až nažloutlých. Středových trnů asi 15, podobných okrajovým, ale o poznání silnějších a delších (až 15 mm), krémově bělavých až nažloutlých či hnědavých.
Květy
až 25 mm dlouhé a stejně široké, nálevkovitého tvaru, intenzivně žluté barvy.
Plod
zelený, až žlutozelený, asi 5-7 mm velký, kulovitého tvaru.
Semena
černá, lesklá asi 0,9 mm velká.

 

Variety
W. knizei je charakteristickou rostlinou z okruhu W. pulquinensis, reps. W. corroana. Jedná se však o taxon, který lze rozlišit od příbuzných taxonů.
Kníže uvádí i nepopsanou
var. brunispina (KK 1757), která má být příznačná hnědým otrněním. Jedná se však spíše o výběr intenzivněji zbarvených jedinců z populace, která roste poněkud izolovaná od typické populace v bočním kaňonu a zřejmě ji proto nelze uznat za samostatnou taxonomickou jednotku.

 

Výskyt
Naleziště bylo udáno z okolí Tiraque, později i z oblasti mezi Tiraque a Comarapa, provincie Carrasco, departament Cochabamba v Bolívii. Jedná se o polohy zhruba ve výškách 2200-2500 m n. m., kde roste na travnatých svazích mezi kameny a v polštářích mechů, na půdách vzniklých rozpadem podložních usazených hornin, většinou slínovců a slepenců. Srážky v oblasti dosahují úhrnu asi 800 mm za rok.

 

Pěstování
Protože se jedná o příslušníka podrodu Cumingia, z nižších nadmořských poloh a z oblastí s vyrovnaným průběhem srážek a teplot během celého roku, není pěstování v naších podmínkách obtížné. Požadavky v kultuře lze srovnat s nároky ostatních druhů podrodu, tj. chladné ale světlé zimování, a během růstu dostatek oslunění a větrání, teploty by neměly převyšovat 35 stup. C. Vyšší hodnoty vedou k zastavení růstu. Velmi dobře prospívají rostliny při pěstování v pařeništích a v chladnějších sklenících. Obdobím kvetení je konec jara a začátek léta, v menším počtu se květy opakovaně objevují i koncem léta a v časném podzimu. Množení je snadné výsevem semen, která si podržují klíčivost po dobu několika měsíců (relativně tedy krátkou dobu), nejvyšší procento klíčivosti vykazují během 2-10 týdnů po sklizni. Semenáče rychle narůstají, roubování není nutné, květní zralosti dosahují zhruba po 4-6 letech po výsevu.
Na snímku R.Šubíka je rostlina sbíraná K.Knížetem (KK 1756) v roce 1980 a pěstovaná v našich sbírkách téměř 8 let.

 

Poznámky
W. knizei byla popsána poměrně nedávno a její zařazení a zhodnocení dosud nebylo zcela prověřeno. Bezpochyby náleží do podrodu Cumingia, jak vzhledem k rozšíření, tak k morfologickým detailům. J.D.Donald ji spojil jako synonymum se jménem W. corroana (resp. W. neocumingii subsp. pulquinensis var.corroana). Je to zřejmě dáno nedostatkem konkrétních rozlišovacích znaků a tak i tento názor může být hájen. Nicméně W. Knizei roste v areálu, který není sice geograficky příliš vzdálen od nalezišť jiných příbuzných taxonů, je však jasně izolován. Roste v izolovaných údolích, kde zřejmě nedochází k mísení s příbuznými populacemi, což však nelze tvrdit o varietě brunispina, která roste ve stejném údolí a znaky, které by ji měly odlišovat, plynule přecházejí k varietě nominátní. Konečně, jediným rozlišovacím znakem by zde mělo být zbarvení trnů, tj. žlutá barva u nominátní variety a hnědá u var. brunispina. Proto je nutné var. brunispina jako taxon zavrhnout. W. knizei je v našich sbírkách vzácným druhem, který se šíří teprve v posledních letech díky dovozu originálních rostlin a následným výsevem získaných semen.

 

Literatura
Pilbeam J., Sucorebutia and Weingartia. A collector`s guide, 1985
Říha J., Problém zvaný Weingartia Werd., Kaktusy, 20 : 50-58, 1984

 

Autoři
Na snímku R.Šubíka je rostlina sbíraná K.Knížetem (KK 1756) v roce 1980 a pěstovaná v našich sbírkách téměř 8 let.
Text: J.Říha.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím jedna a osm