Název
PARODIA ANDREAEOIDES Brandt
 

Taxon
Parodia andreaeoides Brandt, Stachelpost, 10 : 38-40, 1974
Na počest význačného sběratele z NSR, Wilhelma Andreae (1895-1970), byla pojmenována P. andreae, od toho bylo příponou -oides vytvořeno jméno pro nový druh, podobný původní P. andreae.

 

Popis
Tělo
stonek jednotlivý, světle zelený, široce kulovitý, asi 140 vysoký, 110 mm široký, temeno vpadlé; 13-15 spirálovitě uspořádaných žeber, areoly na malých hrbolcích, asi 4 mm široké, jen lehce porostlé bílou vlnou. Asi 15 okrajových trnů, velmi tenkých, spíše do stran a dolů směřujících, asi 10 mm dlouhých, bílých, někdy s nahnědlou špičkou; 4 do kříže uspořádané trny a dalších až 5 středových trnů v horní části areoly, tyto jsou tenčí, až 20 mm dlouhé, rovné a špičaté; středové trny uspořádané do kříže jsou poněkud silnější, dolní je zřetelně zahnutý, všechny světle červenohnědé.
Květy
oranžové, lesklé, asi 45 mm široké; perikarpel v průměru 5 mm, zelený, s bílou vlnou; receptakulum 15 mm dlouhé, oranžové, šupiny oranžové, vlna dole bílá, směrem vzhůru oranžová, štětiny se objevují již z nejnižších šupin, dole jsou jednotlivé, nahoře po dvou; vnější okvětní lístky oranžové, 15 mm dlouhé, 3 mm široké, lesklé; vnitřní okvětní lístky 20 mm dlouhé, 4 mm široké, lesklé, okraje okrové, středový proužek oranžový; nitky nažloutlé, čnělka a blizna krémové.
Plod
červenohnědý, 5 mm široký, pokrytý bílou vlnou.
Semena
1,0 x 0,6 mm, testa černá, matná, strofiola protažená do výrazné špičky.

 

Variety
Mladé rostliny mívají méně okrajových i vedlejších středových trnů a střední trn je zřetelně háčkovitý. Květ je často v jícnu zbarven lososově růžově. Kolem širší variability celého okruhu vzplály polemiky, které ještě nebyly uzavřeny. Brandt totiž popsal podobnou P. andreae, lišící se zejména 7 rovnými středovými trny a hustějšími trny okrajovými, jakož i P. aglaisma, jejíž ve kříži uspořádané středové trny mají být všechny háčkovité či na konci ohnuté a květ světlejší. Weskamp nesouhlasí s Brandtem a považuje P. aglaisma za shodné s P. andreae. Do diskuse se zapojil i Ritter a Haage. Celý spor musí ovšem zodpovědět empirie: studium poměrů na nalezišti nebo chování sbírkových rostlin v dalších generacích.

 

Výskyt
Popisovaný druh pochází údajně z Ritterových semen od firmy H.Winterové, pod tehdy ještě provizorním jménem P. subtilihamata (FR 741). Jak jméno říká, mělo jít o druh se "subtilními" háčky. Brandt objednal semena na jaře 1965 a předal je tehdejšímu svému příteli Weskampovi. Od něho dostal zpět semenáčky a za necelých deset let podle nich pořídil popis. Parodie označované jako FR 741 objevil Ritter v r.1958 na stezce z La Cueva k říčce Challamarca, ve výši asi 2400 m, v bolívijské provincii Sud Cinti. Stanoviště je na pouhých několika čtverečních metrech a Ritter nalezl jen malý počet exemplářů této "nejvzácnější parodie" ve společnosti Rebutia tuberosa.

 

Pěstování
Všechny podobné spory splývají praktikovi v jedinou otázku: Co s čím sprašovat? Radíme: podobné s podobnými,rovnotrnné s rovnotrnnými, háčkovité s háčkovitými. Je lépe se v dlouhodobé perspektivě ubírat k čistým liniím, než cenný biologický materiál znehodnotit případnou hybridizací. V kultuře vyžaduje P.andreaeoides stejné podmínky jako příbuzné bolivijské druhy (viz např. Atlas 46/1987).
Ve své sbírce fotografoval rostliny Karel Crkal.

 

Poznámky
Svůj nález FR 741 popsal Ritter jako P. subtilihamata až v r.1980. Jeho "subtilihamata" nemá ani subtilní, ani jiné háčky a je shodná s P. andreae. Kde se komu co pomíchalo, o tom se lze jen dohadovat. Nezvyklé je již to, že semena z nálezů r.1958 byla nabízena až r.1965. Byla to kulturní semena z importních rostlin? Sama čísla FR nejsou čísly polních sběrů, ale jsou to "identifikační čísla" (Kenn-Nummern), sestavovaná Ritterem i z nálezů na různých lokalitách řadu měsíců i let po vlastním sběru (Ritter 1979). Původ, rodokmen i příbuzenské vztahy "nejvzácnější parodie" zůstávají tedy otevřenou otázkou.

 

Literatura
Brandt F.H., Parodia subtilihamata Ritt,; Kakt./Sukk., 3 : 50-51, 1968
Brandt F.H., Parodia subtilihamata Ritter FR 741; Stachelpost, 6 : 149, 1970
Brandt F.H., Parodia andreae Brandt spec. nov., Stachelpost, 8 : 145-147, 1972
Brandt F.H., Parodia aglaisma Brandt spec. nova; Literaturschau Kakteen, 1 : 144-146, 1977
Brandt F.H., Die Ritter-Parodien in "Kakteen in Südamerika Band 2"; Kakt.-Orch.-Rundschau, 7 : 44, 1982
Haage W., Kakteen von A bis Z, p. 553, 580, 1983
Kessler H., Die FR-Parodien; Stachepolst, 6 : 277, 1970
Krasucka W., Parodia subtilihamata Ritt.; Nat. Cact. Succ. J., 24 : 44, 1969
Ritter F., Kakteen in Südamerika, 1 : II, 1979, 2 : 537, 549-550, 1980
Schütz B., Nové parodie; Kaktusy 73, 9 : 104, 1973
Weskamp W., Die Gattung Parodia Spegazzini; Kakt. und and. Sukk., 24 : 150, 173, 1973
Weskamp W., Die Gattung Parodia, p. 78-86, 1987

 

Autoři
Text: Miroslav Veverka.
Snímek semen: Zdeněk Voráček.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím pet a osm