Název
LOBIVIA TIEGELLIANA Wessn. var. CINNABARINA (Frič) Rowley
 

Taxon
Lobivia tiegeliana Wessner var. cinnabarina (Frič) Rowley Nat. Cact. Succ. J., 37 : 80, 1982
Lobivia graulichii Frič var. cinnabarina Frič, Kaktusář, p. 81, 1931
Lobivia fricii Rausch, Kakt. und and. Sukk., 25 : 220, 1973
Lobivia tiegeliana Wessn. var. fricii (Rausch) Rausch, Lobivia, 2 : 92, 1975
Varieta byla pojmenována podle barvy svých květů, cinnabarinus znamená šarlatový, rumělkově červený.

 

Popis
Tělo
rostlina jednotlivá až odnožující, často po poškození tvořící trsy, jednotlivé stonky ploše kulovité, až 70 mm široké, 30 mm vysoké, světle až šedě zelené, s malým řepovitým kořenem. Žeber až 20, přímá, okrouhlá poněkud hrbolatá; areoly okrouhlé až oválné, asi 2 mm dlouhé, 7 mm navzájem vzdálené, bíle plstnaté. Okrajových trnů 9-11, až 7 mm dlouhé, tenké, měkké, ohnuté a přilehlé k tělu, bílé až nažloutlé; středový trn chybí nebo 1, až 8 mm dlouhý, nahoru ohnutý, nahnědlý s načernalou špičkou.
Květy
25 mm dlouhé a 35 mm široké; vnější okvětní lístky úzce kopinaté, ven až dolů vyhnuté, nazelenale růžové; vnitřní okvětní lístky lžičkovitě okrouhlé s jemnou špičkou, špinavě fialově červené; květní trubka krátká, zelená se světlejšími šupinami, pokrytá stejně jako květní lůžko bílými a hnědými vlasy, uvnitř fialově růžová, na konci 10 mm široká; nitky ve dvou sériích, ze základu a z hymenu v ústí květní trubky, fialově červené, prašníky nažloutlé; čnělka 15 mm dlouhá, nazelenalá, blizna nazelenalá, se 6 rameny, stojící v úrovni nejvyšších spodních prašníků.
Plod
kulovitý, 7 mm v průměru, červenohnědý, pokrytý světlejšími šupinami a hnědými vlasy, polosuchý.
Semena
protáhlá, asi 1,5 mm dlouhá, 1 mm široká; hilum velké, bazální; testa černá, bradavčitá, pokrytá zbytky kutikuly.

 

Variety
Lobivia tiegeliana var. cinnabarina vykazuje v našich sbírkách jen malou variabilitu. Popsána byla podle sběru WR 513. Rovněž mezi starými rostlinami, které rozšiřoval A.V.Frič jako Lobivia graulichii var. cinnabarina a později jako Cinnabarinea graulichii, a novými rostlinami z Rauschova sběru nelze nalézt podstatnější rozdíly. Určité rozdíly je možno pozorovat v barvě květů od světle po tmavě červenou a v rozsahu odnožování a ve velikosti stonků, což je u rodu Lobivia běžné a navíc silně ovlivněno podmínkami kultury.

 

Výskyt
Lobivia tiegeliana var. cinnabarina pochází z Argentiny, typová lokalita leží v provincii Salta, u Rodeo, v nadmořské výšce 2800-3300 m. Areál variety se rozkládá v oblasti Rodeo - Nazareno.

 

Pěstování
Lobivia tiegeliana var. cinnabarina roste dobře i na vlastních kořenech. Svými nároky se neliší od většiny lobivií, základní požadavky jsou dostatek světla a čerstvého vzduchu a dostatečná, ale spíše jednorázová zálivka ve vegetaci a v období vegetačního klidu sucho a chladno. Rostliny si pak uchovávají svůj přirozený plochý tvar s hustým pravidelným otrněním a vytvářejí hojnost pěkných květů.

 

Poznámky
Ze své poslední cesty do Jižní Ameriky (1928-1929) přivezl A.V.Frič mezi mnoha různými kaktusy také rostliny dvou příbuzensky vzdálených taxonů, které rostly společně a navzájem se podobaly tělem do té míry, že je Frič pojmenoval jako Lobivia graulichii var. cinnabarina. Zatímco var. graulichii měla dlouhé bílé květy a patří do okruhu Echinopsis ancistrophora Speg., var. cinnabarina kvetla zcela odlišnými, krátkými fialově červenými květy. W.Rausch tyto rostliny znovu nalezl a pojmenoval je jako samostatný druh podle jejich původního nálezce. L. Tiegeliana var. cinnabarina se od var. tiegeliana liší charakterem a zbarvením trnů a zejména menšími, odlišně zbarvenými květy. Další blízce příbuzný druh L. pusilla Ritter, je podstatně menšího vzrůstu a rovněž všechny ostatní rozměry kromě květů jsou zde menší.

 

Literatura
Backeberg C., Haage W., Das Kakteenlexikon, p. 477, 1977
Crkal K., Lovec kaktusů, p. 255, 1983
Rausch W., Lobivia 85, p. 133, 1985

 

Autoři
Text: Otakar Šída.
Foto a sbírka: Karel Crkal.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím osm a tri