Název
ASTROPHYTUM MYRIOSTIGMA Lem. var. MYRIOSTIGMA
 

Taxon
Astrophytum myriostigma Lemaire, Cact. Gen. Nov., 4, 1839
Echinocactus myriostigma (Lem.) S.-D., Cact. hort. Dyck. Cult., 22, 1845
Cereus calicoche Galeotti in Scheidweiler, Bull. Acad. Sci. Bruxelles, 6 : 88, 1839
Jméno "myriostigma" je odvozeno z řeckých slov "myrio-" (s tisíci, mnoha) a "stigma" (bod, dotek) a ve významu vyjadřuje rostlinu posetou tisící (mnoha) bílými vločkami na pokožce.

 

Popis
Tělo
stonek jednotlivý, později válcovitý až asi 150 mm široký a asi až 0,5 m dlouhý; žeber 5-6, přímých s ostrými hranami, většinou mírně konkávních (ale také rovných a při seschnutí konvexních); pokožka tmavozelená, matná, pokrytá četnými vatovitými bílými vločkami. Areoly zapuštěné nebo i vystouplé s krátkými, později nezřetelnými hnědavými chlupy. Trny chybějí, pouze v mládí se objevuje nepatrný rudiment.
Květy
široce nálevkovitého tvaru, asi 35-55 mm široké, složené z úzkých jazykovitých okvětních lístků, špičatých až zašpičatělých, světle žluté až žluté barvy; květní lůžko vlnaté a porostlé úzkými ostrými šupinami; tyčinky s bělavými nitkami, prašníky žluté; čnělka a blizna žlutavé.
Plod
podlouhlý, asi 20 mm dlouhý a 8-15 mm široký, s tupým oplodím, které po dozrání od vrcholu hvězdicovitě puká.
Semena
přílbovitého tvaru, velká až 3 mm, testa hladká, lesklá, červenohnědé barvy, hilum vyduté, zakryté jemnou blankou.

 

Variety
V literatuře lze najít dlouhou řadu jmen označujících variety a formy. Ve skutečnosti však se situace dnes již zdá být přehlednější. Rozlišit můžeme podřízené taxony (variety), které mají svoje vlastní a izolovaná stanoviště, tedy:
var. tulense (Kays.) backeb. z okolí města Tula ve státě Tamaulipas,
var. strongylogonum Backeb. ze západních oblastí státu San Luis Potosí,
var. nudum (R. Mey.) Megawata z izolovaných stanovišť ve státě San Luis Potosí (holé, bezvločkové formy však byly zjištěny i u jiných regionálních variet),
var. quadricostatum Möller pochází z uzavřeného údolí Valle de Jaumave ve státě Tamaulipas.
Další variety zařadili naši autoři Sadovský a Schütz jako samostatné druhy:
A. columnare (K.Sch.) Sadovský et Schütz,
A. tulense (Kayser) Sadovský et Schütz.

 

Výskyt
A. myriostigma je druhem rozšířeným po náhorních plošinách středního Mexika, většinou v polohách nad 1200 m, také ale až 2200 m n. m. Nominátní varieta je známa z velké části státu San Luis Potosí. Typová lokalita je citována:
"v okolí San Lázaro, severovýchodně od města San Luis Potosí, Mexiko". Všechny známé populace rostou na vápencových horninách, na slabě vyvinutých půdách, většinou v nánosech zvětralin podložní skály, event. s přimíšeninami humusu. Jen malá část rostlin roste na plném slunci, většinou vyhledávají polostín až stín pod keři a nízkými stromy.

 

Pěstování
Vhodné rostliny pro pěstování ve sklenících a jiných pěstebních zařízeních, málo vhodné pro pěstování v interiéru. Vyžadují maximum slunečního záření a tepla v době růstu. Doporučuje se nepravidelná zálivka a jen v teplých dnech. Zimujeme v naprostém suchu při teplotách 5-15 stup. C. Roubování není vhodné, na žádném druhu podnoží neroste rychleji než na vlastních kořenech. Množení je možné výsevem semen.
Na snímku B. Schütze je rostlina, kulturní semenáč, z jeho vlastní sbírky.

 

Poznámky
A. myriostigma je jedním z výrazných kaktusů, který má svoji historii. Galeotti jej objevil v první polovině minulého století a po čase jej i popsal jako Cereus calicoche což v původním jazyce nahua znamená "krásná hvězda". Z jeho sběrů však o několik měsíců dříve popsal Lemaire svoje Astrophytum myriostigma; to je tedy platným jménem.
Členění do variet bylo v minulosti přeceňováno. Nejrůznější odchylky od "typových" rostlin byly vedeny jako samostatné taxony (většinou variety) a nezřídka tyto snahy přežívají dodnes. Oblast rozšíření A. myriostigma je poměrně velká a jednotlivé dílčí populace vykazují odchylky v některých znacích (např. velikost květu, stavba žeber, hustota vločkování apod.).
Sadovský a Schütz (srv. např Schütz 1973, Schütz 1984) odlišili některé lokální formy jako samostatné druhy. Rozdíly těchto taxonů v morfologických znacích však nejsou natolik významné, abychom je nemohli považovat za subjektivní. Všechny variety (a mnohé další taxony) spolu tvoří potomstvo a tak námitky, že "některé populace jsou inkompatibilní, tj., že spolu netvoří potomstvo", nejsou pravdivé a nejsou ani důvodem pro oddělování taxonů na úrovni druhu.
V přírodě dorůstá A. myriostigma sloupovitých rozměrů a staré rostliny jsou až 50 cm vysoké. Dnes již vzácně, protože velké množství rostlin je stále importováno sběrateli do sbírek. Reprodukce druhu je však poměrně dobře zajištěna a stále lze pozorovat stovky rostlin na stanovištích. Semen tohoto druhu jsou vydutá a jsou šířena vodními přívaly v době letních dešťů.

 

Literatura
Backeberg C., Die Cactaceae, 5, 1961
Říha J. et Šubík R., Kaktusy státu Tamaulipas, Kaktusy, 14 : 6-10, 1978
Sadovský O. et Schütz B., Die Gattung Astrophytum, 1979
Schütz B., Astrophytum myriostigma Lem. Živa, 21 : 177-178, 1973
Schütz B., Rod Astrophytum, Fričiana, 56, 1984
Staník R. et Lux A., Máloreberné myriostigmy, Kaktusy, Sukulenty, 1 : 36-38, 1980

 

Autoři
Na snímku B. Schütze je rostlina, kulturní semenáč, z jeho vlastní sbírky.
Text: J. Říha.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Anonym (2014-08-27 11:56:31)

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím pet a ctyri