Název
NOTOCACTUS APRICUS (Arech.) Berg. ex Backeb.
 

Taxon
Notocactus apricus (Arechavaleta) Berger ex Backeberg, Die Cactaceae, 3 : 1644, 1959
Echinocactus apricus Arechavaleta, Anal. Mus. Nacional Montevideo, 2 : 205-207, 1905
Malacocarpus apricus (Arechavaleta) Britton et Rose, The Cactaceae, 3 : 192, 1920
Druh byl pojmenován podle typu stanoviště, apricus = slunný, výslunný (z latiny).

 

Popis
Tělo
stonek trsovitý, jednotlivé stonky široké 30-40 mm (v kultuře větší rozměry), na temeni poněkud prohloubené, pokryté žlutočervenými trny.Žeber 15-20, svislých, rozdělených v malé hrbolky. Areoly mezi hrbolky, kruhovité, vzdálenost mezi nimi 3-4 mm. Trnů 18-20, paprskovité uspořádaných, nažloutlých nebo šedavých, pružných; 4 středové trny s načervenalou bází, z toho jeden křivý a poněkud delší.
Květy
80 mm vysoké, nálevkovité; okvětní lístky na špičce drobně zubaté, vnitřní okvětní lístky kopinaté, úzké, všechny bělavě žluté, na dolní straně načervenalé; tyčinky ve dvou řadách, vnitřní načervenalé, seskupené kolem čnělky, vnější postavené částečně výše na květní stěně, žluté; čnělka 25 mm dlouhá, na bázi načervenalá; blizna purpurově červená, 5 mm široká, 13 laloků; květní lůžko 20-30 mm dlouhé.
Plod
oválný, červenavě hnědý, 15-20 mm dlouhý.
Semena
0,9 mm dlouhá, 0,8 mm široká, černá.

 

Variety
Rostliny sbírané A.V.Fričem u Punta Ballena, už nebyly znovu nalezeny. V přírodě byla sbírána celá řada rostlin, které jsou označovány jako variety nebo formy, ale ani jedna nebyla dosud popsána. Většinou dostaly jméno podle místa nálezů (Abra de Zavaleta, Cerro Areicu, Cerro Arequita, Pan de Azucar, Piriapolis, Pororo, Sanlus, Sierra das Minas, Sierra de Ballena).
Rostliny sbírali D.J. van Vliet, A.F.H.Buining, K.Kníže, K.H.Prestlé a W.Rausch.
Také ve sbírkách je celá řada neplatných jmen variet nebo forem, např. var.
nigrispinus,
flavispinus,
grandiflorus,
durispinus,
což jsou drobné individuální odchylky, ne skutečné variety.

 

Výskyt
Původní rostliny byly sbírány v okolí Punta Ballena poblíž Maldonada. Dnes známý uruguayský areál je podstatně větší dík sběrům nejrůznějších sběratelů:
H.Ruoff (HR 110, HR 110a),
L.Horst - W.Üebelmann (HU 295),
K.Kníže (KK 159 - Treinta Tres).

 

Pěstování
N. apricus patří k rostlinám právem doporučovaným pro začínající kaktusáře. Spolehlivě roste, pravidelně kvete a samoopylením dává semena, z nich je možné lehce vypěstovat semenáče. Nemá žádné zvláštní nároky na pěstování, a je proto oblíbenou rostlinou ve sbírkách. Snáší i chyby pěstitele, pokud nejsou opravdu hrubé.
Vyobrazená rostlina je ze sbírky autora textu i fotografie S.Stuchlíka. Jako malý semenáč byla získána z pěstírny kaktusů Technické a zahradní správy města Brna.

 

Poznámky
N. apricus je variabilní taxon. Byla vyslovena domněnka, že je totožný s N. caespitosus Speg., a protože popis C.Spegazziniho časově předcházel, mělo by jeho jméno přednost před N. apricus. Velice úzká je spojitost s N. concinnus, a tak např. D.J. van Vliet považuje všechny variety N. apricus za formy N. concinnus.
V původním popisu J.Arechavalety jsou popsány rostliny, které už dnes neznáme. V textu se hovoří o odnožujících rostlinách o průměru těla 30-40 mm. Rostliny ve sbírkách neodnožují a dosahují větších rozměrů. Výjimku může tvořit nález HR 110 a, který má být odnožující. Odnožování původních rostlin mohlo sice být způsobeno poškozením těl kaktusů (okusem zvířat apod.), ale dnes to již můžeme těžko posoudit.
Ve sbírkách nalezneme rostliny, původem od A.V.Friče, které mají průměr květu až asi 100 mm. Rovněž v literatuře se traduje údaj o obrovském květu druhu. Na fotografii, doprovázející Arechavaletův popis, nalezneme rostlinu s délkou květu odpovídající popisu, ale průměr je jen asi poloviční.

 

Literatura
Fleischer Z. et B.Schütz, Fričiana, 50 : 19-20, 1975
Frič A.V., Objevy nových druhů kaktusů, Praktický rádce, 17 : 99, 1922
Prestlé K.H., Notocactus apricus Arech., Minimus, 16 : 25-30, 1985
Seidlem W., Missbildung bei Notocactus apricus, Notocactus, 13 : 17-18, 1985
Slaba R., Notocactus apricus (Arech.) Berger, Kaktusy-sukulenty, 5 : 30-33, 1984
Theunissen J., Was ist Notocactus apricus?, Internoto, 3 : 77-81, 1982

 

Autoři
Vyobrazená rostlina je ze sbírky autora textu i fotografie S.Stuchlíka. Jako malý semenáč byla získána z pěstírny kaktusů Technické a zahradní správy města Brna.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím ctyri a ctyri