Název
COPIAPOA GIGANTEA Backeb. var. HASELTONIANA (Backeb.) Ritt.
 

Taxon
Copiapoa gigantea Backeberg var. haseltoniana (Backeberg) Ritter, Kakteen in Südamerika, 3 : 1101-1102, 1980
Copiapoa haseltoniana Backeb., Descr. Cact. Nov., p. 33, 1957
Druhové jméno gigantea vystihuje v překladu velké rozměry stonků těchto rostlin (gigantea = obr, velikán); jméno variety bylo zvoleno na počest amerického botanika, vydavatele kaktusářského časopisu a sběratele sukulentů Scotta E.Haseltona.

 

Popis
Tělo
stonek u báze odnožující, později tvořící velké trsy až 2 m široké a 1,4 m vysoké, jednotlivé stonky 120-125 mm široké, zprvu kulovité brzy však válcovité; žeber 20-37, 7-12 mm vysokých, oblých (mladé nekvetoucí rostliny však mají počet žeber nižší); pokožka šedozelená až světle šedá, matná; areoly s oranžovou plstí, zejména na temeni. Okrajové trny v počtu 6, často však i méně, všechny zhruba stejné, odstávající, mírně zahnuté anebo přímé, žlutavé až žlutohnědé barvy. Středový trn většinou 1 anebo chybí, více než 10, často však i přes 30 mm dlouhý, stejné barvy jako trny okrajové, někdy silnější.
Květy
vyrůstají z nejmladších areol na temeni zahrnutých temenní vlnou, 40-45 mm dlouhé a 40-50 mm široké, žluté barvy; okvětní lístky 20-25 mm dlouhé a 8-15 mm široké na konci oblé, zevně s načervenalým žilkováním.
Plod
15 mm dlouhý a 10 mm široký, žlutavý, s několika šupinami.
Semena
asi 1,5 mm dlouhá a 1,0 mm široká, s hladkou, lesklou černou testou.

 

Variety
Celý komplex velkých druhů rodu Copiapoa je dodnes nedostatečně taxonomicky zpracován. Podle F. Rittera lze v pásu pobřežních pouští a předhůří And rozlišit v okolí měst Taltal a Paposo nškolik typů. Největší areál u pobřeží má:
var. haseltoniana (Backeb.) Ritt.; směrem dále do vnitrozemí existuje sušší pás pouště bez hustých a pravidelných mlh a zde je typové naleziště.
var. gigantea, u Pampa de Antofagasta nad městem Paposo; ještě dále směrem do vnitrozemí leží naleziště C. eremophila Ritt.. Tento taxon je však prakticky nerozlišitelný od C. gigantea var. gigantea.

 

Výskyt
Chile, asi 20 km severně od Taltal při pobřeží a dále pak na sever k Paposo v pásu pobřežní pouště. Roste na kamenitých pahorcích, v puklinách skály i v nánosech štěrků a písků bez doprovodu jiné vyšší vegetace. Srážky v celé oblasti nedosahují 50 mm za rok přičemž většina jich přichází ve formě hustých mlh, které kondenzují na povrchu pouště jako rosa.

 

Pěstování
C. gigantea var. haseltoniana roste dobře od výsevu jako pravokořenná, růst však je možné výrazně urychlit roubováním. Podobně jako většina kaktusů z oblastí s výskytem mlh (garua) je citlivá na prudké změny intenzity slunečního záření a zejména na přehřátí v letních měsících. V uzavřených prostorách dochází snadno k popálení a během několika hodin tak může být zničena letitá práce pěstitele. Lze proto doporučit ochranu před přímým sluncem (stínění) a zejména dobré větrání a cirkulaci vzduchu ve skleníku. Tento druh není vhodný pro malé předokení skleníčky a pro interiér. Přezimování je nejvhodnější asi při 5-10 stup. C na světle. Začíná kvést ve velikosti asi 8-10 cm, což vyžaduje pěstování 6 a více let. Množit semeny.

 

Poznámky
C.haseltoniana, C.eremophila, C.gigantea jsou od počátku svého objevení a popsání poněkud problematické taxony. Taxonomické uspořádání navržené F.Ritterem, tj. zařazení C.haseltoniana jako variety C.gigantea je zřejmě správné a proto se jej přidržujeme. V přírodě ovšem nejsou od sebe nijak izolovány a existují populace, u kterých lze zjistit znaky obou variet i jejich přechodné hodnoty svědčící o vzájemném křížení. Také odlišení C.eremophila od C.gigantea je téměř nemožné. Velmi blízko, jen několik kilometrů vzdáleny rostou početné populace C.cinerea a výše v horách nad Taltal roste další proměnlivý druh C.krainziana. Mezi všemi jmenovanými taxony lze nalézt přechodné formy, často i hybridní populace.
Přesto lze říci, že C.gigantea var. haseltoniana lze poměrně dobře charakterizovat. Semenáče mají šedozelenou pokožku, žluté trny a oranžovou vatu v areolách. Z celého okruhu příbuzných taxonů také nejlépe rostou a brzy i kvetou.

 

Literatura
Backeberg C., Das Kakteenlexikon, 1965
Rauh W., Kakteen an ihren Standorten, 1979
Ritter F., Kakteen in Südamerika, 3, 1980
Schütz B., Copiapoa haseltoniana, Kaktusy, 15 : 74-75, 1979

 

Autoři
Text: Jan Říha.
Foto: Rudolf Šubík.
Na snímku rostlina sbíraná K.Knížetem u Taltal, Chile, v roce 1981.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím pet a tri