Název
MAMMILLARIA BENECKEI Ehrenb. var. BENECKEI
 

Taxon
Mammillaria beneckei Ehrenberg, Allg. Gartenz., 12 : 401, 1844
Mammillaria aylostera Werd., Kakteenk., 99 : 112, 1938
Mammillaria balsasoides Craig, Mamm. Handbook, p. 158, 1945
Mammillaria colonensis Craig, Mamm. handbook, p. 219, 1945
Mammillaria barkeri Schmoll ex Backeberg, Die Cactaceae, 5 : 3463, 1961 (nom. inval.)
Mammillaria guiengolensis Bravo, An. Inst. Biol. Mex., 32 : 187, 1962
Jméno bylo zvoleno na počest zahradníka A.Beneckeho z Birkenwerder u Berlína, který patřil v první polovině minulého století k předním pěstitelům sukulentních rostlin.

 

Popis
Tělo
stonek zprvu jednotlivý, později odnožováním trsovitý až polštářovitý, tvořící až 0,5 m široké skupiny, jednotlivé stonky stlačené polokulovité, kulovité až krátce válcovité, až asi 70 mm široké a 100 mm dlouhé s vejčitě zaobleným temenem; pokožka svěže zelená až žlutozelená, na slunci a v době klidu s bronzovým načervenalým odstínem; bradavky široce kuželovité, tupě zakončené, měkké; axily holé nebo s bílou vatou, někdy i s jemnými bílými štětinami; areoly plstnaté, kruhovité až oválné. Okrajových trnů většinou 12-15, dlouhých 6-8 mm, štíhlých, jehlovitého tvaru, barvy bílé až žlutavé, vždy s hnědým až černým hrotem. Středových trnů 2-6, přičemž jeden či dva háčkovité, dlouhé až 12 mm, většinou černé nebo tmavohnědé, také ale i žluté.
Květy
talířovitého tvaru, dlouhé 20-25 mm a široké až 40 mm s málo početným okvětím; okvětní lístky široce kopinaté, žluté běložluté až oranžově žluté barvy; trubka pevná, srostlá s čnělkou; prašníky žluté, blizna a čnělka žluté až oranžové.
Plod
kyjovitě válcovitý s červeným oplodím.
Semena
až 2,5 mm velká s hrubou vrásčitou černou testou.

 

Variety
V roce 1987 popsal W.Reppenhagen mohutně trsnaté rostliny jako
var. multiceps Reppenh. ze státu Colima, kde roste na krystalických horninách v okolí Malecón u Laguna Manzanillo, blízko moře, kde je průměrný roční úhrn srážek asi 1060 mm.

 

Výskyt
Je známa z jihozápadního a západního Mexika, zejména z povodí Rio Balsas (státy Oaxaca, Guerrero), zasahuje však dále na sever do států Sinaloa (Rio Elota), Michoacán, kde roste v nízkých nadmořských výškách až asi do 500 m n. m., většinou na vápencích a v oblastech s nízkými srážkami a s řídkým porostem xerofilního matoralu (nízkých suchomilných keřů a sukulentních rostlin).

 

Pěstování
Jedná se o poměrně náročný druh, který je vhodný do skleníkové kultury. Vyžaduje maximum tepla a slunečního záření. Zaléváme jen v teplých jarních a letních dnech, opatrně a nárazově, mezi zálivkami necháme rostliny 2-3 týdny vyschnout. Zimujeme na světle nejméně při 10 stup. C. Roubování lze doporučit jen pro množení anebo urychlení vývoje semenáčů. Na většině podnoží dochází časem k odumírání pletiv v místě srůstu. Množíme nejlépe semeny anebo odnožemi, které snadno koření. Obdobím kvetení je vrcholící léto, květy se však objevují jen na starších jedincích a neochotně. Doporučit lze vysoké teploty (kolem 40 stup. C) a umístění blízko skla, což indukuje násadu poupat.
Na snímku R.Šubíka je rostlina sbíraná u Rio Balsas, Guerrero, v roce 1981.

 

Poznámky
M. beneckei je zajímavým druhem - jak pro stavbu stonků, tak zejména pro svoje květy, které se talířovitě rozevírají a mají pevnou trubku srostlou s pestíkem. Také semena jsou mimořádně velká (až 2,5 mm) se silně vrásčitou testou. Před lety byl pro tento druh navržen samostatný rod Oehmea Buxbaum. D.R.Hunt jej chápe v současnosti jako podrod s jediným druhem. M. beneckei představuje proměnlivý druh. Některé rostliny vytvářejí velké jednotlivé hlavy, jiné formy již brzy v mládí silně odnožují a tvoří polštářovité trsy. Odnože mnohdy opadávají a vytvářejí dlouhé čekací kořeny. I v přírodě se tedy snadno rozmnožuje vegetativním způsobem.

 

Literatura
Hunt D.R., A new review of Mammillaria names, Bradleya, 1 : 105-128, 1983
Pilbeam J., Mammillaria. A collector`s guide, 1981
Reppenhagen W., Die Gattung Mammillaria nach dem heutigen Stand meines Wissens 1987, 1987
Říha J. et Šubík R., Encyclopédie des Cactus, 1987

 

Autoři
Na snímku R.Šubíka je rostlina sbíraná u Rio Balsas, Guerrero, v roce 1981.
Text: J.Říha.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Josef Matousek (2009-01-28 12:15:11)
Shanel jsem tento druh velmi dlouho. V Cechach prakticky dosud nesehnatelny druh. Nakonec jsem ziskal jak variantu s velkymi hlavami, tak male, asi 3cm velkosti silne odnozujici. Je zajimave, ze takto lehce vegetativne se rozmnozujici druh neni ve sbirkach kaktusaru. Snadnost rozmnozovani u teto varianty je obdobna jaku u M.Vetula subsp. Gracilis.
Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím osm a devet