Název
MAMMILLARIA COMPRESSA DC.
 

Taxon
Mammillaria compressa De Candolle, Mémo. Mus. Hist. Nat. Paris, 17 : 112, 1828
Mammillaria cirrhifera Mart., Nov. Act. Cur., 16 : 334, 1832
Mammillaria angularis Link et Otto in Pfeiffer, Enum. Cact., p. 12, 1837
Mammillaria longiseta Mühl., Allg. Gartenz., 13 : 346, 1845
Cactus compressus (DC.) Kuntze, Rev. Gen. Pl., 1 : 260, 1891
Jméno druhu lze přeložit jako smáčklá, stlačená, stěsnaná. Vyjadřuje vlastnost rostliny, v dospělosti silně odnožuje a tvoří mnohohlavé trsy, jednotlivé hlavy jsou k sobě těsně namačkané, stěsnané.

 

Popis
Tělo
stonek zpočátku jednotlivý, později silně odnožující, trsy až 1 m široké; bradavky na bázi čtyřhranné, na spodní straně kýlovité, až 6 mm dlouhé; areoly oválné, malé, zpočátku s bílou vlnou; axily s bohatou bílou vlnou a silnými bílými štětinami.Okrajové trny 2-6, nestejné, 20-70 mm dlouhé, hladké, bílé až červenavé, později šedé s hnědavou špicí, spodní delší a tužší, jehlovité až šídlovité, často hranaté, kratší tuhé, ostatní ohebné, někdy navíc ještě 1-3 velmi krátké trny, středové trny chybějí.
Květy
zvonkovité, až 15 mm dlouhé; vnější okvětní lístky se širokým, červenohnědým středním proužkem, okraj světle hnědavě růžový; vnitřní okvětní plátky užší, s tmavě červenorůžovým proužkem, okraj růžově červený, špičaté; tyčinky bledě růžové; čnělka hnědavá, blizna 4-6 klanná, bledě hnědavě růžová.
Plod
světle červený, kuželovitý, asi 20 mm dlouhý.
Semena
světle hnědá, hladká až slabě vrásčitá.

 

Variety
Mammillaria compressa je velmi proměnlivým druhem, zejména co se týče délky, hustoty a vybarvení trnů. O tom nakonec svědčí dlouhá a nepřehledná řada synonym, z nichž jsem v úvodu uvedli jen několik nejdůležitějších.
Často užívaným jménem, které však bylo publikováno až 9 let po popisu M. compressa, je M. angularis. K tomuto jménu bylo později popsáno i několik variet, které poté Borg překombinoval k M. compresa.
Je otázkou, do jaké míry jsou variety opodstatněné, přikláním se k názoru, že se jedná spíše o individuální odchylky bez taxonomické hodnoty, jako variety popsané pouze na základě snahy po výběru a odlišení rozdílů v habitu. Jde zejména o
var. compressa - s 5 okrajovými trny, které jsou bílé s hnědým hrotem;
var. fulvispina - 5 hnědých trnů a axily s bohatší vlnou;
var. longiseta - 7 okrajových trnů a jeden trn středový, všechny trny kolem 40 mm dlouhé, bílé, se žlutohnědou špicí;
var. tiacantha - 3 bílé trny se žlutohnědou špicí;
var. rubrispina - trny červené, podle Borga jen zpočátku, podle Backeberga trvale;
var. brevispina - trny jen 10 mm dlouhé.
Existuje ovšem i celá řada katalogových jmen, které jen zvyšují nepřehlednost v označení rostlin v našich sbírkách. Např. fy. Schmoll v r.1947 nabízí M. angularis var. minor a var. rosea, ale také M. compressa var. rosea a M. cirrhifera var. rosea. Je otázkou, zda Schmoll tyto rostliny skutečně odlišoval, či zda hlavní roli hrály komerční zájmy - snaha prodat více stejných položek pod různými jmény.

 

Výskyt
Původní lokalita nebyla udána. Podle sdělení pozdějších sběratelů M. compressa roste hojně na náhorních plošinách v mexických státech Hidalgo, Queretaro a San Luis Potosí.

 

Pěstování
Stejně jako většina ze série Macrothelae, i M. compressa je velmi nenáročná a odolná vůči pěstitelským přehmatům, snáší i poklesy teplot k 0 stup. C. V souvislosti s dlouhodobým výběrem a záměrným sprašováním výrazně vytrněných či vybarvených rostlin s bohatou vatou jsou propěstovány atraktivní linie, které svým vzhledem lákají i pokročilejší kaktusáře. Také rostliny na snímku představují výběr extrémně vytrněných rostlin.

 

Poznámky
Značná proměnlivost tohoto taxonu vedla k množství zmatků a omylů. Ty vedly k dalším popisům a kombinacím, takže vznikla dlouhá řada synonym, z nichž je již většina zapomenuta. K množství synonym přispěl i Kuntze, který v roce 1891 do této doby popsané mamilárie kombinuje do velkorodu. Údaje o výskytu středového trnu u některých forem vedly dokonce i k mylnému přiřazování tohoto druhu do blízkosti M. mystax Mart., která však není s M. compressa blíže příbuzná.

 

Literatura
Backeberg C., Die Cactaceae, 5 : 3117, 1961
Craig R. T., The Mammillaria handbook, p. 18-20, 1945
Pilbeam J., Mammillaria. A collector`s guide, p. 49, 1981

 

Autoři
Text: Josef Moučka, Pavel Pavlíček.
Foto: Karel Crkal ve vlastní sbírce.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím devet a pet