Název
SULCOREBUTIA GLOMERISPINA (Cárd.) Buin. et Don.
 

Taxon
Sulcorebutia glomerispina (Cárdenas) Buining et Donald, Cact. Succ. J. Gr. Brit., 27 : 80, 1965
Rebutia glomerispina Cárd., Cact. Succ. J. of America, 36 : 38, 1964
Weingartia glomerispina (Cárd.) Brandt, Frankfurter Kakt.-Freund, 5 : 17, 1978
Druh byl pojmenován podle vzhledu svého otrnění, glomerispinus znamená s propletenými trny.

 

Popis
Tělo
rostlina odnožující, zahalená silnými trny, jednotlivé stonky ploše kulovité, asi 30 mm široké a 20 mm vysoké, v kultuře kulovité, až 50 mm široké, namodrale šedozelené; temeno poněkud snížené; kořeny silné, řepovité. žeber až 20, spirálovitá, rozložená v hrboly až 3 mm vysoké a 4 mm široké; areoly eliptické, asi 3 mm dlouhé, s krémově bílou plstí. Okrajových trnů 10-14, jehlovité se zesílenou bází, tuhé, rovné, hustě zakrývající tělo, v délce proměnlivé, 5-20 mm dlouhé, delší směřující do stran, bílé až nahnědle oranžové s hnědou špičkou; středové trny 1-4, podobné okrajovým, jen poněkud delší a silnější.
Květy
tmavě růžové až purpurové, asi 20 mm široké a 30 mm dlouhé; vnější okvětní lístky tmavě purpurové, vně světlejší, vnitřní okvětní lístky purpurové; květní lůžko bílé se smaragdově zelenými šupinami; šupiny na květní trubce žlutozelené až hnědozelené; nitky purpurové, prašníky žluté; čnělka a šestiramenná blizna bílé.
Plod
načervenale hnědý se světle hnědými šupinami.
Semena
asi 1,4 mm dlouhá, 1,5 mm široká.

 

Variety
S. glomerispina je charakteristická svými silnými trny, vzhledově připomíná některé druhy rodu Lobivia. Určitá variabilita se projevuje ve vybarvení těla, trnů a květů. Světleji otrnění jedinci mívají také světlejší odstín ve vybarvení těla a květů. Jako S. glomerispina byly označeny sběry:
WR 249
KK 1769.

 

Výskyt
S. glomerispina pochází z Bolívie, v departementu Cochabamba, v provincii Chapare je naleziště tohoto druhu u Huakanki, východně od Colomi, ve výšce 3200 m.

 

Pěstování
S. glomerispina patří v rodu Sulcorebutia spíše k poněkud choulostivějším druhům s pomalejším růstem. Roubování vede k bohatší násadě květů a k silnějšímu růstu i odnožování, čímž se ale mění celkový charakter rostliny. Pravokořenné rostliny se silnými řepovitými kořeny rostou pomalu, ale tvrdě pěstované rostliny jsou velmi nápadné jak svým hustým, silným otrněním, tak i květy. S. glomerispina si zaslouží mnohem větší rozšíření do sbírek, než je tomu dosud.

 

Poznámky
Tento svým otrněním velmi nápadný druh přesto, že byl původně popsán jako Rebutia, připomíná spíše některé druhy rodu Lobivia. Ukazuje těsné vazby k variačnímu okruhu S. steinbachii, svým nápadným otrněním připomíná jeho nejsilněji otrněné formy. Širší eliptické areoly S. glomerispina však ukazují na bližší vazby k S. tiraquensis.

 

Literatura
Backeberg C., Das kakteenlexikon, p. 414, 1966
Brinkmann K.H., Die Gattung Sulcorebutia, p. 33, 1976
Lindner P., Přehled rodu Sulcorebutia Backeberg emend. Bredero et Donald, Aztekia (mimořádné číslo), p. 78, 1982
Pilbeam J., Sulcorebutia and Weingartia. A collector`s guide, p. 52, 1985

 

Autoři
Text: Otakar Šída.
Foto: Karel Crkal.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím tri a deset