Název
GYMNOCALYCIUM PFLANZII (Vaupel) Werd. var. PFLANZII
 

Taxon
Gymnocalycium pflanzii (Vaupel) Werdermann, Blühende Kakteen, tab. 54, 1935
Echinocactus pflanzii Vaupel, Zeitschr. Sukkulentenk., 1 : 83, 1923
Druh byl pojmenován na počest nálezce Karla Pflanze, německého konzula ve Villa Montes v Bolívii, který příležitostně sbíral rostliny a posílal je do Botanické zahrady v Berlíně - Dahlemu.

 

Popis
Tělo
stonek zploštěle kulovitý, až 300 mm široký, u báze odnožující; epidermis matně zelená, temeno holé, překryté trny z nejmladších areol; žeber 8, příčnými rýhami rozložené na mohutné, bradavkám podobné hrbolce, které nejsou pod areolami prodloužené v bradovité útvary. Areoly eliptické, v mládí s krátkou bělavou plstí, která později mizí. Trnů obvykle 8-9, asi 15 mm dlouhé, vzájemně se příliš neliší, v mládí měkké, červenohnědé, ve stáří tvrdé a šedé, okrajové trny odstávají, jsou slabě zahnuté k tělu, po 3 na každé straně a 1 směřuje nahoru a 1 dolů; středový trn 1, kolmo odstávající.
Květy
asi 40 mm dlouhé a stejně tak široké, vyrůstají z mladších areol; květní lůžko hnědavé, holé, řídce porostlé širokými oválnými šupinami; vnější okvětní lístky tupé, vnitřní špičaté a zahnuté nazpět, ihned po otevření lososové barvy, na okraji lehce a dole pak silněji fialově tónované; tyčinky četné a všechny téměř stejně dlouhé; nejhořejší tyčinky ohnuty směrem dovnitř; nitky fialové, prašníky žluté, čnělka fialová, 10 mm dlouhá, bliznových laloků 11, fialových, široce rozložených a skrytých v množství prašníků.
Plod
červený, kulovitý, asi 25 mm široký, puká horizontálně i vertikálně zároveň, horní část plodu se odklopí a spodní široce rozevře; dužina karmínově červená.
Semena
velmi malá, asi 0,4 mm velká, hruškovitého tvaru nebo vejčitého tvaru s velmi malým hilem na špičce; testa lesklá, červenohnědá; hilum se zbytkem poutka, houbovité a strofiolově protažené.

 

Variety
J.D.Donald, který studoval nálezy A.Laua z okruhu G. pflanzii, provedl revizi celého tohoto komplexu a řadu do té doby publikovaných druhů překombinoval v roce 1971 jako variety G. pflanzii:
var. lagunillasense (Cárd.) Don.,
var. izozogsii (Cárd.) Don.,
var. izozogsii f. chiquisacanum (Cárd.) Don.,
var. millaresii (Cárd.) Don.,
var. riograndense (Cárd.) Don.,
var. zegarrae (Cárd.) Don..
Zbývající dva taxony z tohoto okruhu, t.j. G. marquezii Cárd. G. marquezii var. argentiniense Backeb. uvedl, a pravděpodobně oprávněně, jako synonyma G. pflanzii var. pflanzii. Další Donaldova publikovaná kombinace G. pflanzii var. eytianum (Cárd.) Don. byla chybná, neboť G. eytianum Cárd. je s G. pflanzii zcela nepříbuzné a patří do okruhu G. megatae.
Je možné, že Donaldovy kombinace budou v budoucnosti revidovány. Hlavním nedostatkem této úpravy je, že na stejné taxonomické úrovni jsou vedle sebe dvě morfologicky rozdílné skupiny:
1. G. pflanzii, G. marquezii, G. marquezii var. argentiniense, G. lagunillasense.
2. G. zegarrae, G. izozogsii, G. chiquisacanum, G. millaresii, G. riograndense.
První skupina je charakteristická červenými plody, širokými asi 25 mm, s karmínově červenou dužinou, které ve zralosti široce pukají zároveň horizontálně i vertikálně, skupina druhá pak plody žlutými až oranžovými, širokými pouze asi 10 mm, s dužinou bílou, které pukají pouze horizontálně. Taxonomicky by tyto dvě skupiny měly být odděleny, ať již na úrovni druhu nebo variety.
Další rostlinou, která náleží do tohoto okruhu, je nepopsané G. comarapense, které je blízce příbuzné k G. zegarrae. Většina sběratelů uvádí, že G. pflanzii je značně variabilní jak v barvě těla, tak i v počtu a barvě trnů i zabarvení květů. Podle Dr.G.A.Essera, který viděl v přírodě mnoho květů, jsou květy lososové, oranžové, bělavé, ale střed je vždy tmavě červený nebo karmínový. Bezprostředně po rozkvětu bývají květy zabarveny sytěji, po jednom až dvou dnech kvetení blednou.

