Název
REBUTIA TARVITAENSIS Ritt.
 

Taxon
Rebutia tarvitaensis Ritter, Kakt. und and. Sukk., 28 : 78, 1977
Jméno zvoleno podle naleziště, osady Tarvita v provincii Azurduy v Bolívii.

 

Popis
Tělo
stonek většinou jednotlivý, kulovitý, později s několika odnožemi, asi 20-30 mm široký a dlouhý; pokožka zelená; areoly elipsoidní asi 1,5 mm dlouhé a 1 mm široké; žeber 13-15, rozpadlých na hrbolce. Okrajových trnů 7-9, dlouhých 2,5-5 mm, jemných a pružných, rezavě červené barvy s tmavší bází; středové trny chybějí.
Květy
nálevkovitého tvaru, až 60 mm dlouhé, široké 40-60 mm, květní lůžko polokulovité, šupinaté, v paždí šupin šedivá vlna a bílé štětiny; trubka s několika šupinami a šedou vlnou, krémově bílá až načervenalá; okvětní lístky až 35 mm dlouhé a až 8 mm široké, špičaté až zašpičatělé, rumělkově červené barvy; nitky a prašníky bělavé; blizna bělavá.
Plod
kulovitý, 4-5 mm velký, černozelený, chlupatý.
Semena
vejcovitého tvaru s bazálním hilem, hnědočerná.

 

Variety
Původní materiál sbíraný v roce 1958 F.Ritterem je homogenní a nelze rozlišit dostatečně odlišné formy.

 

Výskyt
Typová lokalita byla udána v okolí Tarvita v provincii Azurduy v dep. Chuquisaca, Bolívie. Koncem sedmdesátých let v této oblasti sbíral K.Kníže a dovezl odpovídající rostliny. Rostly na kamenitých půdách mezi trávami a polštáři mechů a lišejníků, často také na nahromaděných suťových splazech, kde jiná vegetace zcela chybí. Poloha lokality je ve výšce asi 2400 m n. m.

 

Pěstování
Vzhledem k poměrné vzácnosti získatelnosti je většina rostlin u nás pěstována ve formě roubovanců. Pro množení lze skutečně roubování doporučit. Rostliny pak více kvetou a vytvářejí i odnože. naproti tomu jsou pravokořenné rostliny vzhlednější a menší, produkují však poměrně ojedinělé květy. Nároky na pěstování jsou podobné jako u jiných horských kaktusů z Bolívie. Doporučit lze plné oslunění, hojné větrání v době růstu a vydatnou, ale nepravidelnou zálivku. Zimujeme chladně, tj. pod 10 stup. C. Pravokořenné exempláře snášejí i občasné poklesy teplot pod nulu, trvalejší hodnoty pod -5 stup. C však tento druh nesnese a hyne. V horkých letních měsících je náchylný k přerušení růstu (letní klid, aestivace). Kvete v jarních měsících, podle podmínek zimování v dubnu či začátkem června. Často nasazuje poupata a květy opakovaně koncem léta.
Na snímku J.Krále je roubovaný jedinec ze sběrů F.Rittera.

 

Poznámky
R. tarvitaensis byla sbírána F.Ritterem již v roce 1958. Semena i rostliny se však rozptýlily mezi pěstitele, a tak když chtěl nálezce rostliny konečně popsat, neměl k dispozici žádný materiál kromě skrovných poznámek v zápisníku. Popis byl zveřejněn jako velmi stručná latinská diagnóza a bez udání typu v roce 1977. Uvedeno bylo pouze sběrové číslo (FR 773) a je kuriózní, že popis byl vlastně ustanoven podle údajů jiných pěstitelů (viz Köhler 1982). Květ R. tarvitaensis je mimořádně velký. Různí jedinci však mají květy různě velké, někteří jen 4 mm, jiní až 6 cm široké, což je však plně v mezích přirozené proměnlivosti. Máme-li k dispozici větší počet semenáčů můžeme si mezi nimi vybrat nejen jednotlivce s největšími květy, ale také poněkud rozdílné odstíny vybarvení květů, vesměs však rumělkově červené barvy. Na slunci lze na okvětních lístcích rozevřených květů pozorovat i zlatistý třpyt, který je dán nepatrnými, pouhým okem nezjistitelnými výrůstky (papilami). R. tarvitaensis není samosprašná a k získání semen potřebujeme dva geneticky různé exempláře. Protože se jedná o krásný a ochotně kvetoucí druh, je na místě snažit se o jeho rozmnožení co nejvíce.

 

Literatura
Köhler U., Rebutia tarvitaensis Ritt., eine grossblütige Art aus der Untergattung Aylostera, Kakt. und and. Sukk., 33 : 20-21, 1982
Ritter F., Kakt. und and. Sukk., 28 : 78, 1977
Ritter F., Kakteen in Südamerika, 2 : 608, 1980
Říha J., Rebutia tarvitaensis, Kaktusy, 24 : 131, 1988

 

Autoři
Na snímku J.Krále je roubovaný jedinec ze sběrů F.Rittera.
Text: Jan Říha.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím ctyri a osm