Název
PYRRHOCACTUS CHILENSIS var. ALBIDIFLORUS Ritt.
 

Taxon
Pyrrhocactus chilensis var. albidiflorus Ritter, Kakteen in Südamerika III : 927, 1980
Chilensis znamená čilský, albidiflorus značí, že rostlina kvete bělostným květem.

 

Popis
Tělo
žeber 18-26, asi 7-9 mm vysokých, se slabými zářezy, brada pod areolou je slabě vyvinutá; areoly se světle hnědavou plstí, 5-8 mm dlouhé, 3-4 mm široké, 5-8 mm od sebe vzdálené. Trny téměř rovné, okrajové jehlovité, až vlasově tenké, směřující do stran; velmi jemných je až 35, počet silnějších klesá až na 15, všechny 10-30 mm dlouhé, bílé či žlutavé; střední trny šídlovité, 7-12, medově žluté až černé, 15-35 mm dlouhé.
Květy
35-50 mm dlouhé, stejně široké, vonící; nektarová komůrka medově žlutá či zelenavě žlutá, miskovitá, 1-3 mm vysoká, trubka nad ní 9-13 mm dlouhá, nahoře trochu širší, nálevkovitá uvnitř bělavá, vně olivově zelená, nahoru někdy červená se zelenými či červenými trojúhelníkovitými šupinami, s bílými vláskovitými štětinami, které často přecházejí na semeník; tyčinky světle žluté, 8-14 mm dlouhé, horní jen o málo delší než spodní, skloněné ke čnělce, inserce asi 2-4 mm pod okraj, prašníky a pyl jsou krémové, čnělka silně převyšuje prašníky, světle žlutá, se 7-10 světle žlutými 3-5 mm dlouhými bliznovými laloky; okvětní lístky nejsou vně přehnuté, v nálevkovitém uspořádání, obráceně kopinaté, 17-28 mm dlouhé, 5-9 mm široké, nejmenší jsou uvnitř; vnitřní jsou světle žluté až téměř bílé, zřídka růžové, vnější růžové či růžovými špičkami.
Plod
asi 10-15 mm dlouhý, 8-13 mm široký, spíše zelenavý než červenavý, porostlý jako semeník.
Semena
asi 1,1 mm dlouhá, 0,9 mm široká, 0,7 mm silná, černá, s plochými hrubými hrbolky a žebry, hilum kruhovité, nepatrně šikmé, mikropyle malé, na okraji hila.

 

Variety
Přestože se rostliny s bělavým květem vyskytují v celé oblasti mnohem hojněji než s květem červeným, byl u
var. chilensis ( původní Hildmannův druh Echinocactus chilensis) popsán květ červený. Podle zpráv sběratelů jsou však v celé oblasti lokality, kde se vyskytují tyto rostliny s květem červeným, zdá se tedy, že popis samostatné variety zdůvodněn. Vzhledem se obě variety téměř neliší, snad jen trny jsou u
var. chilensis o něco kratší a také květy o něco menší. Semena
var. albidiflorus byla nabízena pod označením FR 599.

 

Výskyt
Typové naleziště udal Ritter u Pichidangui (asi 100 km na sever od Valparaiso na pobřeží). O rozsahu naleziště se nezmiňuje, podle zpráv jiných sběratelů (Schreier, Weisser, Buining) se zdá, že oblast výskytu je dosti rozsáhlá a rostliny jsou na nalezišti hojné. Kníže udává naleziště u Algarobbito (KK 61, KK 1428).

 

Pěstování
Pyrrhocactus chilensis var. albidiflorus nepatří v našich sbírkách mezi rarity, jeho pěstování však není zcela snadné. Na vlastních kořenech roste pomalu a jen velmi neochotně kvete. Vyžaduje v létě plné slunce, opatrnou zálivku a minerální substrát. Mnohem lépe rostou tyto rostliny naroubované na T. peruvianus nebo E. jusbertii, tendence k sloupovitému růstu je výraznější, avšak snadněji se dočkáme květu. V zemi je nutné naprosté sucho, světlo, teploty mezi 5-10 stup. C snáší dobře. Prakticky neodnožuje a to ani starší a naroubované rostliny, takže je nutné vysévat.
Autor textu: Václav Dvořák.

 

Poznámky
Rostliny rostou na nalezišti často společně s Neoporteria subgibbosa, která se vzhledem dosti podobají. Křížence obou druhů lze však najít jen vzácně. Z podobnosti obou rostlin vznikl dojem, že v této oblasti došlo k rozštěpení druhů na větev pyrrhocactusů. Ritter však vysvětluje podobnost konvergenci a oblast rozštěpení předpokládá podstatně severněji (Totoral).

 

Literatura
Backeberg C., Die Cactaceae III, : 1806, 1959
Dvořák V., Čilské kaktusy III, Fričiana VIII, : 3, 1982
Ritter F., Kakteen in Südamerika III, : 927, 1980
Schütz B., Kaktusy, : 109, 1976

 

Autoři
Autor textu: Václav Dvořák.
Autor foto: Karel Crkal.
Rostlina se nachází ve sbírce Jaroslava Čermáka v Chrudimi.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím pet a pet