 

Výskyt
První rostliny nalezl K.Pflanz na písčitých svazích v pobřežní oblasti Rio Pilomayo o Pala Marcado v Bolívii. Tento druh je však rozšířen na rozsáhlém území na pomezí Bolívie, Argentiny a Paraguaye. A.M.Fridrich, jako druhý, objevil další naleziště daleko od původního, ve směru toku Rio Polcomayo podél státní hranice Paraguay - Argentina až v místech, kde se Rio Pilcomayo ztrácí v přechodném systému močálů. Rostliny nacházel v písku na březích řeky Paraguaye. A.Lau nalezl tento druh rovněž i v povodí Rio Pilcomayo v Bolívii (Lau 940, 942), Prof. Cárdenas pak v blízkosti Pflanzova naleziště u Ibipopo, Cumbarate a Ivo a rovněž našel miniaturní morfotyp (G. marquezii) u Villa Montes. V Paraguayi další naleziště objevil Dr.G.A.Esser u Teniente Encisco a Wilhem Koll u Boqueronu ve výšce 500 m n. m. (WO 80). Karel Kníže nalezl tento druh v Argentině u Yacuby ve výšce 1200 m n. m. (KK 523) a ve výšce 1000 m n. m. (KK 831). Rostliny z nižší polohy provizorně pojmenoval G. pflanzii var. argentiniense. Rovněž Fechser sbíral rostliny, kterým přisoudil jméno G. marquezii, v Argentině mezi městy Salta a Tucuman. Manželé Piltzovi nalezli G. pflanzii u Rio Juramento ve výšce 800 m n. m. (P 154) a u Jujuy ve výšce 600 m n. m. (P 240). Dále se s tímto druhem mžete setkat pod sběratelskými čísly FR 29 a HU 310 až HU 314.
Z údajů sběratelů je zřejmé, že G. pflanzii se vyskytuje na velmi rozsáhlém území v podhůří Kordilier, přibližně mezi 20 a 25 rovnoběžkou jižní šířky. Rostliny rostou jak na plochých písčitých místech (zde dosahují větších rozměrů, šířky až 200 mm), tak ve skalách ve vyšších polohách. Na rovnějších plochách tvoří skupiny o 10 až 30 hlavách.

 

Pěstování
Velmi drobná semena mohou začínající pěstitele odradit od výsevu. Skutečně, semenáčky rostou během prvního roku zvolna a dosáhnou průměru asi 2-6 mm podle kvality kultury. V dalších letech se jejich růst znatelně zrychlí a při běžném pěstování zvětšují každoročně svůj průměr o 10-20 mm. Květuschopné jsou asi po 6-7 letech, květy jsou cizosprašné. Rostliny bez problémů snášejí přistíněné stanoviště i plné slunce, v jarních měsících jsou náchylné k popálení pokožky a je nutné je postupně zvykat na vyšší teploty. Zálivku i hnojení lze doporučit hojnější. Lze je přezimovat i bez světla při teplotě 8-18 stup. C.
Vyobrazená rostlina pochází ze sbírky autora textu, je stará 11 let a je 120 mm široká. Kvete již pátým rokem a odnožovat začala před 3 roky.

 

Poznámky
Informace není k dispozici.

 

Literatura
Backeberg C., Das kakteenlexikon, p. 172, 1967
Buining A.F.H., Nat. Cact. Succ. J., 24 : 13, 1969
Donald J.D., Cact. Succ. J., 26 : 96, 1971
Frank G., Cact. Succ. J. (US), 49 : 128, 1977
Schütz B., Kaktusy 76, 12 : 98, 1976
Schütz B., Kaktusy, 19 : 58, 1983
Schütz B., Monografie rodu Gymnocalycium, p. 107, 1986

 

Autoři
Vyobrazená rostlina pochází ze sbírky autora textu, je stará 11 let a je 120 mm široká. Kvete již pátým rokem a odnožovat začala před 3 roky.
Text i foto: Václav Jiránek.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím sest a tri