Název
TURBINICARPUS SCHMIEDICKEANUS Böd. var. SCHWARZII (Shurly) Glass et Foster
 

Taxon
Turbinicarpus schmiedickeanus Bödecker var. schwarzii (Shurly) Glass et Foster, Cact. Succ. J. (US), 49 : 161-176, 1977
Strombocactus schwarzii Shurly, Cact. Succ. J. Gr. Brit., 10 : 93, 1948
Turbinicarpus schwarzii Cact. Succ. J. (US), 23 : 150, 1951
Thelocactus macrochele Buxb. et Backeb. var. schwarzii (Shurly) Kladiwa in Krainz, Die Kakteen, Lfg. 62 (July 1975)
Toumeya macrochele Buxb. et Backeb. var. schwarzii (Shurly) Kladiwa in Krainz, Die Kakteen, Lfg. 63 (Oct. 1975)
Neolloydia schmiedickeana Böd. var. schwarzii (Shurly) E.F.Anderson, Bradleya, 4 : 20, 1986
Druh byl pojmenován po F.Schwarzovi, sběrateli a obchodníkovi s kaktusy.

 

Popis
Tělo
stonek kulovitý, až zpolštěle kulovitý s šedozelenou epidermis, 20-30 mm vysoký, 25-40 mm široký. Hrboly málo vyvinuté, široké 6-8 mm a 2-3 mm vysoké, uspořádané do 5-8 spirálovitých řad. Trny 1-3, jeden obvykle delší, 10-14 mm dlouhý, plochý, 1 mm široký, všechny bělavé, žlutohnědé až černé s tmavší špicí, zakřivené, ve stáří šednoucí.
Květy
20-25 mm dlouhé o průměru až 40 mm; vnější okvětní lístky bílé s hnědavým středním proužkem; vnitřní okvětní lístky bílé až červené, protáhlé až zašpičatělé, 18-23 mm dlouhé, 5-6 mm široké; tyčinky bílé, prašníky žluté; bílá čnělka zakončená bliznou s 6-7 laloky.
Plod
je špinavě zelenavá až červenavá bobule.
Semena
černá s hrbolovitou testou, bazálním hilem, 0,8 x 0,8-1,0 x 1,0-1,2 mm velká.

 

Variety
Glass a Foster uvádějí z blízkosti Cerros Blancos (jižně od Mier y Noriega, San Luis Potosí) formou s modrozeleným stonkem a světle růžovými květy (Gl. et F. 4106). Dále uvádějí formu z lokality La Bonita, která má plošší hrboly, nahnědlý stonek Backebergem neplatně popsaného Turbinicarpus polaskii. Tyto rostliny mají široké, světle zbarvené trny jako var. schwarzii, ale dají se od ní snadno odlišit, stejně jako od T. polaskii z původního sběru manželů Polaskových. Ve sbírkách by neměly být navzájem opylovány.

 

Výskyt
Turbinicarpus schmiedickeanus var. schwarzii roste ve východní části státu San Luis Potosí v Mexiku, např. v sedle, kterým prochází silnice z Charco Blanco do Guadalcazaru, kde roste společně s Turbinicarpus knuthianus. Jinou lokalitou jsou nízké kopce poblíž La Bonita, 22,5 km jižně od města Matehuala. Lau jej sbíral jižně od Huizache (L 1162).

 

Pěstování
Druh v přírodě osídluje výchozy vápencových skal, kde roste v puklinách nebo kapsách vyplněných propustnou zeminou. Po deštích z těchto míst voda rychle odtéká a půda snadno a rychle vysychá. Z toho je nutné vycházet při pěstování v našich podmínkách. Trvalé přemokření substrátu pravokořenným rostlinám vadí většinou natolik, že jim rychle uhnívají kořeny. Proto se osvědčuje použít dobře propustný a snadno vysychající substrát; zálivka by měla být vydatná, ale pouze za předpokladu déletrvajícího teplého počasí. Rostliny se dokáží po důkladné zálivce napít "k prasknutí", substrát rychle vyschne a rostlina s nashromážděnou vodou vydrží hospodařit dva, tři i čtyři týdny, aniž by přestala růst. Pro úspěšnou kultivaci dospělých rostlin postačí ročně pouhých několik zálivek a lze je aplikovat i podmáčením. Malé semenáčky je dobré pěstovat na přistíněném místě, ale přemokření při chladném počasí vede k rychlému úhynu. Suché přezimování je nezbytné. V předjaří je možné při zvýšené teplotě ve skleníku rostliny občas mlžit.
Pěstování roubovaných rostlin je nepoměrně snazší, narůstají však do větších rozměrů a ztrácejí svůj charakteristický vzhled. Kvetou nepoměrně více, vytvářejí více semen a rostliny se ztrácejí v areolové vatě. T.schmiedickeanus var. schwarzii kvete od jara do podzimu mnoha sériemi květů (červenokvětá forma kvete jen jednou a špatně - podobně jako var. schmiedickeanus). Rostliny s květy velkými až 40 mm (ve shodě s popisem) nejsou v našich sbírkách příliš hojné. Většinou se lze setkat s rostlinami kvetoucími mnohem menšími květy.
Rostlinu ve vlastní sbírce fotografoval autor textu Václav John.

 

Poznámky
Turbinicarpus schmiedickeanus var. schwarzii byl v minulosti v našich sbírkách zaměněn s T. schmiedickeanus var. klinkerianus a lze se proto setkat s chybně označenými rostlinami.

 

Literatura
Anderson E.F., A revision of the genus Neolloydia Br. et R., (Cactaceae), Bradleya, 4 : 1-28, 1986
Backeberg C., Die Cactaceae, 5 : 2887-2888, 1961
Glass Ch. et Foster R., A revision of the genus Turbinicarpus, Cact. Succ. J. (US), 49 : 161-176, 1977

 

Autoři
Rostlinu ve vlastní sbírce fotografoval autor textu Václav John.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím ctyri a sedm