Název
CORYPHANTHA SALM-DYCKIANA (Scheer) Br. et R. var. SALM-DYCKIANA
 

Taxon
Coryphantha salm-dyckiana (Scheer) Britton et Rose, The Cactaceae, 4 : 39, 1923
Mammillaria salm-dyckiana Scheer in Salm-Dyck Cact. Hort, Dyck., p. 134, 1849 (1850)
Druh byl pojmenován na počest jedné z nejvýznamnějších postav evropského kaktusářství 19. století, majiteli v té době velmi slavné sbírky kaktusů a také botanikovi, knížeti Josefu Salm-Reifferscheid-Dyckovi (1773-1861).

 

Popis
Tělo
stonek jednotlivý nebo odnožující, světle zelený, 100-150 mm dlouhý, 80 mm široký, krátce válcovitý, s krátkými, 10 mm dlouhými kuželovitými bradavkami, nesoucími na horní straně hlubokou brázdu. Okrajových trnů 7-15, 10-15 mm dlouhých, šedobílých, šedých nebo ve stáří téměř černých, šídlovitých; středové trny 1-4 , červenavé až černé na špici, ve stáří úplně černé, 3 horní mírně odstávající před okrajovými, spodní je nejsilnější a obvykle nejdelší, zahnutý dolů, 20-25 mm dlouhý.
Květ
až 40 mm velký, vnější okvětní lístky zelenavě s načervenalým středním proužkem, vnitřní okvětní lístky bledě žluté, prašníky zelenavě až sytě žluté, bliznové laloky v počtu 7 jsou bílé až krémové.
Plod
kuželovitý, 20-30 mm dlouhý.
Semena
drobná, ledvinovitá, hnědá, necelé 2 mm velká.

 

Variety
nejsou popsány variety ani formy nebo informace není dostupná

 

Výskyt
Rostliny byly poprvé nalezeny v okolí města Chihuahua, Mexiko. Druh se však vyskytuje nejen v tomto areálu, ale i jižně od Jimenéz (Chihuahua), v okolí Torreon (Coahuila) a východně od Bermejilla (Severní Durango).

 

Pěstování
Obecné zásady pro pěstování mexických polopouštních rostlin platí i pro tento druh. Stejně tak jako všechny ostatní koryfanty roste C. salm-dyckiana na vlastních kořenech velmi pomalu a dospívá nejdříve po deseti letech. Pro pěstování je vhodné použít propustný substrát s neutrální reakcí a praktikovat střídavý zálivkový režim v době vegetace, v zimním období úplné sucho.

 

Poznámky
Situace okolo jména Coryphantha salm-dyckiana je velice složitá. Vrátíme-li se do historie, zjistíme, že rostliny sbírané před rokem 1850 Johnem Pottsem, geologem a ředitelem mincovny ve státě Chihuahua, byly poslány Fridrichu Scheerovi, který je popsal takto: tělo 100 mm široké, kulovité, často zploštělé, mladé bradavky okrouhlé, 25 mm široké, ve stáří kosočtverečné a zploštělé, v průřezu téměř 40 mm. Na horní ploše jsou bradavky rozděleny širokou, téměř holou brázdou. Okrajové trny v počtu 10, 40 mm dl., zahnuté zpět k tělu, popelavé, žlutavé, spodní trny jsou stejného typu jako silnější středový trn, 50 mm dlouhý; dále se vyskytuje 3-5 adventivních trnů. Současně byla popsána var. brunnea s odlišnými ve stavbě trnů a zmíněna další, blíže nedefinovatelná forma.
V komentáři jsou pak diskutovány odlišnosti tohoto taxonu od Mammillaria scheeri (dnes Coryphantha scheeri), ke které byl nový druh systematicky přiřazován.
Tomuto popisu zdaleka neodpovídá charakteristika, uvedena v kapitole "Popis", která se traduje od doby Brittona a Roseho. Není proto vyloučeno, že pod názvem C. salm-dyckiana pěstujeme zcela jiné rostliny, než byly původně popsány (Scheerův popis jasně napovídá na typ rostlin okolo dnešní C. poselgeriana). G.Unger, který na tyto disproporce nedávno poukázal, je o tom přesvědčen. Britton a Rose založili svůj popis na rostlinách, distribuovaných firmou De Laet a získaných pravděpodobně od Orcutta, a na rostlinách sbíraných Ch.Palmerem v roce 1908 poblíž města Chihuahua.
Protože ani v jednom případě neexistuje uchovaný herbářový materiál, popisy jsou nekompletní (chybí údaje o plodu a semenech) a není určena typová lokalita, nezbývá nám než se rozhodnout pro variantu, která je nejpřijatelnější z hlediska jednoduchosti a vžitého názoru - variantu, ve které budeme rostlinu vyobrazenou na barevné příloze nazývat Coryphantha salm-dyckiana sensu Br. et R. Rozptyl tohoto taxonu na velké ploše způsobil, že některé formy byly pravděpodobně popsány jako samostatné druhy.
Nejbližší jsou:
C. dealetiana Quehl, (1908), pocházející ze Saltilla, Coahuila,
C. gladiispina Böd., (1925), pocházející z Parras, Coahuila,
C. cuencamensis Bremmer, (1980), pocházející z Cuencamé, Durango.

 

Literatura
Backeberg C., Die Cactaceae, 3005-3339, 1963
Bremmer L., Cact. Succ. J. (US), 52 : 183-184, 1980
Glass Ch. et Foster R., Cact. Succ. J. (US), 47 : 54, 1975
Unger G., Kakt. und and. Sukk., 37 : 85-88, 1986

 

Autoři
Text a sbírka: V.Šedivý.
Foto: J.Král.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím deset a sedm