Název
MAMMILLARIA HUMBOLDTII Ehrenb.
 

Taxon
Mammillaria humboldtii Ehrenberg, Linnaea, 14 : 378, 1840
Cactus humboldtii (Ehrenb.) Kuntze, Rev. gen. Pl., 1 : 260, 1891
Mammillaria candida Scheidw. var. humboldtii (Ehrenb.) Schelle, Kakteen, p. 302, 1926
Druh byl pojmenován po slavném německém přírodovědci, baronu Alexandru von Humboldtovi.

 

Popis
Tělo
stonek v mládí ploše kulovitý, ve stáří se prodlužuje a na bázi odnožuje, jednotlivé hlavy dorůstají šíře asi 70 mm.Axily nesou bílou vlnu a několik bílých kratších štětinovitých vlasů. Středové trny většinou chybějí, okrajových 80 i více, nestejně dlouhých (4-6 mm), sněhově bílých.
Květy
asi 15 mm dlouhé, stejně i široké či širší, svítivě purpurově červené.
Plody
bílé až narůžovělé, měkké, rozplývavé, později vysychající.
Semena
černá.

 

Variety
K M. humboldtii nebyly popsány žádné variety a formy. Ve sbírkách se jedná o celkem uniformní druh bez výrazných odchylek, vyskytují se však i rostliny s několika středovými trny (sbírka Jan Říha, importní rostliny). Uvedená odchylka je stálá i u potomstva.

 

Výskyt
naleziště M. humboldtii je v mexickém státě Hidalgo, mezi Ixmiquilpanem a Metztitlanem, kde roste na vápencových skalách, v polštářích mechu i mezi kamením, v polostínu i na slunci, vysoko v horách ve výškách nad 2000 m n. m.

 

Pěstování
M. humboldtii je mezi kaktusáři velmi oblíbená a hledaná, zejména pro svůj vzhled - sněhobílá koule s věnečkem svítivě červených květů. Rozhodně však nepatří mezi rostliny s nízkými nároky na pěstování. Častěji se tedy pěstují (i nabízejí) jako roubované. Pravokořenné vyžadují zvýšenou pozornost při zalévání. Poskytneme-li jim však zálivku jen několikrát ročně, velmi teplé a světlé umístění, velmi propustný substrát s mírně alkalickým pH a vegetační klid 6-8 týdnů v létě, pak je možné počítat s úspěchem. Přirůstají ovšem velmi pomalu a lze je řadit mezi miniatury. Zimujeme je raději tepleji (nad 10 stup. C) a na světle, které má vliv i na četnost pozdější násady poupat.

 

Poznámky
M. humboldtii, jejíž nález romanticky vylíčil autor popisu v časopise Linnaea (1846), v obsáhlém "Příspěvku k historii několika mexických kaktusů". nemá tak blízce příbuzný druh, který by podobou bezprostředně navazoval. Už proto lze s jistými rozpaky přijmout informaci z monografie The cactaceae (Britton et Rose). Zde totiž tito američtí autoři uvádějí M. humboldtii jako pouhé synonymum k napohled výrazně odlišnému druhu - Mammillaria candida. Popisovaná rostlina roste pospolu s M. schiedeana, kterou Ehrenberg rovněž popsal a podle Craiga se v přírodě vyskytují i hybridy obou (viz fotografie v Craigově The Mammillaria handbook).
Za zmínku stojí poznámka v Mottramově indexu, podle níž se rostliny nabízené firmou Schmoll, později Wagner (tedy po více než sto letech po prvním nálezu) a které pocházely ze sousedního státu Querétaro, značně lišily od původní typické populace. Bližší údaje k rozdílům mezi těmito populacemi žel nejsou známy.

 

Literatura
Backeberg C., Die Cactaceae, 5 : 3260, 1961
Britton N.L., Rose J.N., The Cactaceae, 4 : 130, 1923
Craig R.T., The Mammillaria handbook, p. 142, 1945
Ehrenberg C.A., Linnaea, 19 : 337-368, 1846
Mottram R., Mammillaria Index, p. 41, 1981
Pilbeam J., Mammillaria. A collector`s guide, p. 74-75, 1981
Říha J., Šubík R., The illustrated encyclopedia of Cacti, 1981

 

Autoři
Text: Josef Moučka.
Foto: Pavel Pavlíček ve vlastní sbírce (rostlina na obrázku je již téměř dvacetiletá, původně roubovaná na Pereskiopsis, později zpravokořenělá).


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím dve a tri