Název
CLEISTOCACTUS STRAUSSI (Heese) Backeb.
 

Taxon
Cleistocactus strausii (Heese) Backeberg, Kakteenkunde und Kakteenfreund, p.125, 1934
Cereus strausii Heese, Gartenflora, 62 : 383, 1907
Druh byl pojmenován podle L.Strause (1862-1934), spoluzakladatele německého kaktusářského spolku a dlouholetého pěstitele kaktusů.

 

Popis
Tělo
odspodu odnožuje, vzhůru přímé a rovné, jednotlivé stonky až 1 m dlouhé, 40-80 mm široké; epidermis svěže zelená; žeber 25, nízká, přímá, areoly kruhovité, těsně vedle sebe stojící, s bílou plstí. Okrajových trnů 30-40, štětinovité až vlasové, až 20 mm dlouhé, bílé; středové trny 4, světle žluté, 20 mm dlouhé, štětinovité, tužší než okrajové.
Květ
až 80 mm dlouhý, vyrůstající vodorovně z boku, blízko vrcholu, přímý nebo mírně do tvaru S zahnutý, květ až k ústí velmi úzký, dlouhá trubka plynule přechází v květní lístky, červená, porostlá červenavě hnědými vlasy, květ na konci jen mírně rozevřený; červená blizna s 6-8 laloky zpravidla vyčnívá z květu.
Plod
kulovitý, zašpičatělý, červený, porostlý červenými vlasy.
Semena
malá, až 0,8 mm široká, černá.

 

Variety
Byla popsána
var. fricii (Döarfl.) Backeb., která se od nominální variety liší až 50 mm dlouhými vlasy a zeleným plodem. Rostliny působí bělejším dojmem. Frič rozlišoval čtyři variety, z nichž var. "lanata" = var. fricii (Dörfl.) Backeb., var. "luteispinus" = var. strausii;
var. "jujuensis" je zřejmě totožná s Cleistocactus jujuensis (Backeb.) Backeb. a
var. "rubricentrus" je forma s červenými středovými trny.

 

Výskyt
Cleistocactus strausii roste v jižní Bolívii u Taria ve výšce 1750 m n. m. Na jednotlivých lokalitách tvoří husté porosty s velkým množstvím exemplářů.

 

Pěstování
C. strausii je nenáročná rostlina, která vyžaduje především čistý vzduch bez popílku. V prašném prostředí trny šednou. Spokojí se i s polostínem, ale někdy na úkor síly stonků. Roubování je zbytečné. Zimování při teplotách 10-15 stup. C. Výsev je snadný a semenáčky dobře rostou.

 

Poznámky
C. strausii je charakteristická rostlina často pěstovaná v našich sklenících. Je blízce příbuzný s C. azureus, C. brookei a C. vulpis-cauda. Frič používal jméno Cleistocereus, který lépe vystihoval sloupovitý tvar rostlin. Ve sbírkách se objevují formy lišící se barvou středových trnů i v délce a počtu okrajových trnů.

 

Literatura
Backeberg C., Die Cactaceae, 2 : 1013-1015, 1959
Backeberg C., Das kakteenlexikon, p. 89, 1976

 

Autoři
Text: Jaroslav Ullmann.
Foto: Karel Crkal.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím deset a deset