Taxon
Mammillaria lenta Brandegee, Zoë, 5 : 194, 1904
Jméno je odvozeno od latinského lentus, tj. pomalu rostoucí, houževnatý, ve smyslu, že se jedná o malý a pomalu rostoucí kaktus.

Popis
Tělo
stonek trsovitý, dichotomicky se větvící anebo odnožující, jednotlivé hlavy zploštělo polokulovité, 40-50 mm široké a asi 30 mm vysoké, s velkou řepovitou částí, ta je tvořena bází stonku a kořenem. Bradavky štíhle kuželovité, asi 10 mm dlouhé; axily s nepatrnou vlnou a někdy s jemnými štětinami. Okrajových trnů 30-40, jemných a křehkých, nepíchavých, 3-7 mm dlouhých, paprskovitě v několika sériích uspořádaných, čistě bílých anebo u báze lehce nažloutlých; středové trny chybějí.
Květy
vyrůstají ve věncích z axil blízko temene, 25 mm dlouhé a stejně tak široké; okvětní lístky celokrajné a na konci zaoblené, vnější s olivově zeleným, vnitřní s červenavým středovým proužkem; tyčinky bělavé až karmínově růžové, prašníky žluté; bliznové laloky nápadně velké, žluté až žlutozelené.
Plody
kyjovitého tvaru až 20 mm dlouhé, červené.
Semena
asi 1,1 mm velká, hruškovitého tvaru, testa jamkovaná, černá.

Variety
Jedná se o druh, který je neobyčejně konstantní a dobře charakterizovatelný. Nelze rozlišit žádné vnitrodruhové taxony. Určitá proměnlivost může být nalezena v intenzitě vybarvení květů, resp. zbarvení středového proužku na okvětním lístku - ten může být zcela nezjistitelný, anebo naopak intenzivně hnědofialový.

Výskyt
Naleziště typové rostliny bylo udáno: "severně laguny Viesca, na vápencových skalách Sierra de Parras, Mexiko". M. lenta zde roste ve štěrbinách druhohorních vápenců, většinou na příkrých stanovištích v nadmořské výšce asi 1400-1800 m, což bylo potvrzeno mnoha autory. Rozšíření je omezeno na malou část jmenovaného pohoří a údaje o výskytu v jiných oblastech (např. v okolí Cuatrocienegas, Coahuila) jsou zřejmě chybné.

Pěstování
Tento druh nelze doporučit začínajícím pěstitelům a těm, kteří nemají k dispozici dobré pěstební zařízení. Vyžaduje mnoho slunce a tepla v době růstu a jen nepravidelnou, občasnou zálivku po dokonalém předchozím proschnutí.Pravokořenné rostliny je nejsnazší pěstovat v hrubém minerálním substrátu se zálivkou asi 1 x za měsíc v období vegetace. Pak prospívají dobře o čemž svědčí snímek rostliny, která je od roku 1974 v kultuře, bohatě kvete a plodí. Semenáče narůstají pomalu a doporučuje se jejich roubování. Po dosažení velikosti 4-5 cm je lze zakořenit a dále pěstovat jako pravokořenné. Semena nejlépe klíčí po delším odpočinku (asi 1-2 roky) a podržují životnost 5 a více let. Obdobím kvetení je pozdní jaro a začátek léta a ve vhodných podmínkách se kvetení opakuje v několika vlnách až do podzimu. Přezimování je vhodné při teplotách 10-5 stup. C a při seschnutí snáší i příležitostně slabší mrazíky.

Poznámky
M. lenta je zařazena do série Lasiacanthae Hunt, tj. do skupiny, která většinou postrádá středové trny a naopak je vybavena hustými a nepíchavými trny okrajovými, které zcela zahalují pokožku a dokonale je stíní před sluncem. Na rozdíl od ostatních druhů této skupiny se nezřídka dichotomicky její vzrůstný vrchol dělí. Přitom však současně vytváří postranní odnože a to je poměrně výjimečný případ mezi kaktusy.
M. lenta je charakteristický druh, který si nelze splést s žádným jiným. Zejména zploštělý vzrůst (přírodní exempláře jsou sotva 1-2 cm vysoké) a charakteristické květy, které se doširoka rozevírají a často zcela přehýbají a tisknou k otrnění, vylučují možnost záměny. D.R.Hunt vytvořil samostatnou skupinu příbuzných druhů a kromě M. lenta sem řadí M. aureilanata a M. herrerae. Ty se však dostatečně odlišují jak otrněním, tak i stavbou květů a navíc jejich plody nejsou ve zralosti červené barvy.
M. lenta má poměrně dlouhé a štíhlé bradavky, které se v době sucha k sobě hustě sloučí a otrnění je v té době propletené natolik, že květy ani plody nejsou schopny jím proniknout. Teprve po napití se otrnění rozevírá a květy mohou proniknout nad trny.

Literatura
Hunt D.R., A new review of Mammillaria names, Bradleya 3 : 53-66, 1985
Pilbeam J., Mammillaria. A collector`s guide, 1981
Říha J., Komplex Mammillaria lasiacantha, Kaktusy 73, 9 : 75-80, 1973

Autoři
Text: Jan Říha.
Na snímku Jana Krále je rostlina sbíraná J.W.Dodsonem v roce 1974 na typové lokalitě v Sierra Parras.