Název
DISCOCACTUS SUBTERRANEO-PROLIFERANS Diers et Esteves
 

Taxon
Discocactus subterraneo-proliferans Diers et Esteves Pereira, Kakt. und and. Sukk., 31 : 266-271, 1980
Subterraneo-proliferans znamená "v podzemí odnožující", resp. s odnožemi vznikajícími z areol ukrytých v zemi.

 

Popis
Tělo
stonek zprvu jednotlivý, později odnožující, zploštěle polokulovitý, asi 130 mm široký a 50-60 mm dlouhý; odnože vyrůstají z areol ukrytých v zemi; pokožka zelená až namodrale zelená, na slunci až načervenalá anebo nahnědlá; žeber 9-15, přímých anebo i slabě spirálovitých, rozpadlých na zaoblené dole mírně kýlnaté hrbolce až 18 mm vysoké a 30 mm široké; areoly kruhovité až oválné, 3-8 mm široké a 4-9 mm dlouhé. Okrajových trnů 5-9, dolní přímý anebo mírně k tělu zahnutý, až 45 mm dlouhý a 4 mm silný, postranní trny až 30 mm dlouhé a 3 mm silné, ostatní trny směřující vzhůru a do stran výrazně kratší, nejvýše 20 mm dlouhé a 2 mm silné, většinou mírně zahnuté k tělu, všechny žlutavě hnědavé až šedohnědé s tmavším hrotem. Cefálium až 30 mm dlouhé a až 55 mm široké s bělavou až nažloutlou vatou a žlutohnědými až načervenalými štětinami, které až 20 mm vyčnívají z cefália.
Květ
nálevkovitý, až 70 mm dlouhý a široký, poupě před rozevřením nahoře kulovitě zaoblené; trubka s několika šupinami; vnější okvětní lístky dolů zahnuté se zelenavým pruhem; vnitřní okvětní lístky člunkovitě prohnuté, až 30 mm dlouhé a 12 mm široké, bílé.
Plod
kyjovitého tvaru až 35 mm dlouhý a 17 mm široký, bílý anebo na vrcholu narůžovělý až bronzově červenohnědý s několika šupinami.
Semena
až 1,9 mm dlouhá a 1,7 mm široká, testa hrbolkovitá, černé barvy.

 

Variety
Nebyly popsány. Nejbližší příbuzenské vztahy vykazuje D.Discocactus subterraneo-proliferans k D.heptacanthus, D.squamibaccatus a D.rapirhizus, jejichž naleziště leží rovněž ve státě Goias.

 

Výskyt
Typová lokalita byla udána ve střední části státu Goias v Brazílii, v údolí řeky Araguaia v nadmořské výšce asi 200 až 300 m. Roste pod řídkými nízkými stromy a keři na plochém terénu, který je pokryt jemným křemičitým pískem. Půda obsahuje jen nepatrný podíl jemných jílovitých částic a humusu. Výskyt mimo typovou lokalitu, která je velká jen několik km čtverečních není znám.

 

Pěstování
Jedná se o poměrně odolný a dobře rostoucí druh rodu Discocactus. Přesto lze doporučit roubování semenáčů, pro které jsou vhodné všechny typy podnoží. Zimujeme v teple (nad 12 stup. C). Během růstu je vhodné plné oslunění a maximum tepla při pravidelné zálivce. Květy se otevírají na jedinou noc, vyrůstají však opakovaně od dubna do září. Obtížně se opylují, protože na jednotlivých rostlinách vykvétají v nestejné dny (noci). Vzhledem k tomu, že se jedná o druh, který je v přírodě ohrožen vyhubením, měla by jeho pěstování být věnována co největší pozornost.
Na snímku Jana Krále je 17 let stará rostlina vypěstovaná ze semen od firmy C. De Herdt v Belgii.

 

Poznámky
D.subterraneo-proliferans je v našich sbírkách vzácně zastoupen, většinou jako semenáče vypěstované ze semen firmy C. De Herdt pod označením Discocactus spec. Araguaia. Vzhledem k širokým vnitřním lístkům okvětí jej lze považovat za blízce příbuzný taxon celé skupině dalších druhů z brazilských států Minas Gerais a Goias, jako jsou D.heptacanthus, D.semicampaniflorus, D.pachythele, D.nigrisaetosus aj. Mnoho dalších druhů bylo objeveno a popsáno v posledních dvou desetiletích, ovšem jejich botanické hodnocení není dodnes ukončeno a odborníci dokonce mluví o tom, že objeveno a poznáno je jen menší procento druhového bohatství obou států. Proto lze očekávat, že v budoucnu dojde k nomenklatorickým zásahům, dalším popisům a kombinacím a tak i uvedený D.subterraneo-proliferans je do jisté míry "nedostatečně prozkoumán a jeho výskyt v přírodě málo prověřen".
V přírodě vytváří tento druh odnože pod úrovní půdy, kde již i zakořeňují, prorůstají okolní půdou a objevují se v určité vzdálenosti od těla matky. Naproti tomu rostliny v kultuře pěstujeme většinou roubované a odnože se tedy vytvářejí na boku právě tak, jako u jiných druhů. Vzhled kulturních jedinců se tedy liší od přírodních rostlin, navíc i tím, že zde vytvářejí slabší otrnění a tvar stonku je většinou kulovitý až kyjovitý.

 

Literatura
Braun P., A review of the genus Discocactus, Cact. Succ. J. Amer., 50 : 190-192, 239-241, 271-273, 1978
Braun P., Der Mamenswirwarr der HU-feldnummern, Kakt. und and. Sukk., 31 : 308-310, 1980
Königs G., Die Gattung Discocactus, Kakt. und and. Sukk., 28 : 182-185, 204-207, 1977
Říha J., Přežije disco-styl kaktusových sbírek styl disco-music?, Kaktusy, 17 : 108-112, 1981

 

Autoři
Na snímku Jana Krále je 17 let stará rostlina vypěstovaná ze semen od firmy C. De Herdt v Belgii.
Text: Jan Říha.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím osm a deset