Název
PARODIA NIVOSA Frič ex Backeb.
 

Taxon
Parodia nivosa Frič ex Backeberg, Backeberg C., Blätter, für Kakteenforschung, p. 12, 1934
Parodia nivosa Frič ex Backeberg var. striatipetala Y.Ito, The Cactaceae, p. 447, 1981
Druh byl pojmenován podle vzhledu - nivosus znamená sněhobílý či zasněžený.

 

Popis
Tělo
stonek jednotlivý, kulovitý, ve stáří mírně protáhlý, asi 80 mm široký, až 150 mm vysoký, zahalený v trny; pokožka světle olivově zelená.Žebra rozpadlá do bradavek, uspořádaných ve spirálovitě stočené řady; areoly na vrcholech bradavek, na temeni silně plstnaté, ve spodních částech těla jen mírně plstnaté. Okrajových trnů 18 i více, jsou 6-10 mm dlouhé, tence jehlovité, sklovitě bílé, téměř průhledné, paprskovitě rozložené, křehké a lámavé; středové trny 4, postavené do kříže, silnější než okrajové, rovné, 20-24 mm dlouhé, rovněž sklovitě bílé, mladé trny na temeni rostlin někdy při patě hnědavé, toto zbarvení se však později ztrácí.
Květy
vyrůstají ze středu temene, většinou několik současně, jsou 30-40 mm široké, ohnivě či krvavě červené; nitky červené, prašníky žluté, blizna žlutá s osmi i více laloky; okvětní lístky kopinaté, stejnoměrně vybarvené.
Plody
malé, kulovité, suché, s tenkým oplodím, porostlé bílými chloupky a štětinami, obsahují velké množství semen.
Semena
drobná, menší než 0,5 mm, tmavě hnědá, lesklá, s hladkou testou.

 

Variety
P. nivosa zůstává bez platně popsané variety.
var. cruci-albicentra (Frič) Buin. je neplatná kombinace neplatné Fričovy Microspermia cruci-albicentra, která podle černých bradavkovitých semen je zřejmě totožná s P. faustiana var. tenuispina (viz Atlas kaktusů 43/1987).
Microspermia nivosa var. golgata n. nud. Frič se podle Fričovy poznámky má lišit pouze květem a Crkal se domnívá, že jde o oranžově kvetoucí exempláře. Rostliny, které sbíral Herzog na stejném místě jako Frič (copa Golgota v Quebrada del Toro - DH 155) však kvetou červeně. Oranžově či dokonce žlutě kvetoucí forma P. nivosa se ve sbírkách vzácně vyskytuje a zmiňuje se o ní jak Frič, tak Backeberg. Platné jméno však nemá. Itovu var. straiatipetala se světlejšími okraji okvětních lístků je třeba považovat za synonymum. Jde o nepatrnou odchylku, jaké se u červenokvětých parodií někdy vyskytují i u téhož exempláře.

 

Výskyt
"Býčí údolí" - Quebrada del Toro, vzdušnou čarou asi 30 km západně od města Salta ve stejnojmenné Argentinské provincii. Ve stejném údolí rostou další krásné P. faustiana s var. tenuispina a P. stuemeri Backeberg utajoval naleziště a uvedl jen:
Salta, mezi štěrkem ve výšce asi 2000 m n. m. To odpovídá skutečnosti, ale stěží by někdo podle toho lokalitu našel. Crkal objevil ve Fričově pozůstalosti údaj Fričova nálezu:
osada El Tunal. Rausch sbíral P. nivosa severně i jižně od tohoto místa, mezi El Alisal a Chorillos ( WR 9 ).
V Quebrada del Toro byl tento druh opětovně sbírán i D.Herzogem
DH 155 - Chorillos,
DH 155B - El Tunal )
a F.Käsingerem
FK 27 - Quebrada del Toro, km 45 ).

 

Pěstování
P. nivosa roste dobře na vlastních kořenech, roubování je zbytečné a spíše nevhodné. Zálivka středně vydatná, pravidelná, vždy až po vyschnutí substrátu. Substrát nepříliš výživný, bujně rostoucí rostliny jsou řídké, nevzhledné a méně odolné. Vyžaduje hodně světla a čistý vzduch. Zimování vyhovuje při 5-8 stup. C. Výsevní teploty vyhovují nejlépe v rozmezí 15-25 stup. C.

 

Poznámky
Parodia nivosa byla objevena A.V.Fričem při jeho poslední cestě za kaktusy v roce 1928. Frič byl její krásou nadšen a obdivoval u ní zejména kontrast čistě bílého, hustého otrnění s ohnivě červenou barvou květů. Ale i on se již zmiňuje o tom, že jsou i rostliny s květy světleji vybarvenými. Frič ovšem řadil tento druh do svého, neplatně pojmenovaného rodu Microspermia. Platné jméno s odvoláním na Friče dal rostlině teprve Backeberg.

 

Literatura
Backeberg C., Die Cactaceae, 3 : 1609, 1959
Backeberg C., Das Kakteenlexikon, p. 346, 1970
Crkal K., Lovec kaktusů, p. 260, 371-372, 396, 398, 1983
Frič A.V., Microspermia, Kaktusář, 3 : 97-102, 1932
Klikar J., Parodia nivosa Frič ex Backeb., Kaktusy, 23 : 131-132, 1987
Königs G., Parodia nivosa Frič ex backeb., Kakt. und and. Sukk., 12 : 76-77, 1961
Krainz H., Die Kakteen, 1 : 11, 1960
Meininger A., Parodia nivosa Frič ex backeb., Kakt. und and. Sukk., 36 : 263, 1985
Šubík R., Kaplická J., Kaktusy, p. 164, 1969
Weingart B., Parodia nivosa (Frič) Backeb., Kaktusář, 7 : 90-91, 1936
Weskamp W., Die Gattung Parodia, p. 232-233, 1987

 

Autoři
Text: Jan Klikar a Miroslav Veverka.
Foto: Karel Crkal ve vlastní sbírce.
Snímek semen: Zdeněk Voráček.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím tri a sedm