Název
SULCOREBUTIA GLOMERISETA (Cárd.) Ritt.
 

Taxon
Sulcorebutia glomeriseta (Cárdenas) Ritter, Nat. Cact. Succ. J., 16 : 79, 1961
Rebutia glomeriseta Cárd., Cact. Succ. J. of America, 23 : 93, 1951
Weingartia glomeriseta (Cárd.) Brandt, Frankfurter Kakt. - Freund, 4 : 12-13, 1997
Druh byl pojmenován podle vzhledu svého otrnění, glomerisetus znamená s propletenými štětinami.

 

Popis
Tělo
rostlina odnožující, jednotlivé stonky kulovité, až asi 60 mm široké. Žeber asi 20, spirálovitá, nízká; areoly okrouhlé až krátce oválné, 2-3 mm dlouhé, bíle až světle hnědě plstnaté. Trny tenké, štětinovité, velmi početné, 50 i více v areole v několika řadách, rozlišitelné na okrajové a středové, 20-30 mm dlouhé, bělavé až žluté nebo nahnědle žluté, silně propletené a hustě zahalující tělo.
Květy
až 25 mm dlouhé a široké, bledě žluté až sytě zlatožluté; vnější okvětní lístky žluté, na vnější straně někdy s narůžovělým nádechem; čnělka bílá; blizna světle žlutá.
Plod
kulovitý, načervenale žlutý s červenými šupinami.
Semena
asi 1,1 mm dlouhá, 0,8 mm široká.

 

Variety
variabilita druhu je poněkud malá, drobné rozdíly je možno pozorovat v odstínu vybarvení trnů a areolové plsti a rovněž v sytosti a odstínu vybarvení květů. Tento druh není uveden v seznamu polních čísel žádného ze známých sběratelů sulkorebucií.

 

Výskyt
Údaj v původním popise "Bolívie - provincie Ayopaya" byl potvrzen rovněž Ritterem, tomu odpovídá také Donaldův údaj: Rio Ayopaya, 2500 m. Další údaj můžeme nalézt u Pilbeama: západně nebo severozápadně od Monte Tunari mezi Quillacolla a Kami u silnice k Independencia. Backebergem uvedené naleziště "Bolívie (departement Cochabamba), Sucre, hacienda Ressini" je zřejmě mylné.

 

Pěstování
S. glomeriseta roste dobře i na vlastních kořenech, její nároky na pěstování se nikterak neliší od ostatních druhů rodu. Snadno lze rozmnožovat z hojně vytvářených odnoží, které lehce zakořeňují. Možnosti rozmnožování ze semen jsou silně omezeny jejich zcela minimální nabídkou. Druh je cizosprašný, semena se často nevytvářejí ani při opylování květů mezi dvěmi různými rostlinami, což může být způsobeno tím, že většina našich rostlin pochází z vegetativního množení několika málo původních jedinců.

 

Poznámky
Sulcorebutia glomeriseta představuje jeden z nejstarších druhů rodu. Byla Cárdenasem popsána ve stejném roce, kdy Backeberg zřídil rod Sulcorebutia, jako Rebutia glomeriseta, a do rodu Rebutia byla řazena i mnoha dalšími autory. Proti charakteristickým zástupcům rodu Sulcorebutia vykazuje totiž některé výrazné rozdíly, zejména vláknité, nikoliv kůlovité až řepovité kořeny, a téměř okrouhlé hrboly s krátce oválnými až kruhovitými areolami a dlouhé štětinovité trny. Charakteristiky květu, plodu a semen i naleziště však mnohem více než na příbuzenství s Rebutia s. s. ukazují na blízké vazby k rostlinám z okruhu Weingartia multispina.

 

Literatura
Backeberg C., Die Cactaceae, 3 : 1543, 1959
Backeberg C., Das Kakteenlexikon, p. 383, 1966
Brinnmann K.H., Die Gattung Sulcorebutia, p. 32, 1976
Donald J., Extending of the genus Sulcorebutia, Ashingtonia, 1 : 47, 1974
Lindner P., Přehled rodu Sulcorebutia Backeberg emend. Bredero et Donald, Aztekia (mimořádné číslo), p. 78, 1982
Pilbeam J., Sulcorebutia and Weingartia. A collector`s guide, p. 52, 1985
Ritter F., Kakteen in Südamerika, 2 : 625, 1980

 

Autoři
Text: Otakar Šída.
Foto: Karel Crkal.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím tri a jedna