Název
MAMMILLARIA LOUISIAE Linds.
 

Taxon
Mammillaria louisiae Lindsay, Cactus and Succulent Journal (Amer.), 32 : 169, 1960
Mammillaria louisiae Linds. n. n., Desert Pl. Life, 11 : 166, 1939
Tento druh byl pojmenován po své objevitelce, paní Louise Hutchinsonové.

 

Popis
Tělo
jednotlivé, někdy i slabě odnožující, zpočátku kulovité, později mírně protáhlé, až 30 mm široké a 35-60 mm vysoké; kořeny vláknité; epidermis polomatná, tmavě olivově zelená. Areoly bílé, zpočátku slabě vlnaté, později holé, seřazené do dobře patrných spirálovitě točených řad; axily bez štětin a vlny. Trny světle hnědé s tmavší, hnědou špičkou; středové trny 4, postavené do kříže, 8-10 mm dlouhé, jehlovité, trochu silnější a celkově tmavší než okrajové, spodní nejdelší, háčkovitý; okrajových trnů 11 i více, paprskovitě rozestavených, 5-7 mm dlouhých, tence jehlovitých.
Květy
vyrůstají po celé léto, 25-35 mm dlouhé a 30-40 mm široké; okvětní lístky kopinaté, celokrajné; vnější olivově až hnědavě zelené se světle růžovým okrajem; vnitřní okvětní lístky s bělavým, či světle růžovým okrajem a levandulově růžovým středním proužkem; tyčinky dole bílé, nahoře světle růžové; čnělka zbarvená stejně jako tyčinky; blizna se 6-8 laloky, 7-11 mm dlouhými, olivově zelená až hnědavá.
Plod
kyjovitý, až 20 mm dlouhý, červený.
Semena
černá s tečkovanou testou, asi 0,9-1,1 mm velká.

 

Variety
Variety nebyly popsány. Jde o rostliny poměrně uniformní. U některých jedinců se někdy vyskytují odchylky ve vyšším počtu okrajových trnů a ve velikosti květů.

 

Výskyt
Nalezištěm druhu je Mexiko, Baja California, asi 1 míli jižně od Socorro, poblíž pobřeží. Rozšířena je podél pobřeží, ve státě Baja California od Punta Baja až po Arrojo San Telmo.

 

Pěstování
Pěstování není příliš náročné za předpokladu, že dodržíme základní požadavky citlivějších kaktusů. Zálivka vyhovuje nárazová, vždy až po dokonalém proschnutí substrátu. Při nízkých teplotách ve vlhkém substrátu jí snadno uhnívají kořeny, což se může stát osudným pro celou rostlinu. Zimní teploty by neměly častěji klesat pod 10 stup. C. Zimní stanoviště raději světlé, jinak bývá násada květů v další sezóně podstatně menší.

 

Poznámky
Je blízce příbuzná s Mammillaria dioica a s M. blossfeldiana, která se i podobá. Spolu s těmito druhy je asi nejčastějším zástupcem dolnokalifornské kaktusové flóry v našich sbírkách. V některých publikacích je uváděna pod nesprávně psanými jmény: louiseae, louisae či louizae.
Podle Huntova rozdělení mamilárií patří do podrodu Mammillaria, sekce Hydrochylus, série Ancistracanthae. Zde M. louisiae patří do skupiny spolu s M. blossfeldiana, M. dioica, M. boolii a ještě několika dalšími velkokvětými druhy. V poslední studii téhož autora je přirazena k M. goodridgii jako synonymum.

 

Literatura
Backeberg C., Die Cactaceae, 5 : 3306, 3459, 1962
Backeberg C., Das Kakteenlexikon, p. 245, 1970
Haage W., Kakteen von A bis Z, p. 399, 1983
Hunt D.R., (překlad J.Říha, R.Dufek), Jména mammillarií v běžném užívání, 1 : 93, 1973
Klikar J., Mammillaria louisae, Kaktusy, 22 : 60-61, 1986

 

Autoři
Text: Jan Klikar.
Foto: Karel Crkal ve vlastní sbírce.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím tri a sedm