Název
NOTOCACTUS FERRUGINEUS Schlosser
 

Taxon
Notocactus ferrugineus Schlosser, Internoto, 3 : 23-26, 1982
Druh byl pojmenován podle charakteristické barvy otrnění (ferrugineus = rezavý).

 

Popis
Tělo
stonek asi 50 mm široký, světle zelený; temeno pokryto vlnou a červenohnědými trny. Žeber 21, s málo výraznými hrboly. Areoly zpočátku s bílou vlnou, později holé, asi 2-2,5 mm široké. Okrajových trnů 8-14, 4-8 mm dlouhých, přilehlých; středové trny 3-4, těžko rozlišitelných od okrajových, 7-22 mm dlouhé, zpočátku tmavě červenohnědé, ve stáří šedé, na bázi vždy tmavší, jen na velmi starých areolách také šedé; všechny trny nepíchavé.
Květy
poupata pokryta tmavě hnědou vlnou a černými štětinami. Květy 50 mm dlouhé; vnější okvětní lístky načervenalé, vnitřní světle žluté, kopinaté; nitky a prašníky žluté; čnělka žlutá; blizna červená, s devíti laloky.
Plod
tmavě zelený, pokrytý vlnou a štětinami; štětiny tuhé, nepíchavé, dlouhé jak květní lůžko nebo poněkud kratší; plod se ve zralosti neprodlužuje, na bázi měkne.
Semena
matně černá; testa jemně hrbolkovitá; hilum vyvýšené, nažloutlé, vejčité, okraj hila ohnut směrem ven.

 

Variety
V původním popisu Schlossera se o variabilitě druhu (Schl 211) - vzhledem k tomu, že popis byl pořízen podle jediného exempláře - pochopitelně nehovoří. Později však uvedl K.H.Prestlé, že rostliny jím sbírané jsou variabilní v barvě trnů a rozeznává celkem tři typy:
PR 101 (hnědý),
PR 101 A (sklovitě žlutý),
PR 101 B (rezavě červený).
W.R.Abraham sbíral N. ferrugineus celkem na šesti různých lokalitách
WRA 136/I - VI.

 

Výskyt
N. ferrugineus byl objeven 350 km severně od Montevidea, několik kilometrů východně od silnice Ruta V, na Estancia Laxalde, Dept. Tacuarembo, Uruguay. Všechny dodnes sbírané rostliny pocházejí buď z tohoto naleziště nebo z blízkého okolí.

 

Pěstování
Pravokořenné rostliny nepůsobí potíže v kultuře. Semen mívají rostliny dostatek; i když jsou drobnější, klíčí dobře a semenáče spolehlivě rostou bez zvláštních nároků. Roubování urychlí růst rostlin, vhodnou podnoží je např. Eriocereus jusbertii. Substrát vyhovuje humoznější, výživnější, kyselejší, tj. běžný pro notokaktusy.
Na snímku je rostlina z výsevu, stará asi osm let, ze semen původem od K.H.Prestlého (PR 101).

 

Poznámky
H.Schlosser popsal N. ferrugineus podle jediného dýmkovitě stočeného, starého exempláře. Sám na nalezišti nebyl, rostlinu dostal od K.H.Prestlého, který ji nalezl 14.12.1976 při své první cestě do Uruguaye. Rostlina byla samosprašná, a tak ji bylo možné generativně namnožit.
Původně měl být druh pojmenován po svém nálezci. Po zveřejnění popisu sdělil K.H.Prestlé, že nasbíral celkem osm rostlin a dalších asi dvacet nechal na nalezišti. Čtyři z nasbíraných rostlin předal H.Schlosserovi, čtyři si ponechal sám. H.Schlosser ovšem toto popírá. Z naleziště pořídil K.H.Prestlé snímek, podle něhož hledal rostliny W.R. Abraham. Na udaném místě nenalezl žádné rostliny. V blízkosti však nalezl dalších šest nalezišť.
V otrnění jsou rostliny proměnlivé, potomci Schlosserovi rostliny mají červeně hnědé otrnění ve shodě s popisem, zatímco ze semen z rostlin původem od K.H.Prestlého vzcházejí variabilní semenáče. K.H.Prestlé považuje N. ferrugineus za blízce příbuzný rovněž variabilního N. werdermannianus. Semena N. ferrugineus Schl 211 a N. werdermannianus nevykazují odlišnosti, jejich tvar, velikost, barva, buňky osemení a hilum jsou stejné. N. ferrugineus má být samosprašný, ale rostlina na obrázku ještě žádná semena nedala.

 

Literatura
Abraham W.R., Při hledání notokaktusů v Uruguayi a Brazílii, Minimus, 17 : 41-52, 1986
Prestlé K.H., Notocactus ferrugineus Schlosser, Internoto, 3 : 58, 1982
Prestlé K.H., Notocactus ferrugineus und sein variabler Habitus, Internoto, 6 : 85-89, 1985
Schlosser H.S., Notocactus ferrugineus Schlosser - Eine Antwort auf die Kritik von K.H.Prestlé, Internoto, 3 : 104-105, 1982
Stuchlík S., Notocactus ferrugineus se představuje, Kaktusy-sukulenty, 6 : 39-41, 1985

 

Autoři
Na snímku je rostlina z výsevu, stará asi osm let, ze semen původem od K.H.Prestlého (PR 101).
Rostlinu fotografoval autor textu S.Stuchlík ve vlastní sbírce.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím pet a ctyri