Název
THELOCACTUS PHYMATOTHELOS (Pos.) Br. et R.
 

Taxon
Thelocactus phymatothelos (Poselger) Britton et Rose, The Cactaceae, 4 : 8, 1923
Echinocactus phymatothelos Poselger in Förster Handb. Cact. ed. 2, p. 602, 1886
Thelocactus rinconensis (Poselger) Br. et R. var. phymatothelos (Pos.) Glass et Foster Cact. Succ. J. (US), 49 : 246, 1977
Druhové jméno je odvozeno od charakteristického znaku kaktusu - žeber, rozdělených do hrbolců phymatothelos - s hrbolovitými bradavkami).

 

Popis
Tělo
stonek jednotlivý, v přírodě zploštěle kulovitý, v kultuře kulovitý, až 150 mm široký, obvykle 90-100 mm, rozdělený do asi 13 žeber, rozpadajících se do nízkých nepravidelných hrbolců, šedozelený. Trny (0) 1-3, zahnuté, silné, tuhé 2-40 mm dlouhé, žlutavé až hnědavé, zprohýbané, šídlovité, nelze rozlišit okrajové a středové.
Květ
40-50 mm dlouhé, široký, bílý až růžový s tmavšími středními proužky, prašníky oranžově žluté, 7 bliznových laloků krémově bílých.
Plod
soudkovitý, s několika šupinami, zelenavě žlutý, ve zralosti s hnědavým nádechem, otevírajícím se otvorem poblíž báze.
Semena
1,5 mm velká, černá.

 

Variety
Thelocactus phymatothelos je taxon s minimální proměnlivostí, spočívající pouze v různém počtu trnů v areole a to i na jedné a téže rostlině.
Jak již bylo uvedeno u T. rinconensis, je použito tradiční druhové pojetí okruhu velmi blízce příbuzných T. rinconensis, T. phymatothelos a T. nidulans. V posledních letech se však stále častěji používá velmi přijatelné a logické varietální členění, navržené Ch.Glassem a R.Fosterem, podle kterého je nosným druhem T. rinconensis:
Thelocactus rinconensis (Pos.) Br. et R. sensu Glass et Foster var. rinconensis
var. nidulans (Quehl) Glass et Foster
var. phymatothelos (Pos.) Glass et Foster
Ještě dále šel v roce 1987 E.F.Anderson, který uznává pouze jediný druh T. rinconensis bez vnitřního členění a všechna ostatní jména řadí již jako synonyma. Své rozhodnutí zdůvodňuje jediným společným areálem výskytu okolo Saltilla, Coahuila a jednotným charakterem variabilních trnů a z těchto skutečností vyvozuje, že variety nejsou geograficky ani morfologicky vymezitelné. Britton a Rose chybně změnili původní druhové jméno phymatothelos na phymatothele a Glass s Fosterem je následovali. Jméno je však nutno psát tak, jak je zveřejnil Poselger, tedy "phymatothelos".

 

Výskyt
Původní Poselgerův popis neobsahuje žádné údaje o nalezišti, pouze zmínku, že rostlina je ve sbírce autora popisu. Teprve v poslední době bylo naleziště stanoveno přesně a určen neotyp: 2,3 km jižně od Puente Chorro u silnice směrem do Matehualy, Coahuila. Ch.Glass a R.Foster sbírali tento kaktus jižně od Saltilla v témže mexickém státě.

 

Pěstování
Pro kultivaci T. phymatothelos platí stejné zásady, jako pro ostatní telokaktusy a Chihuahuašské pouště.
Doporučuje se pravokořenné pěstování v propustných substrátech neutrální reakce, střídavý zálivkový režim a dostatek světla a tepla v době vegetace. Malé semenáčky klíčí většinou velmi uspokojivě, v období prvních dvou let je však třeba jim věnovat zvýšenou pozornost.

 

Poznámky
Informace není k dispozici.

 

Literatura
Anderson E.F., A Revision of the Genus Thelocactus Br. et R. (Cactaceae), Bradleya, 5 : 49-76, 1987
Glass Ch., Foster R., The Genus Thelocactus in the Chihuahuan Desert, Cact. Succ. J. (US), 49 : 213-220, 245-250, 1977
Gürke M., Echinocactus phymatothelos Poselg., Monatsschrift für Kakteenkunde, 17 : 123-124, 1906
Lukeš V., Rod Thelocactus Br. et R., Aztekia, mimořádné číslo, p. 45-48, 1982

 

Autoři
Text a sbírka: V.Šedivý.
Foto: J.Král.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím osm a devet