Název
ECHINOPSIS WERDERMANNII Frič ex Fleischer
 

Taxon
Echinopsis werdermannii Frič ex Fleischer, Fričiana, 1/7 : 1, 1962
Druh je pojmenován po prof. Dr. Erichu Werdermannovi, 1892-1959, berlínském botaniku a cestovateli, který cestoval v Brazílii, Mexiku a Africe.

 

Popis
Tělo
Stonek kulovitý, později mírně sloupovitý, 150 mm vysoký a 120 mm široký, vzácně odnožující, barvy trávově zelené. Žeber 11, 25 mm vysoká, mezi areolami klenutá. Areoly 2 mm dlouhé a až 5 mm široké, příčně do žeber zaříznuté, bělošedé, krátce plstnaté. Trny krátké, až 1 mm dlouhé, v počtu 4 u mladých areol a 8 u starších, barvy černé; okrajové a středové trny stěží rozlišitelné.
Květ
asi 200 mm dlouhý, nálevkovitého tvaru, květní lůžko na spodu výrazně ztlustlé, zelené, s malými šupinkami, z jejichž paždí vyrůstají bělošedé chlupy; vnější okvětní lístky výrazně menší, sytě růžové, s tmavším středovým pruhem; vnitřní okvětní lístky asi 60 mm dlouhé, 24 mm široké, barvy světle růžové, s tmavším středovým pruhem, který může být téměř neznatelný; tyčinky bělavé, ve dvou nebo několika řadách nad sebou; prašníky světle žluté, dlouze protáhlé; pestík přibližně v úrovní horních prašníků; blizna světle žlutá, 11-15 laločná.
Plod
zelený, v plné zralosti hnědavý, 20-30 mm široký, podélně pukající, s nečetnými šupinami s 10-15 mm dlouhými šedavými vlasovými chlupy.
Semena
elipsovitě protáhlá, naspodu u hila zúžená a zploštěle uťatá, 1,3 mm dlouhá a 0,9 mm široká, černá, lesklá; na povrchu testy polokulovité hrbolky na nichž jsou při několikatisícinásobném zvětšení patrny protáhlé, rozvětvené zvlněné výrůstky.

 

Variety
E. werdermannii je poměrně uniformní druh, u něhož zatím nebyly popsány žádné variety. Menší proměnlivost je patrná ve tvaru stonku, který může být ploše kulovitý až válcovitý, a v intenzitě zbarvení květů.

 

Výskyt
Tento druh pochází z Paraquaye, kde roste porůznu ve skalnatých oblastech.

 

Pěstování
E. werdermannii je snadno pěstovatelným druhem, který by neměl chybět v žádné sbírce. Vyžaduje propustný výživný substrát s bohatou příměsí štěrku. Moje rostliny nejlépe prospívají v substrátu složeném z rašeliny, kompostu, štěrku a písku ve stejném poměru. V plné vegetaci je výhodné přihnojování organickými hnojivy živočišného původu. V létě vyžaduje relativně vyšší zálivku oproti jiným kaktusům. Při pěstování vyžaduje dostatek vzduchu a nesnáší přímý úpal. Roste dobře na vlastních kořenech a to ji spolu s absencí trnů předurčuje k tomu, že je výhodnou podložkou jak pro růstové vlastnosti, tak i z hlediska manipulace. Množí se snadno semeny i odnožemi, první květy se na rostlinách objeví kolem čtvrtého roku. Zimujeme na světlém, suchém místě.
Foto: Josef Halda.

 

Poznámky
Podle údajů Fleischera (1962) pěstované rostliny pocházejí z importu A.V.Friče z Paraquaye, bez bližšího udání lokality. Původně se jednalo mnoho různých forem, které Frič shrnul pod jedno jméno Echinopsis paraquayensis. Tuto rostlinu původně označoval jako Echinopsis backebergii Frič 1926 /nomen nudum), chybí k ní jakýkoliv popis. V roce 1932 ji přejmenoval na Echinopsis werdermannii Frič, též bez popisu, ten uveřejnil dodatečně Fleischer v roce 1962. Ritter (1979) ji považuje za totožnou s Echinopsis oxygona f. brevispina Ritt., avšak příčně vříznuté areoly a velký růžový květ jsou konstantní dědičné vlastnosti, které nás opravňují k názoru, že se jedná o samostatný druh. Květy se otevírají večer a doba kvetení je závislá na počasí. Semenáče a mladé odnože tohoto druhu jsou zřetelně otrněné.

 

Literatura
Backeberg C., Die Cactaceae, 2 : 287, 1959
Backeberg C., Das Kakteenlexikon, p. 140, 1970
Fleischer Z., Fričiana, 1/7 : 1, 1962
Haage W., Kakteen von A bis Z., p. 195, 1983
Ritter F., Kakteen in Südamerika, 1 : 239, 1979

 

Autoři
Foto: Josef Halda.
Kresba: Jarmila Haldová.
Text: Zdeněk Červinka.
Fotografovaná rostlina pochází ze sbírky Zdeňka Červinky.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím osm a sest