Název
MAMMILLARIA ZEILMANNIANA Bödeker
 

Taxon
Mammillaria zeilmanniana Bödeker, Monatschr. Deutsch. Kakt. Ges. III, : 227-228, obr., 1931
Ebnerella zeilmanniana (Böd.) Buxb., Öster. Bot. Z., 98 : 1-2, 90, 1951
Chilita zeilmanniana (Böd.) Buxb., Sukkulentenkunde V. Jahrb. Schweitz. Kakt. Ges. : 21, 1954
Zeilmanniana byla nazvána podle soudního rady dr.H. Zeilmanna z Mnichova.

 

Popis
Tělo
stonek jednoduchý, později často ve střední části odnožuje, vejčitého až krátce válcovitého tvaru, asi 60 mm vysoký, 45 mm v průměru, leskle tmavozelený, vrchol téměř neponořený, překrytý trny. Bradavky hustě v řadách 13:21, vejčité až krátce válcovité, asi 6 mm dlouhé a 3-4 mm v průměru, na vrcholu široce zaoblené. Areoly holé. Areoly v mládí se sporou, krátkou, bílou vlnou, brzy holé, zaokrouhlené, asi 1 mm v průměru. Axily holé. Okrajových trnů asi 15-18, hvězdicovitě rozložené, bílé, nepatrně ochmýřené, velmi tenké, jehlovité až téměř vlasové, tuhé, přímé nebo mírně zahnuté, 10 mm dlouhé. Středové trny 4,červenohnědé, na bázi světlejší, žlutavé, nepatrně ztloustlé, tuhé, jehlovité, 3 horní přímé, asi 8 mm dlouhé, spodní ještě trochu delší, přímý na konci s háčkem.
Květy
v blízkosti vrcholu do věnce, asi 20 mm v průměru. Semeník hladký, zelený, asi 4 mm dlouhý a 3 mm široký. Vnější okvětní lístky kopinaté, krátce zašpičatělé, 4-9 mm dlouhé, 1-2,5 mm široké, na bázi zelenavé, kolem špice purpurově hnědavé. Vnitřní okvětní lístky stejného tvaru, 11 mm dlouhé a 2 mm široké, na bázi bledší, v okolí hrotu zářivě fialovočervené nebo purpurové. Tyčinky fialově červené, prašníky světle žluté. Čnělka dole zelenavá, nahoře fialově červená, blizny 4 malé, žluté, přečnívající.
Plod
malý, nepatrně vyčnívající, bělavě zelený, ve zralosti nečervená.
Semena
sotva 1 mm velká, okrouhlá, protažená trochu do délky s delším hilem, testa matně černá, s velmi jemnými jamkami bez perispermu.

 

Variety
V literatuře nebyly dosud popsány žádné variety. Rostliny jsou však značně variabilní v barvě květů a trnů. Jsou známé květy v tónech tmavě purpurové, přes fialově červenou do světlých odstínů a dokonce i bílé.

 

Výskyt
V roce 1931 nalezl E. Georgi tuto rostlinu u města Saltillo a jako první ji od něho získal F. Bödeker. V literatuře se uvádí její naleziště u města San Miguel de Allende, Guanajuato, Mexiko.

 

Pěstování
Roste dobře na vlastních kořenech v běžné kaktusové zemi, slabě kyselé reakci. Na přírodním stanovišti ji lze nalézt v kamenité, ale humózní zemi. Množení semeny, ale s výhodou lze použít k zakořenění četných odnoží.
Autor textu a fotografie: Karel Crkal.

 

Poznámky
Rostliny většinou bohatě odnožují a bohatě kvetou, dokonce i v hřebínkových formách, které nejsou vzácné. Kvetou během května až do počátku června. Rostlina je příbuzná s M. erythrosperma Böd..

 

Literatura
Backeberg C., Die Cactaceae V, : 3310, obr., 1961
Craig R. T., The Mammillaria Handbook, : 188-189, obr., 1945
Krainz H., Die Kakteen, : CVIIc, 1957
Pilbeam J., Mammillaria a Collector`s Guide, : 143, 1981
Werdermann E., Blühende Kakteen u. a. suk. Pfl., tab. 119, 1936

 

Autoři
Autor textu a fotografie: Karel Crkal.
Rostlina pochází ze sbírky Karla Crkala.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím devet a jedna