Název
NOTOCACTUS FUSCUS Ritt.
 

Taxon
Notocactus fuscus Ritter, Kakteen in Südamerika, I : 178, 1979
Název vystihuje tmavý vzhled rostliny, který ji propůjčují fialovošedé středové trny. V latině "fuscus" = temný, černý.

 

Popis
Tělo
jednotlivé, trávově zelené, kulovité, s vlasovými kořeny, bez podzemních odnoží, v květuschopném stavu 40-70 mm v průměru. Temeno vnořené, s bohatou bílou vlnou, překryté trny. Žeber 19-26, 3-5 mm vysokých, se zářezy do asi 1/3 výšky žeber vnořenými, s kulatými hrboly mezi nimi; zářezy v žebrech rovné. Areoly s bohatou bílou plstí, později holé, 2-3 mm v průměru, v zářezech, volná vzdálenost mezi nimi je 3-6 mm. Trny jehlicovité, okrajových trnů 12-16, bledě žlutohnědých, bočně směřujících, 5-12 mm dlouhých. Středové trny fialově šedé s červenou bází, poněkud silnější, dva přes sebe čtyři do kříže - od těchto zaujímá boční dvojice téměř postavení okrajových; délka trnů 10-25 mm.
Květ
vyrůstá poblíž temene, nevoní, 30 mm dlouhý, široce nálevkovitý. Semeník kulovitý, asi 5 mm dlouhý, pokryt hustou bílou vatou, s velmi úzkými, žlutočervenými, asi 1,5 mm dlouhými šupinami, bez štětin. Nektarová komůrka je asi Ľ mm vysoká, bledě oranžově žlutá. Trubka 9 mm dlouhá, nahoře stejně široká, nálevkovitá, uvnitř bledě zlatožlutá, vně hnědavě žlutá; pokryta hustou hnědou vatou s červenohnědými šupinami a červenohnědými jemnými štětinami. Nitky žloutkově žluté, inzerce hustá až po okraj, prašníky bledě žluté. Čnělka je barvy jako okvětní lístky, blizna má osm ramen, černě purpurových. Okvětní lístky světle sírově žluté, obráceně kopinaté, vnější se středovým červenohnědými proužky.
Plod
se prodlužuje během zrání, 18-25 mm dlouhý, nahoře olivově zelený, dole růžově červený.
Semeno
0,8 mm dlouhé, 1 mm široké, 0,9 mm silné, zvonkovité, okraj testy na hilu silněji vyhnut směrem ven. Testa černá, matná, s jemnými hustými hrbolky; hilum kulaté.

 

Variety
Notocactus fuscus var. longispinus Ritter byl popsán ve stejném díle jako typová rostlina (str.179). Má menší počet žeber, větší květy s více rameny blizny a delší trny.
Vyskytuje se také odnožující forma Notocactus fuscus.

 

Výskyt
Naleziště typu (FR 1379) je asi 15 km západně od Sao Francisco de Assis, Rio Grande do Sul. Roste také východně od tohoto místa. Varieta longispinus má Ritterovo číslo FR 1379a a roste asi 3 km dále na západ než typová rostlina. Obě rostliny byly objeveny Horstem a Ritterem v březnu 1965.
U Sao Francisco de Assis sbíral také Stockinger Notocactus fuscus (FS 287) a Notocactus fuscus var. longispinus (FS 86).Notocactus fuscus sbíral také u Santiaga (FS 285) a Cerro de Tigre (FS 286). Pod číslem FS 288 se skrývá Stockingerův nález Notocactus fuscus var. a pod číslem FS 292 další varieta druhu od Itu. Horst sbíral Notocactus fuscus (HU 29) i varietu longispinus (HU 63), stejně tak Prestlé (PR 225 - Notocactus fuscus, PR 226 - Notocactus fuscus var. longispinus).
Na jaře kvete druh více květy najednou, kvetení neopakuje. Starší rostliny mají výrazný sloupovitý charakter. Často také deformují temeno do tvaru I nebo Y, což ale není jejich specifickou vlastností, neboť se tak chová více notokaktusů. Rostlina na obrázku byla vypěstována ze semen od firmy Kuenzler.

 

Pěstování
Rostliny po sprášení vytvářejí plody s větším počtem drobnějších semen, než bývá obvyklé u rodu Notocactus. Jejich klíčivost je dobrá, ale semenáčky patří v rodu Notocactus spíše k problémovějším rostlinám, pokud je pěstujeme na vlastních kořenech. Jistější je jejich roubování (např. na Echinopsis cv.). Potom rostou bez problémů.

 

Poznámky
Informace není k dispozici.

 

Literatura
Jelínek J., Kaktusy, 6 : 124, 1970

 

Autoři
Text: Stanislav Stuchlík.
Foto: Stanislav Stuchlík.
Vyobrazená rostlina pochází ze sbírky Stanislava Stuchlíka.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím ctyri a jedna