Název
GYMNOCALYCIUM URUGUAYENSE (Arech.) Br. et R.
 

Taxon
Gymnocalycium uruguayense (Arechavaleta) Britton et Rose, The cactaceae, 3 : p. 162, 1922
Echinocactus uruguayensis Arechavaleta, Flora Uruguaya, p. 218, 1905
Gymnocalycium guerkeanum (Heese) Br. et R., The Cactaceae, 3 : 154, 1922
Gymnocalycium artigas Herter, Rev. S. Am. Bot., 10 : 1, 1951
Domovina těchto rostlin - Uruguay - dala podnět k druhovému jménu.

 

Popis
Tělo
ploše kulovité od báze odnožující, asi 80 mm široké, nahoře zploštělé, temeno vpadlé, epidermis matná, sytě zelená; žeber 12-14, svislá, příčnými rýhami v šestiboké hrbolu rozložená; hrboly jsou dole protaženy a bradovitě vystupují. Areoly kruhovité, pokryté krátkou šedou plstí. Trny většinou 3, ale i více, pouze okrajové, 15-20 mm dlouhé, tenké, zpočátku žlutavé, později bělavé, drsné, chlupaté.
Květy
v blízkosti temene, nálevkovité, asi 40 mm dlouhé, 55-60 mm široké; květní lůžko s ojedinělými malými šupinami, zelenavými, dole hnědými, nahoře s tmavší, nebo s hnědou střední linií; vnější okvětní lístky vně bledě zelenavě žluté, na vnitřní straně žluté, vnitřní okvětní lístky kopinaté, žluté; tyčinky krátké, četné, pokrývající stěnu trubky; nitky bledé, prašníky malé, žluté; čnělka kratší než tyčinky, nazelenalých bliznových laloků 8-10.
Plod
podlouhlý, z boku stlačený dole zúžený, s malými šupinami.
Semena
černá, 1,6-2,4 mm velká, přílbovitého tvaru a zvonkovitě rozšířená; testa jemně hrbolatá, matně lesklá, málo potažená zbytky kutikuly; hilum bazální, šikmé, ve středu prohloubené, s houbovitým okrajem.

 

Variety
Gymnocalycium uruguayense
var. roseiflorum Y.Ito. Od typu se odlišuje růžovým květem se zelenavým jícnem, rostliny této variety rostou vždy odděleně od typických žlutokvětých rostlin. Výjimečně se v přírodě vyskytují mezi žlutokvětými rostlinami i exempláře s květy bílými.

 

Výskyt
Typové naleziště Paso de los Toros v centru Uruguaye, druh je však rozšířen po celém území tohoto státu. Roste v kamenité půdě bohaté humusem stíněn trávou a nízkými bylinami.

 

Pěstování
Pěstování tohoto druhu je jednoduché, je tolerantní vůči pěstitelským přehmatům. Vyhovuje mu humóznější substrát, hojnější zálivka, přistíněné stanoviště a teplota v mezích 30-35 stup. C. Rostliny jsou květuschopné od průměru asi 40 mm, květy často postrádají vyvinuté prašníky.

 

Poznámky
Druh lze zařadit do série Uruguayensia, podsérie Uruguayensia Buxb. mezi G. netrelianum (Monv.) Br. et R., G. hyptiacanthum (Lem.) Br. et R. a G. schroederianum Osten. Do tohoto okruhu patří i nejasné G. leeanum (Hook.) Br. et R., které je pravděpodobně totožné s G. netrelianum a snad i dnes prakticky neznámé G. melanocarpum (Erech.) Br. et R.. Typické G.uruguayense (t.j. ve smyslu původního popisu) má 3 silné trny a nižší počet širokých žeber. Je krajní mezí bohatě tvarové škály rostlin, která plynule přechází v G. netrelianum s vyšším počtem tenčích trnů a užších žeber. Steré kulturní rostliny v našich sbírkách s 5 trny a obvykle 13-16 žebry jsou pěstovány se jmenovkou G.guerkeanum. V současné době, po zhodnocení sběrů Huga Schlossera v Uruguayi, je toto jméno považováno za synonymum G.uruguayense a pravé rostliny s 4-5 trny představují střed tohoto tvarového okruhu. Přesto by tyto morfologické odchylky měly být ve sbírkách zachovány, ať již je jejich taxonomická úroveň jakákoliv. Dokumentují právě bohatost tvarů a kontinuitu přechodu mezi jednotlivými žlutokvětými uruguayskými gymnokalycii.

 

Literatura
Backeberg C., Das Kakteenlexikon, p. 1967
Frank G., Cact. Succ. J. (US), 48 : 264, 1976
Schütz B., Monografie rodu Gymnocalycium, p. 131, 1986

 

Autoři
Text i foto: Václav Jiránek.
Vyobrazená rostlina pochází ze sbírky autora textu.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím sedm a sest