Název
NOTOCACTUS SUBMAMMULOSUS (Lem.) Backeb. var. SUBMAMMULOSUS
 

Taxon
Notocactus submammulosus (Lemaire) Backeberg, in Backeberg et Knuth, Kaktus ABC, p. 255, 1935
Echinocactus submammulosus Lem., Cact. Gen. Nova Spec. Novae, p. 20, 1839
Echinocactus submammulosus Lem. var. submammulosus (Lem.) Speg., Anales Mus. Nat. Buenos Aires, 3/4 : 496, 1905
Notocactus mammulosus (Lem.) Backeb. var. submammulosus (Lem.) Y. Ito, Expl. Diag., p. 245, 1957
Druh byl pojmenován podle svého příbuzenství s druhem Echc. mammulosus.

 

Popis
Tělo
stonek jednotlivý, zřídka dobrovolně odnožující, zprvu ploše kulovitý, později sloupovitý, tmavě šedozelený, na temeni světle nažloutle zelený, až 100 mm široký a 120 a více mm vysoký; temeno snížené, hrbolaté, uprostřed spoře pokryté bílou vlnou, neotrněné. Žeber 13, přímá nebo nevýrazně spirálovitá, oddělená ostrými brázdami, hlubokými příčnými záhyby rozdělená hrboly, pod areolami bradovitě vystupující, na temeni téměř kuželovité; areoly hluboce snížené, 4-6 mm vzdálené, široce eliptické až srdčité, až 4 mm široké, slabě pokryté bílou plstí, později holé.Okrajových trnů 6-7, paprskovitě rozložené, dva horní silnější a delší, asi 7 mm dlouhé, dolní slabší, sotva 3 mm dlouhé; středové trny 2, horní 8 mm dlouhý, podobný okrajovým, dolní mnohem silnější, až 11-22 mm dlouhý, dolů směřující, oba středové trny silně zploštělé; všechny trny nažloutle bílé, s hnědými špičkami, nejsilnější na bázi rubínově červené, později všechny šednoucí.
Květy
v blízkosti temene, 45-50 mm dlouhé a široké; vnější okvětní lístky hnědožluté se žlutým okrajem a načervenalou špičkou a středním proužkem na vnější straně; vnitřní okvětní lístky sírově až světle chromově žluté, hedvábně lesklé; květní lůžko světle zelené, pokryté krátkými načervenalými šupinami, bílou vlnou a obzvláště nahoře červenohnědými štětinami; květní trubka široce nálevkovitá, nahoru se silně rozšiřující, se zelenými až nahnědlými, pokrytá jako květní lůžko; nitky světle žluté, prašníky chromově žluté až nažloutlé; čnělka bledě nažloutlá až téměř bílá, se 7-8-10 purpurově červenými rameny blizny, přesahujícími prašníky.
Plod
podlouhlý, světle zelený až nažloutlý, ve zralosti vyrůstající a praskající u báze.
Semena
přilbovitá, asi 1,2 mm dlouhá a 1 mm široká, hilum bazální, přehrnuté přes okraj testy.

 

Variety
N. submammulosus vykazuje v našich sbírkách jen velmi malé rozdíly a rovněž sběry různého původu jsou si velmi podobné přes značné vzdálenosti jednotlivých nalezišť. Již roku 1896 byl jako Echinocactus pampeanus popsán taxon, který byl později přiřazen k tomuto druhu jako N. submammulosus var. pampeanus. Jako N. submammulosus byly označeny sběry
HU 285 FR 425
WR 344 DV 17
FR 4 Schl 183
Zdá se, že i některé sběry označené jako N. submammulosus pampeanus patří spíše k N. submammulosus var. submammulosus - např. WR 105.

 

Výskyt
N. submammulosus je rozšířen v rozsáhlých oblastech severní Argentiny (Sierra de Cordóba, Sierra de la Ventana) až k Rio de la Plata a zasahuje i do Uruguaye (západně od Montevidea, San Juan).

 

Pěstování
N. submammulosus nevyžaduje při pěstování žádné zvláštní podmínky, naopak je to jeden z nejodolnějších druhů notokaktusů, který je vhodný i pro začátečníky. Snadno se pěstuje ze semen, která jsou dostatečně nabízena. Proti blízce příbuznému druhu N. mammulosus si déle udržuje kulovitý tvar a nemá takový sklon při nižší úrovni osvětlení redukovat otrnění a vytvářet slabé dlouhé stonky.

 

Poznámky
N. submammulosus je blízce příbuzný s druhem N. mammulosus, jak na to bylo upozorněno již v prvním popisu a zahrnuto do jeho pojmenování. Na rozdíl od N.mammulosus je N. submammulosus přes svůj rozsáhlý areál jen málo variabilní. Od N. mammulosus se odlišuje hlavně méně početnými silnějšími žebry s výraznějšími bradovitými výstupky, zřetelně zploštělými trny a poněkud menšími květy s větším výskytem červené barvy na vnějších okvětních lístcích. Charakteristický znak odlišující N. submammulosus var. pampeanus je počet žeber.

 

Literatura
Backeberg C., Die Cactaceae, 3 : 1649, 1959
Berger A., Kakteen, p. 212, 1929
Schäfer G., Die Gattung Notocactus, Kakt./Sukk., 14 : 95, 1979
Schumann K., Gesamtbeschreibung der Kakteen, p. 386, 1903

 

Autoři
Text: Otakar Šída.
Foto a sbírka: Karel Crkal.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím deset a devet