Název
ARIOCARPUS RETUSUS Scheidw. var. RETUSUS
 

Taxon
Ariocarpus retusus Scheidweiler, Bull. Acad. Brux., 5 : 491, 1838
Anhalonium prismaticum Lem., Cact. Nov. Gen. Sp., p. 1, 1839
Jméno retusus znamená tupý, otupený ve smyslu nepíchavý. V literatuře se uvádí, že autor popisu rostliny chtěl jménem naznačit podobnost k sukulentní rostlině Haworthia retusa (Liliaceae).

 

Popis
Tělo
stonek jednotlivý, kulovitý, až 250 mm velký, s řepovitým kořenem, horní část stonku pokryta trojbokými bradavkami s šedozelenou, načervenalou až hnědozelenou pokožkou, povrch bradavek hladký anebo jen s nepatrnými povrchovými strukturami; bradavky 12-35 mm dlouhé, vztyčené, šikmo vzhůru směřující, vodorovně odstálé anebo i dolů zahnuté, dlouze špičaté anebo i špičaté, na vrchní straně rovné anebo mírně vypuklé. Areola rozdělena na beztrnnou část blízko špice a na axilu v paždí bradavky.
Květ
vyrůstá blízko vzrostného vrcholu z nejmladších axil, je nálevkovitého tvaru, 30-40 mm dlouhý a široký, lůžko květní holé; okvětní lístky až 30 mm dlouhé, na konci tupé, zaoblené anebo špičaté, bílé až narůžovělé barvy; čnělka a blizna běložluté až narůžovělé; tyčinky bělavé až narůžovělé.
Plod
měkký a rozplývající se, dlouze válcovitého tvaru, bělavé až narůžovělé barvy.
Semena
asi 1,2 mm velká s černou bradavičnatou testou.

 

Variety
A. retusus je proměnlivým druhem s několika odlišnými rasami, pokud máme na
mysli vzhled a utváření stonku. naproti tomu květy, plody a semena jsou stejné
stavby, nepatrně se mohou odlišovat v intenzitě zabarvení (bílá až růžová
barva). Některými autory je odlišována
var. furfuraceus (Wats.) Frank, se zašpičatělými bradavkami se silně vypuklou svrchní stranou, která je výrazně strukturována (je zvrásnělá až zvlněná).
V posledních dvou letech byla nalezena populace s dlouhými, dolů zahnutými bradavkami. Provizorně byla označena
var. elongatus.

 

Výskyt
A. retusus je rostlinou náhorních plošin středního Mexika, přibližně v nadmořských výškách 1200-2400 m. Je známa ze států San Luis Potosí, Zacatecas, Coahuila, Nuevo León a Tamaulipas, kde roste na otevřených plochách mírných pahorků, vždy na vápencích nebo sádrovcích na plném výsluní, na málo vyvinutých půdách. Srážky na nalezištích nepřevyšují 450 mm za rok, teplotní minima poklesají na severu areálu i pod 0 stup. C.

 

Pěstování
kultura pravokořenných rostlin není snadná. Vyžadují minerální substrát a opatrnou zálivku v teplém období. Doporučuje se roubování, kterým se urychlí růst a velmi výrazně sníží riziko úhynu. Množíme semeny. Klíčence ve věku několika týdnů nejčastěji roubujeme na Echinopsis cv., větší semenáče anebo roubovance lze přeroubovat na Eriocereus jusbertii, event. na jiné druhy podnoží. V rámci rodu Ariocarpus se jedná o největší druh, dospívající ve velikosti asi 6-7 cm. Kvete jako jiné druhy rodu na podzim. Zimujeme při teplotách 0-15 stup. C v naprostém suchu a nejlépe na světle. Rostlina na snímku je kulturní semenáč roubovaný na Echinopsis eyresii ve sbírce K.Rysa, Unhošť.
Foto: J.Král.

 

Poznámky
A. retusus je typovým druhem rodu Ariocarpus. Původní typový materiál se však neuchoval a proto E.F.Anderson v roce 1964 určil ze svých sběrů z okolí města San Luis Potosí neotyp. Tato rostlina má špičaté bradavky s hladkou pokožkou, nekvetoucí plstnatá areola na konci bradavky je patrná, květy jsou narůžovělé. Andersonův neotyp odpovídá rostlinám z okolí měst San Luis Potosí a Huizache, které se někdy označují jako var. elongatus.
Druhy rodu Ariocarpus obsahují v buněčných šťávách řadu alkaloidů a pro jejich účinky byly tyto rostliny sbírány a používány jako léčiva. Dutiny a kanálky v tkáních A. retusus vyplněné slizovitými sekrety jsou považovány za zásobní orgány uchovávající vodu a cukry.

 

Literatura
Anderson E.F., A taxonomic revision of Ariocarpus (Cactaceae), Cact. Succ. J. Amer., 37 : 39-40, 1965
Habermann V., Alkaloidy kaktusů, Kaktusy 74, 10 : 12-14, 1974
Habermann V., Ariocarpus retusus, Kaktusy 76, 12 : 90-91, 1976
Mitich L.W. et Bruhn J.G., The genus Ariocarpus - a bibliography, Cact. Succ. J. US, 49 : 122-128, 1977
Staník R., Ariocarpus retusus, Kaktusy, Sukulenty, 3 : 3-5, 1982

 

Autoři
Foto: J.Král.
Text: J.Říha.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím sedm a sest