Název
NOTOCACTUS WERDERMANNIANUS Herter
 

Taxon
Notocactus werdermannianus Herter, Revista Südamer. Bot., 7 : 75, 1942
Parodia werdermanniana (Herter) Taylor, Bradleya, 5 : 91, 1987
Druh byl pojmenován na počest prof. E.Werdermanna, 1892-1959, berlínského botanika a cestovatele.

 

Popis
Tělo
stonek zelený, jednotlivý, hruškovitého tvaru, 160-180 mm dlouhý, až 80-100 mm široký, jemně otrněný; temeno prohloubené, pokryté dlouhými, tenkými mladými trny a areolovou vlnou. Žeber 36-40, asi 3 mm široké a vysoké, svislé až lehce stočené. Areoly kruhovité, asi 8 mm od sebe vzdálené, jantarově zbarvené, 4 mm v průměru. Okrajových trnů 18-20, 8-10 mm dlouhé, jantarově zbarvené, světlé a pružné, tenké, většinou směřující dolů; středové trny 2-3, někdy také 4, 10-15 mm dlouhé, tenké, měkké a nepíchavé, téměř k nerozeznání od okrajových trnů.
Květy
žluté, kovově lesklé, asi 20 mm dlouhé a 70 mm široké; okvětní lístky kopinaté, 3 mm široké, 20 mm dlouhé; čnělka bělavě žlutá, 20 mm dlouhá; bliznových laloků 14, svítivě červené, asi 4 mm dlouhé; nitky světle žluté, asi 10 mm dlouhé; prašníky chromově žluté.
Plod
vejcovitý, světle zelený, se zelenými šupinami, bílou areolovou vlnou a světlehnědými štětinami, ve zralosti vysychající a praskající v horní části.
Semena
zvonkovitá; testa s oválnými černými hrbolky.

 

Variety
N. werdermannianus je druh výrazně polymorfní. Existuje celá řada jmen variet, resp. forem, nalezených K.H.Prestlém a H. Schlosserem, ale ani jedna z nich nebyla popsána:
var. albispinus (S 194),
var. bruneispinus (S 192),
var. caespitosus (S 193),
var. concinnioides (PR 126),
var. grandiflorus (S 190),
var. liliputanus (PR 125),
var. miniflorus (S 191).
Nálezy D.J. van Vlieta mají čísla:
DV 19/2 (Cerro Porton),
DV 19/3
DV 19/4
a K.Knížete:
KZ 137 (Passo del Cerro) a jsou vedeny jako variety nebo formy, avšak jejich taxonomické zhodnocení nebylo dosud provedeno.

 

Výskyt
Typová lokalita je Cerro Porton, Dept. Tacuarembo, Uruguay. H.Schlosser objevil další naleziště v Sierra Gauna, východně od původní lokality, rovněž v Dept. Tacuarembo. D.J. van Vliet navštívil celkem šest různých lokalit, ale typu odpovídající rostliny byly jen na původní lokalitě, tj. Cerro Porton.

 

Pěstování
V popisu zmíněný hruškovitý tvar těla je zřejmě způsoben nedostatečným osvětlením rostliny v mládí. teprve když jsou rostliny tak vysoké, že se dostanou do příznivých světelných podmínek, začnou zvětšovat svůj průměr a tím vzniká hruškovitý tvar. Ve sbírkách mívají válcovitý tvar. Větší rostliny rostou bez problémů na vlastních kořenech. Horší je to s malými semenáčky, které jsou citlivé na přemokření. Navíc jsou zpočátku drobné. Rostliny nedržíme ve stále mokrém substrátu, ale snažíme se zalévat mírně vždy po jeho předchozím vyschnutí.
Vyobrazená rostlina pochází ze sbírky A.Hlineckého z Brna, ve které ji fotografoval autor textu S.Stuchlík.

 

Poznámky
Druh byl nalezen geologem dr. Waltherem. Poprvé jej představil C.Osten jako "Echinocactus (Notocactus) sp. (Gruppo del scopa)". Na základě Ostenových vyobrazení a herbárního materiálu byl N. werdermannianus popsán Herterem. Potom nastala dlouhá pauza, ve které nebylo v Evropě o druhu nic známo, trvající až do r.1968. Tehdy odjeli do Uruguaye W,Rausch a D.J. van Vliet, aby zde hledali kromě jiných kaktusů také N. werdermannianus. Naleziště druhu nenašli, přesto však v Uruguayi uviděl D.J. van Vliet hledaný druh a to ve sbírce E.Marchesiho (autor popisu N. allosiphon.). Ten věnoval D.J. van Vlietovi jednu rostlinu a také něco semen, a tak byl hledaný druh přece jen do Evropy van Vlietem dovezen.
V roce 1970 se objevila u firmy Uhlig větší nabídka rostlin pod jménem N. werdermannianus ze sběrů H.Schlossera. Zpočátku však byly pod tímto jménem šířeny zcela jiné rostliny, které byly později pojmenovány N. mammulosus var. multiflorus (HU 288).
Mnohotvárnost N. werdermannianus se projevuje v celé řadě znaků: v počtu žeber, v hustotě a barvě vlny v areolách, v délce a barvě otrnění, v barvě štětin na poupatech, ve velikosti květů.

 

Literatura
Backeberg C., Die Cactaceae, 3 : 1650, 1959
Elsner J., Notocactus werdermannianus, Kaktusy 74, 10 : 8-9, 1974
Haas R., Notocactus werdermannianus Herter - noch immer eine Kostbarkeit, Kakt. und and. Sukk., 24 : 12, 1973
Neduchal J., Notocactus 6, p. 22, 1987
Osten C., Notas sobre Cactáceas, p. 51, 1941
Prestlé K.H., Notocactus werdermannianus (Herter), Internoto, 1 : 10-15, 1980
Schlosser H., Nochmals Notocactus werdermannianus, Internoto, 2 : 4-6, 1981
Van Vliet D.J., Wie es nicht sein soll!, Internoto, 2 : 34-35, 1981

 

Autoři
Vyobrazená rostlina pochází ze sbírky A.Hlineckého z Brna, ve které ji fotografoval autor textu S.Stuchlík.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím deset a dve