Název
SULCOREBUTIA BREVIFLORA Backeb.
 

Taxon
Sulcorebutia breviflora Backeberg, Das Kakteenlexikon, p. 114, 1966
Breviflorus = krátkokvětý. Je to druh s nejkratším květem v tomto rodu.

 

Popis
Tělo
jednotlivé, zploštěle kulovité, až 15 mm vysoké a 35 mm široké, epidermis hnědozelená, temeno snížené; žeber 11, spirálovitá, dělená hrboly 4 mm vysoké a 6 mm široké; areoly protáhlé, 5 mm dlouhé, s bílou plstí. Trny jen okrajové, hřebenovitě uspořádané, 6 mm dlouhé, bílé, se zesílenou bází.
Květ
25 mm dlouhý a stejně široký, žlutý; okvětní lístky kopinaté, vnější na vrcholu nahnědlé, vnitřní v horní části vyhnuté ven; květní trubka 7 mm dlouhá, lůžko květní 4 mm široké, trubka i lůžko květní s hnědými šupinami; tyčinky oranžově žluté, prašníky světle žluté, čnělka bělavá, blizna čtyřlaločná, světle žlutá.
Plod
kulovitý, 4 mm široký.
Semena
až 1,4 mm dlouhá a široká, tmavohnědá.

 

Variety
Variety ani formy nebyly popsány. U nás pěstované rostliny jsou uniformní, mívají zpravidla světlejší epidermis než udává popis.

 

Výskyt
Typová lokalita leží na březích Rio Caine v Bolívii ve výšce 2000 m. je to jedna z nejníže položených lokalit rodu. Donald sice uvádí výšku až 2300 m, Lau ji nalezl také ve výšce 2300 m (L 313), ale rovněž ve výšce jen 1400 m (L 980) a dokonce až ve výšce 2800 m (L 315). Je zajímavé, že tyto rozdíly v nadmořské výšce nemají vliv na variabilitu druhu.

 

Pěstování
I když tento druh pochází z nižších poloh než ostatní sulkorebutie, vyžaduje v kultuře stejné podmínky jako druhy z vysokých poloh. V létě hodně slunce a čerstvého vzduchu, v zimě teploty do 10 stup. C se probouzejí a začínají růst. Roubování je zbytečné, rostou dobře na vlastních kořenech. Všem vysokohorským druhům prospívá volná kultura, ve které tvoří mohutnější trny a těla jsou plošší.

 

Poznámky
Tento druh se objevil pouze ve sbírkách specialistů. K.H.Brinkmann i J.Pilbeam uvádějí, že
S. breviflora,
S. caineana a
S. haseltonii mohou být identické. Pravdou je, že mají mnoho společných znaků, např. malé květy, podobnost v trnech, nakonec i lokalitu u Rio Caine svádí k této myšlence. Teprve další průzkum nalezišť ukáže oprávněnost tohoto názoru. Backeberg poznal, že Cárdenasův popis je duplicitní (R. brachyantha / Wessn./ Buin. et Donald) a proto tuto rostlinu znovu popsal a pojmenoval ji Sulcorebutia breviflora Backeb.. Je to jediné správné jméno pro naši rostlinu.

 

Literatura
Brinkmann K.H., Die Gattung Sulcorebutia, p. 26, 1976
Lindner P., Ros Sulcorebutia, Aztekia, p. 73, 1982
Pilbeam J., Sulcorebutia and Weingartia. A collector`s guide, p. 145, 1985

 

Autoři
Text: Jaroslav Ullmann.
Foto: Karel Crkal.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím devet a dve