Název
DISCOCACTUS ALTEOLENS Lem. emend. Buin. et Bred.
 

Taxon
Discocactus alteolens Lemaire emend. Buining et Brederoo, in Buining, The genus Discocactus, 1976
Discocactus alteolens Lem. indietrich, Allg. Gartenz., 15, p. 202, 1846
Discocactus tricornis Monville in Pfeiffer, Abbild. Beschr. Cact., 2, p. 28, 1846-1850

 

Popis
Tělo
stonek jednoduchý, zploštěle polokulovitý až 150-170 mm široký a 50-60 mm dlouhý, pokožka zelená až šedozelená, žeber 12-15 ostrých (na starých rostlinách u báze zaoblených), areoly téměř kruhovité, 4-7 mm široké, zprvu s krátkou šedobílou vlnou, později holé. Okrajové trny většinou 3, jeden vždy směřující dolů, často přítomné ještě další 1-3 trny výrazně slabší a kratší, nejdelší trny až 32 mm, většinou však jen 10 mm dlouhé. Cefálium 80-95 mm široké a až 50 mm dlouhé, složené z bílé vaty a černých až 35 mm dlouhých štětin.
Květ
noční, bílé barvy, dlouhý až 45 mm a široký až 45 mm, trubka štíhlá asi až 8 mm široká, šupinatá, vnější okvětní lístky až 20 mm dlouhé a 3,5 mm široké, celokrajné.
Plod
kyjovitý 30-40 mm dlouhý a 6-8 mm široký, holý, téměř bílý (event. s nazelenalým vrcholem).
Semena
přílbovitého tvaru až 1,3 mm x 1,1 mm velká, s lesklou černou testou.

 

Variety
Nebyly popsány, ovšem blízké příbuzenské vztahy k dalším druhům, např. k D. placentiformis zřejmě v budoucnosti povedou k zařazení těchto taxonů na úrovni variet k D. alteolens.

 

Výskyt
A.F.H.Buining, který nově vymezil D. alteolens, udává naleziště mezi osadami Mendanha a Couto de Magelhaes, stát Minas Gerais v Brazílii. Zde roste v nadmořské výšce asi 700 m podél řeky Rio Jequitinhonha a jejích přítoků v horských údolích. Hory jsou tvořeny křemencovými vyvřelinami a rozpadem hornin vzniká křemenný písek, který se ukládá v nižších polohách na úpatích hor, kde D. alteolens roste.

 

Pěstování
Teplomilný druh s vyššími požadavky na zimní umístění (15-20 stup. C). Semenáče je vhodné
roubovat (Echinopsis, Eriocereus, Cereus, Pereskiopsis atd.), čímž se výrazně urychlí dospívání a zjednoduší kultura (rostliny jsou citlivé na vyšší pH půdy). Množíme výsevem semen. Květy se objevují asi od 5-6 roku věku semenáče při velikosti 7-8 cm, od dubna do září nepravidelně v několika vlnách. D. alteolens je poměrně větším druhem a v příznivých podmínkách dorůstá v kultuře velikosti i 25 cm. Plody dozrávají během několika týdnů, semena si zachovávají klíčivost 2-4 roky.
Na snímku R.Šubíka je semenáč (roubovaný na Pereskiopsis), který pochází ze semen sbíraných A.F.H.Buiningem na typovém nalezišti.

 

Poznámky
D. alteolens byl popsán v první polovině minulého století a tehdy nebývalo zvykem doplnit popis rostliny údaji o výskytu v přírodě. K.Schumann později dodal údaj o výskytu v Mato Grosso, kde sbírali Lindmann a Kuntze. Vznikl zde však rozpor, na který poukazuje Buining. Totiž v Lemairově popisu druhu D. alteolens je charakteristickým znakem černé zbarvení nových (mladých) trnů na temeni. Tento znak lze zjistit pouze u okruhu druhů
(D. alteolens,
D. insignis,
D. placentiformis), které pocházejí ze státu Minas Gerais, proto je Schumannovo určení původu v Mato Grosso zjevně nesprávné, a šlo o záměnu s jinými druhy.
D. alteolens je charakteristickým druhem, který lze snadno rozpoznat pro jeho přímá žebra, malý počet trnů (často jen 3) černé barvy i díky jeho štíhlím květům (vnitřní okvětí je užší než vnější).
Je také jisté, že D. alteolens byl opakovaně popsán jako D. tricornis Monville a to přibližně ve stejné době (1846-1850).
Areál rozšíření D. alteolens je poměrně značný a v říčním systému Rio Jequitinhonha souvisí s areály nejblíže příbuzných
D. placentiformis (směrem na jih) a
D. insignis (směrem na sever).
Známe i další později popsané a zjevně příbuzné druhy, např.
D. latispinus a
D. pseudolatispinus,
D. pulvinicapitatus a
D. pugionacanthus, které rostou ve státě Minas Gerais. Rovněž bylo v nedávných letech sbíráno mnoho zástupců přírodních populací, které je nesnadné klasifikovat, protože tvoří přechodné typy mezi již známými druhy. Evidovány jsou pod sběrnými čísly Horsta, Übelmanna, Brauna, Esteves-Pereiry, Heimena aj.

 

Literatura
Buining A.F.H., The genus Discocactus, 1976

 

Autoři
Na snímku R.Šubíka je semenáč (roubovaný na Pereskiopsis), který pochází ze semen sbíraných A.F.H.Buiningem na typovém nalezišti.
Text: J.Říha.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím devet a ctyri