Název
NOTOCACTUS MURICATUS (Otto) Berg. ex Backeb.
 

Taxon
Notocactus muricatus (Otto) Berger ex Backeberg, Die Cactaceae, 3 : 1643, 1959
Echinocactus muricatus Otto in Pfeiffer, Enumeratio diagnostica Cactearum hucusque cognitarum, p. 49, 1837
Malacocarpus muricatus (Otto) Britton ex Rose, The Cactaceae, 3 : 194, 1920
Druh byl pojmenován podle měkkého otrnění, muricatus = měkce trnitý.

 

Popis
Tělo
stonek zpočátku kulovitý, později krátce sloupovitý, u báze odnožující, trávově zelený; temeno pokryto trny, vyrůstajícími z mladých areol; kořeny vláknité. Žeber 16-18, s širokými plochými hrboly, směřujícími dolů nebo poněkud stočenými. Areoly asi 1,5 mm v průměru, 8-10 mm od sebe vzdálené, u temene se skrovnou bělavou vlnou, která později mizí. Okrajových trnů 10-12, rozprostřených, zčásti přilehlých, bělavých, 6-8 mm dlouhých; středové trny 3-4, střední asi 18 mm dlouhý, tmavohnědý až načervenalý, další 10-12 mm dlouhé, odstávající, štětinovité.
Květy
z mladých areol z temene; poupata hustě pokryta červenohnědými štětinami, ale bez vlny; délka květu 20-25 mm, šířka zcela otevřeného květu 30-32 mm; květní lůžko bledě zelené, délky 8 mm, šířky 6 mm, pokryto bledě zelenými šupinami; okvětní lístky úzce kopinaté, vnější zelenavě žluté, vnitřní světle sírově žluté; čnělka a nitky krémové barvy, prašníky žluté; blizna světle fialově červená (někdy také žlutá).
Plod
světle zelený, šťavnatý, 10 mm dlouhý, 7-8 mm široký, pokryt červenohnědými štětinami, ve zralosti se otevírá vertikální trhlinou.
Semena
černá, podlouhle přílbovitá, asi 1 mm dlouhá a 0,8 mm široká; hilum světle šedé.

 

Variety
Ve sbírkách se pěstuje N. muricatus
var. flavifuscus (nebyla platně popsána), lišící se barvou trnů - okrajové jsou nažloutlé, středové kaštanově hnědé. V literatuře můžeme najít k varietě přiřazené číslo
FR 1381, někdy i
FR 1381a. Ritter sám tato čísla vztahuje k N. muricatus stejně jako čísla
FR 1267
FR 1267a a uvádí, že odchylky jsou tak nepatrné, že není nutno zavádět žádné variety.
Jako další, rovněž platně nepopsané variety bývají uváděny
var. albispinus
var. monticola (FS 139 - Santiago).
Nálezy D.J. van Vlieta pod čísly
DV 135/a
DV 135/b budou zřejmě na úrovni nalezištních forem.

 

Výskyt
N. muricatus byl sbírán Ritterem u Taquarichim, Rio Grande do Sul, Brazílie.
Také další sběratelé sbírali tento druh:
F.Stockinger - FS 90
D.J. van Vliet - DV 135
W.R.Abraham - WRA 285
K.H.Prestlé - PR 227
- PR 414
L.Horst a W.Üebelmann - HU 19
Druh je rozšířen v Rio Grande do Sul, Brazílie.

 

Pěstování
V kultuře se může N. muricatus projevit jako druh, působící potíže při pěstování na vlastních kořenech. Projevuje se to pomalým růstem nebo úplnou stagnací. Není proto na škodu roubování, např. na Eriocereus jusbertii. Ale i na vlastních kořenech je možné druh úspěšně pěstovat, nutný je propustný substrát a mírná zálivka. Některé rostliny bohatě odnožují, ale zřídka kvetou. Naopak pravidelně kvetoucí rostliny sice odnožují, ale zdaleka ne tolik.
Snímek byl pořízen autorem textu S.Stuchlíkem ve vlastní sbírce.

 

Poznámky
V literatuře se běžně uvádí jako autor prvního popisu F.Link. Není to tak jednoznačné, byla vyslovena domněnka, že autorem prvního popisu by měl být L.Pfeiffer. Schumannův popis N. muricatus neodpovídá skutečnému druhu, ale rostlině z blízkosti N. apricus nebo N. tabularis. O Schumannově omylu věděl i A.V.Frič, který hledal pravý N. muricatus, ale marně. Teprve v roce 1964 se to podařilo Ritterovi. Vznikla tak situace, že se pod jedním jménem pěstovaly dvě zcela odlišné rostliny. Vše vyřešil D.J. van Vliet, který roku 1968 popsal Schumannův N. muricatus jako N. bommeljei.
Vzhled N. muricatus je jednoznačný, prakticky není možná záměna s něčím jiným. Charakteristické jsou dlouhé červenohnědé štětiny, které pokrývají poupata a zůstávají na květu i plodu.

 

Literatura
Berger A., Kakteen, p. 210, 1929
Ritter F., Kakteen in Südamerika, 1 : 177-178, 1979
Schäfer G., Notocactus muricatus (Otto) Berger, Internoto, 2 : 62-67, 1981
Stuchlík S., Historie plná omylů - Notocactus muricatus, Kaktusy-sukulenty, 4 : 87-89, 1983
Theunissen J., Was ist Notocactus muricatus?, Internoto, 2 : 45-51, 1981
Theunissen J., Was ist Notocactus muricatus?, Kakteen-Sukkulenten, 16 : 49-53, 1981
van Vliet D.J., Notocactus muricatus (Otto) Berger, Succulenta, 47 : 5-8, 1968

 

Autoři
Snímek byl pořízen autorem textu S.Stuchlíkem ve vlastní sbírce.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Miroslav Knap (2011-04-28 19:33:44)
Mám tento kaktus již mnoho let a kvetl jen jednou před sedmi lety.Jinak stagnuje a při průměru cca. 6 cm v podstatě neroste.Letos jsem ho přemístil ven již velice brzy kdy teploty klesaly pod bod mrazu (nejméně bylo -3°C).Nyní (28.4.2011) má nasazena 3 poupata.Možná mu právě tato poměrně nízká teplota vyhovuje a donutí ho k násadě poupat.Takže se těším.
Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím pet a dve