Název
SULCOREBUTIA HOFFMANNIANA (Backeb.) Backeb.
 

Taxon
Sulcorebutia hoffmanniana (Backeberg) Backeberg, Das Kakteenlexikon, p. 415, 1966
Lobivia hoffmanniana Backeb., Die Cactaceae, 3 : 1431, 1959
Druh byl pojmenován na počest svého nálezce pana W.hoffmanna, sběratele jihoamerických kaktusů z lázní Pyrmont.

 

Popis
Tělo
jednoduché, až od báze odnožující, s řepovitou podzemní částí až 40 mm dlouhou. Žeber asi 24, nejprve jen 2 mm, později 4 mm široká, s úzkým hřbetem, zcela rozložená v malé, vzpřímené, úzké hrbolky; areoly čárkovité, asi 3 mm dlouhé, zpočátku světle plstnaté, sotva 3 mm vzdálené. Trny všechny nahnědlé, okrajových trnů zpočátku 10-11, hřebenovitě rozložené, později více, zprvu čistě nahnědlé, nakonec s červenohnědou patou, zprvu až 3 mm dlouhé, později poněkud delší, horní nejdelší, dolní nejkratší; středové trny později až 2, 8 mm dlouhé, horní na horním okraji areoly nahoru téměř přilehlý, dolní více odstávající, silnější, na patě zesílený.
Květy
vně nahnědle rumělkové, uvnitř zlatožluté, okvětní lístky nahoře červené, dole zlatožluté.
Plod
tmavě načervenalé hnědý se světleji hnědými šupinami.
Semena
oválná, zhruba 0,8 mm dlouhá.

 

Variety
Variabilita druhu byla minimální, určité rozdíly bylo možno pozorovat zejména v utváření středových trnů, kde se výrazně projevuje vliv kultury. Jako Sulcorebutia hoffmanniana byly označeny sběry WR 254 a V 313, do příbuzenstva S.hoffmanniana byl zařazen rovněž sběr KK 1015. Nově jsou k S.hoffmanniana přiřazovány rovněž sběry, které byly původně označovány jako S.seinoiana (n.n.). Jedná se o sběry L 954, WR 275, WR 612. Tím se variační šíře okruhu S.hoffmanniana podstatně rozšiřuje.

 

Výskyt
Rostliny, podle kterých byl druh popsán, pocházely z blízkosti Obrajes, departament Oruro, Bolívie. Podle Donalda se druh vyskytuje rovněž v departamentu Cochabamba, severně od Rio Caine v oblasti Tarata - La Vina.

 

Pěstování
Požadavky druhu S.hoffmanniana se nijak neliší od většiny ostatních sulkorebucií. Po naroubování rostliny více kvetou, ale také více narůstají, protahují se a více odnožují, čímž ztrácejí svůj přirozený vzhled. Pravokořenné rostliny vyžadují větší opatrnost při zálivce, udržují si však přirozenou velikost a charakter. Suché a chladné přezimování a ve vegetační době dostatek čerstvého vzduchu, nárazová zálivka a dostatek světla a ochrana před spálením na počátku vegetační doby, jsou nutné faktory pro úspěšné pěstování této zajímavé rostliny, která je v našich sbírkách dost řídká.

 

Poznámky
Sulcorebutia hoffmanniana byla popsána Backebergem roku 1959 jako lobivia podle jedné ze tří rostlin, které W.Hoffmann nalezl při své sběratelské cestě Bolívií v blízkosti Obrajes. Popis byl vyhotoven bez znalosti květu, plodu a semen, které nebyly popsány ani v roce 1966 při přeřazení druhu k rodu Sulcorebutia. Při publikování původního popisu nebyl Backebergem uveden nomenklatorický typ, jehož uvedení je pro platnost uveřejnění od 1.1.1958 povinné. Nomenklatorický typ nebyl stanoven ani později, jedná se tedy dodnes o jméno, které nebylo platně uveřejněno. Podle názoru některých autorů je S.hoffmanniana blízce příbuzná s druhem S.krugeri, obecně však převládá názor, že samostatnost druhu S.hoffmanniana je oprávněná.

 

Literatura
Brinkmann K.-H., Die Gattung Sulcorebutia, p. 33, 1976
Lindner P., Aztekia (mimořádné číslo), p. 79, 1982
Pilbeam J., Sulcorebutia and Weingartia, p. 53, 1985
Schütz B., Kaktusy 74, 10 : 35, 1974

 

Autoři
Text: Otakar Šída.
Foto: Karel Crkal.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Mrázek Jaromír (2008-07-10 12:41:02)
Před pěti nebo šesti lety jsem získal semenáče S.hoffmanniana od p.Pavlíčka.Sulcorebutie kvetou každoročně nádhernými fialovými květy.Protože bohatě odnožují,mám již dnes slušnou sbírku těchto Sulcorebutií,které všechny kvetou fialovým květem.
Anonym (2017-05-06 14:32:51)

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím deset a ctyri