Název
NOTOCACTUS TABULARIS (Cels ex Rümpl.) Backeb.
 

Taxon
Notocactus tabularis (Cels ex Rümpler) Backeberg, in Backeberg et Knuth, Kaktus ABC, p. 255, 1935
Echinocactus concinnus Monv. var. tabularis Cels ex Rümpl., in Förster et Rümpler, Handbuch der Cacteenkunde, p. 552, 1886
Echinocactus tabularis Cels ex K.Sch., Gesamtb. Kakteen, p. 389, 1899
Malacocarpus tabularis (Cels ex K.Sch.) Br. et R., The Cactaceae, 3 : 193, 1922
Druh byl pojmenován podle plochého tvaru těla, tabularis znamená deskovitý.

 

Popis
Tělo
stonek jednotlivý, kulovitý, 60-70 mm široký, později krátce sloupovitý, až 150 mm vysoký, tmavě až namodrale zelený; temeno snížené, překryté trny. Žeber 20 a více, asi 10 mm vzdálená, přímá až poněkud spirálovitá, rozložená v nízké, sotva 4 mm vysoké hrboly, oddělené mělkými, na temeni ostrými záhyby; areoly 4-5 mm vzdálené, okrouhlé, zprvu slabě pokryté bílou plstí, později holé. Okrajových trnů 16-18, až 10 mm dlouhé, jemné jehlovité, průsvitně bílé, roztažené, někdy poněkud ohnuté; středové trny 4, postavené do kříže, horní nejdelší, tence šídlovitý, také poněkud ohnutý, tmavě kaštanově hnědý až rezavě červený, 12-20 mm dlouhý, dolní kratší, bílé s hnědou špičkou.
Květy
blízko temene, až 60 mm dlouhé, 50-60 mm široké, nálevkovité, kanárkově žluté; vnější okvětní lístky čárkovité, kanárkově žluté, vně se zeleným středním proužkem; vnitřní okvětní lístky čárkovité, špičaté nebo tupé, kanárkově žluté, hedvábně lesklé; květní lůžko světle zelené, pokryté zelenými šupinami, paždí šupin s hedvábně bílou vlnou a červenými až hnědými, až 10 mm dlouhými štětinami; květní trubka nálevkovitá, uvnitř karmínová, vně pokrytá jako květní lůžko; nitky na základu karmínové, nahoře žluté, až 10 mm dlouhé, prašníky chromově žluté; čnělka 15 mm dlouhá, dole karmínově červená, nahoře bělavě žlutá, s 10-13 karmínově červenými až fialově červenými rameny blizny, přesahujícími prašníky.
Plod
podlouhlý, asi 10 mm dlouhý, s četnými vlnatými a štětinatými areolami a přichyceným květním zbytkem, dužnatý, ve zralosti vysychající a praskající nepravidelně.
Semena
okrouhle přílbovitá, asi 1 mm dlouhá a široká, nejširší v okolí hila.

 

Variety
N. tabularis vykazuje malou variabilitu, která se projevuje převážně jen v hustotě otrnění a vybarvení středových trnů.Rostliny se všemi středovými trny červenohnědými mají celkově mnohem tmavší vzhled. Vzhledově podobné taxony byly popsány jako
N. bommeljei van Vliet (Echc. muricatus K.Sch. non Lk. et O.) a
N. brederooianus Prestlé.
Jako N. tabularis byly označeny sběry HU 292
DV 10
WR 342

 

Výskyt
N. tabularis je rozšířen v Uruguayi, původní nálezy z oblasti Maldonado, Piriapolis, Sierra de las Animas, novější byly jako N. tabularis označeny i sběry ze Sierra de Tambores (departament Tacuarembo).

 

Pěstování
N. tabularis je odolný druh, který nevyžaduje při pěstování žádné zvláštní podmínky. Roste dobře na vlastních kořenech a brzy pravidelně kvete. Pro jeho nenáročnost a pěkné květy ho lze doporučit i začátečníkům, snadno se množí ze semen, která se v nabídkách často vyskytují.

 

Poznámky
Jméno tabularis se poprvé objevilo ve Weberově nabídkovém katalogu, platný popis se objevil až roku 1886 na úrovni variety a roku 1899 jako samostatný druh. Celkový vzrůst je se jménem poněkud v rozporu, protože později rostliny dosahují krátce sloupovitého tvaru, což je snad možno vysvětlit tím, že jméno bylo původně přiřazeno velmi mladým rostlinám. K.H.Prestlé odvozuje jméno od tabulových hor, na kterých se nacházejí různé notokaktusy v severní Uruguayi.

 

Literatura
Berger A., Kakteen, p. 211, 1929
Prestlé K.H., Nieuwbeschrijving Notocactus brederooianus Prestlé spec. nov., Succulenta, 64 : 84, 1985
Prestlé K.H., Notocactus tabularis Cels., Internoto 6 : 35, 1985
Schäfer G., Die Gattung Notocactus, Kakt./Sukk., 14 : 97, 1979
Van Vliet D., Notocactus muricatus (Otto) Berger, Succulenta, 47 : 5, 1968

 

Autoři
Text: Otakar Šída.
Foto: Karel Crkal ve vlastní sbírce.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím dve a ctyri