Taxon
Mammillaria goldii Glass et Foster, Cact. Succ. J. Am., 40 : 151, 1968
Mammillaria saboae Glass var. goldii (Glass et Foster) Glass et Foster, Cact. Succ. J. Am., 51 : 124, 1979
Rostlina byla pojmenována po svém objeviteli Dudley B. Goldovi, předním znalci vegetace Mexika.

Popis
Tělo
stonek jednotlivý až trsovitý, jednotlivé hlavy asi 30 mm široké a dlouhé, kořeny řepovité, světlé barvy; bradavky kuželovité asi 2-3 mm dlouhé, axily holé, areoly kruhovitého tvaru. Okrajové trny v počtu 35-40, rozložené paprskovitě v areole, dlouhé 2-3 mm, tenké a nepíchavé, sklovitě průsvitné, bělavé, u báze žlutavé. Středové trny chybějí.
Květy
asi 35 mm dlouhé a široké, nálevkovitého tvaru s dlouhou trubkou; okvětní lístky kopinaté, špičaté, až 3,5 mm široké, karmínově růžové barvy. Blizna bílá, nitky tyčinek bílé.
Plod
kulovitého tvaru, asi 3 mm velký, i po dozrání zůstává uložen v axile, oplodí tenké, blanité, rozpadavé, nazelenalé barvy.
Semena
vejcovitého tvaru 1,5 x 1,1 mm velká, testa černá, jamkovaná.

Variety
M. goldii je ustáleným druhem, který nevykazuje téměř žádnou proměnlivost. V současné době byl přiřazen k M. saboae, což je však přijímáno jen některými taxonomy.

Výskyt
Typové naleziště leží několik mil severně od osady Nacozari u cesty na Agua Prieta ve státě Sonora v Mexiku. Rostliny se tu vyskytují v malých koloniích v mělkých půdách na vulkanickém tufu, v naprosté většině na plném slunci, bez doprovodu jiné vyšší vegetace. nadmořská výška naleziště je asi 1200-1400 m, v zimním období zde několikrát napadne i sníh a teploty klesají i pod nulu. Je známé jen jediné typové naleziště.

Pěstování
Vzhledem k tomu, že M. goldii pochází ze suchých, exponovaných stanovišť, není její pěstování snadné. Pravokořenné rostliny vyžadují minerální substrát, opatrnou zálivku a slunné umístění blízko skla (nejlépe ve skleníku). Většinou se pěstují jako roubované. Za podnož volíme nejrůznější druhy odolných kaktusů, přesto však je většinou život roubovanců omezen na několik let. Časem v místě srůstu podnože a roubu tkáně odumírají, a pak je nutné mladé části rostliny přeroubovat, anebo zakořenit. Přestože je v kultuře několik klonů, které po opylení dávají semena, je množení výsevem poměrně vzácné. Není také snadné pro špatnou klíčivost semen v prvních letech po sklizni. Obdobím kvetení je konec jara a celé léto. Přezimujeme při teplotách okolo 10 stup. C.
Na snímku R.Šubíka je roubovaná rostlina, sbíraná v r.1977 na typové lokalitě.

Poznámky
M. goldii byla nalezena v poválečných letech D.B.Goldem, geologem a důlním prospektorem, který prožil většinu svého života v Mexiku. Zapomnělo se však na ni a teprve další nález Ch.Glasse a R.Fostera v šedesátých letech měl za následek introdukci a popis rostliny.
M. goldii je příznačná malým stonkem, jemným nepíchavým otrněním a přitom velkými, nápadnými květy na dlouhé květní trubce. Podobných a příbuzných taxonů bylo ve státech Sonora a Durango nalezeno několik (např. M. theresae, M. saboae, M. haudeana). Naleziště každého z nich je izolované a je poměrně malé. Rostou na plochých terénech v jakýchsi mísách (lajas), vzniklých erozí v podkladové hornině, vyplněných však nánosy zvětralin (málo vyvinutými půdami). Rostlinky sotva několik centimetrů velké zde rostou zcela zapuštěny v zemi a po většinu roku je nelze objevit, protože jsou zamaskovány povlakem půdy. Jen v období kvetení jsou zdaleka viditelné díky svým karmínově růžovým a relativně velkým květům. Semena M. goldii jsou poměrně velká, v každém plodu jich najdeme asi jen 10. Po dozrání zůstávají celé plody ponořeny v tkáních stonku i několik let. Postupným rozpadem starších partií stonků se povrchové části odlupují a uvolňují jednotlivá semena, která jsou vodou vyplavována do okolí rostlin. Životnost semen je velmi dlouhá a klíčí ještě i po deseti letech, i když každým rokem je schopno vyklíčit jen malé procento semen. Před lety byla M. goldii zahrnuta k M. saboae jako varieta (resp. M. saboe var. goldii). Tento návrh jistě nepostrádá logických zdůvodnění. Zejména pro odlišnost celé skupiny těchto velkokvětých miniaturních druhů od ostatních mamilárií. Ovšem jak stavby stonků, otrnění a rozměry těchto orgánů, tak i velikost zbarvení květů a semen jsou odlišné a dostatečně charakterizovatelné. Proto považujeme M. goldii za samostatný, dobře odlišitelný druh.
Podle současných systémů řadíme M. goldii do série Longiflorae, do skupiny M. saboae.

Literatura
Hunt D.R., A new review of Mammillaria names, Bradleya, 2 : 65-96, 1984
Pilbeam J., Mammillaria. A collector`s guide, p. 64, 1981

Autoři
Na snímku R.Šubíka je roubovaná rostlina, sbíraná v r.1977 na typové lokalitě.
Text: J.Říha.