Název
MAMMILLARIA GUELZOWIANA Werd. var. GUELZOWIANA
 

Taxon
Mammillaria guelzowiana Werdermann, Zeitschr. f. Sukk., 3 : 356, 1928
Mammillaria guelzowiana Werd. var. splendens Neale, Cacti and other Succulents, 88, 1935
Krainzia guelzowiana (Werderm.) Backeb., Cact. Succ. Journ. Amer., 23 : 152, 1951
Jméno druhu bylo zvoleno na počest Roberta Gülzowa, který v Berlíně obchodoval s kaktusy a v roce 1927 dovezl tento druh z Mexika.

 

Popis
Tělo
stonek jednotlivý až trsovitý, kulovitého tvaru, jednotlivé stonky až 70 mm široké a až 60-70 mm dlouhé; axily holé, areoly kruhovité s bílou plstí; bradavky válcovitého tvaru, dlouhé až 13 mm a široké 4-5 mm, měkké. Okrajových trnů až 60-80 a asi až 15-20 mm dlouhých, vlasově jemných, často zakroucených čistě bílé barvy. Středové trny 1-2(-3), dlouhé 4-11 mm, jehlovité, hladké, na konci háčkovité, červené, červenohnědé až žluté.
Květy
nálevkovitého tvaru, až 60 mm široké a 50 mm dlouhé; okvětní lístky jazykovité až 30 mm dlouhé, celokrajné, špičaté až oblé, fialově růžové barvy, na bázi tmavší, lesklé; nitky tyčinek karmínové, prašníky žluté, blizna krémově bílá, někdy až nazelenalá.
Plod
téměř kulovitý až 10 mm velký, načervenalý až zelenožlutý, rozpadavý.
Semena
s velkým hilem asi 1 x 1,3 mm velká s černou bradavičnatou testou.

 

Variety
Popsána byla var. splendens, která se odlišovala žlutým otrněním (středovými trny) a světlejším odstínem barvy květů a zralých plodů. Protože lze takové rostliny nalézt v přírodě společně s červenotrnnými, nelze var. splendens označit za samostatnou varietu, ale zařazujeme ji jako synonymum k nominátní varietě. V roce 1986 byla R.Wolfem popsána
var. robustior Wolf, která pochází z okolí osady Rodeo u řeky Rio Nazas.
Toto místo sice zapadá do areálu rozšíření druhu, ovšem nalezené a popsané rostliny se výrazně odlišují vyšším počtem středových trnů (3-7), které jsou silnější a delší (až 25 mm) háčkovitě tvarovány, zbarveny jsou od červenohnědé barvy až po světle žlutou, okrajové trny jsou kratší, pevnější a silnější.

 

Výskyt
Původní lokalita byla udána všeobecně, Mexiko, Durango. V sedmdesátých letech byla dokumentována naleziště asi 15 mil severně od silnice číslo 45, severně od řeky Rio Nazas, případně severně od osady San Francisco Asis, ve státě Durango. Roste zde na travnatých kopcích, většinou na výchozech podložní skály, kde je omezena konkurence jiných druhů rostlin.

 

Pěstování
Semenáče tohoto druhu rostou poměrně dobře a bez potíží dospívají během 3-4 let do květní zralosti. Starší rostliny jsou ovšem značně citlivé a většinou po několika letech hynou (jsou krátkověké). Nesnášejí zejména trvalou vlhkost kořenového balu, zaléváme proto opatrně, jen při vyšších letních a jarních teplotách a vždy až po dokonalém proschnutí. Zimujeme na světle a při teplotách okolo 10 stup. C, důležitá je i kontrola proti napadení škůdci! Po dosažení dospělosti semenáče bohatě kvetou a snad proto mají krátký věk a většinou je nutné pěstovat více generací semenáčů pro obnovu. Obdobím kvetení je konec jara a časné léto. Množení je možné výsevem semen, která si podržují životnost i více než 5 let.
Na snímku V.Jiránka je kulturní semenáč pěstovaný ve vlastní sbírce.

 

Poznámky
M. guelzowiana je vzhledem k relativně obrovským květům, intenzivně karmínově červeně zbarveným, jedním z nejpřitažlivějších druhů rodu Mammillaria. V našich sbírkách se pěstuje několik desítek let, dobře se množí a je zastoupena snad ve většině sbírek. Zprvu vzácné, žlutotrné a obalené hustým bělostným okrajovým otrněním formy, se v kultuře prosadily jako dominantní a jejich výběrem se formy s červenými středovými trny téměř ztratily.
Plody M. guelzowiana zůstávají po dozrání uvězněny mezi bradavkami, jsou kulovitého tvaru a obsahují vysoký podíl cukrů. V přírodě jsou přitažlivé pro mravence, kteří roznášejí semena do okolí.

 

Literatura
Hunt D.R., A new review of Mammillaria names, Bradleya, 2 : 65-96, 1984
Schütz B., Mammillaria guelzowiana Werd., Kaktusy, 9 : 2, 1973
Wolf R., Mammillaria guelzowiana Werd. var. robustior Wolf, Eine neue Varietät aus Durango, Mexiko, kakt. und and. Sukk., 37 : 256-257, 1986

 

Autoři
Na snímku V.Jiránka je kulturní semenáč pěstovaný ve vlastní sbírce.
Text: J.Říha.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím osm a jedna