Název
REBUTIA PSEUDODEMINUTA Backeb.
 

Taxon
Rebutia pseudodeminuta Backeberg, Der Kakteenfreund, p. 1933
Aylostera pseudodeminuta (Backeb.) Backeb. in Backeberg et Knuth, Kaktus ABC, p. 275, 1935
Druh byl pojmenován podle toho, že tyto rostliny byly původně ztotožňovány s druhem Rebutia deminuta (Web.) Berg., pseudodeminuta znamená nepravá deminuta.

 

Popis
Tělo
kulovité, později podlouhlé, až 100 mm vysoké, od základu bohatě odnožující, pokožka listově zelená, temeno poněkud snížené. Žebra rozložená v okrouhlé, dole téměř čtyřhranné bradavky o výšce 2 mm a šířce 6 mm; areoly na vrcholech bradavek okrouhlé, malé slabě nahnědlé plstnaté. Okrajových trnů 10, štětinovité, jemné paprskovitě odstávající, 3-7 mm dlouhé, sklovitě bílé, horní dva s tmavší špičkou nejdelší; středové trny 2-3, silnější, zpočátku nažloutlé, později s hnědou špičkou, horní až 15 mm dlouhý, ostatní 5-7 mm dlouhé.
Květy
30 mm dlouhé a široké; poupata téměř červenočerná; lůžko a trubka květní vně pokryté vlnou a několika štětinami; nitky nažloutlé; nažloutlá blizna ve výši nejvyšších prašníků; vnější okvětní lístky červené s tmavým středním proužkem, vnitřní okvětní lístky červené.
Plod
kulovitý, 5 mm v průměru, pokrytý vlnou a štětinami.
Semena
matná, hnědočervená, 1 mm velká.

 

Variety
Rebutia pseudodeminuta je druh značně variabilní, variabilita se projevuje zejména v barvě a délce otrnění. Řada variet, které však mají většinou jen charakter forem, byla popsána Backebergem; současně s popisem druhu byla roku 1933 publikována rovněž R.pseudodeminuta
var. schumanniana Backeb. s delšími okrajovými a zlatohnědě zbarvenými středovými trny. Další variety byly publikovány Backebergem roku 1935 v knize Kaktus ABC, ovšem s rodovým jménem
Aylostera:
Aylostera pseudodeminuta
var. albiseta Backeb. s čistě bílými trny, A.p.var.grandiflora Backeb. s většími květy a A.p.
var.schneideriana Backeb. s výrazně delšími trny. U těchto popisů chyběla latinská diagnóza, ta byla Backebergem doplněna až roku 1951. Tyto variety byly roku 1963 Buiningem a Donaldem převedeny do hodnosti forem druhu Rebutia pseudodeminuta, současně byla popsána další zajímavá forma s červenými nitkami jako R.p.
f. rubrifilamentosa Buin. et Don. Z novějších sběrů byl jako Rebutia pseudodeminuta označen sběr
WR 655 a
WR 679, do blízkosti tohoto druhu byl rovněž zařazen sběr KZ 846.

 

Výskyt
Rebutia pseudodeminuta pochází z Argentiny, z provincie Salta, kde roste v nadmořské výšce až 3500 m. Novější nálezy příbuzných forem pocházejí také z Bolívie, z departementu Tarija.

 

Pěstování
Rebutia pseudodeminuta je velmi vděčný a nenáročný druh. I jako pravokořenná roste a brzy a bohatě kvete. Pro svou odolnost je doporučována i začátečníkům, snadno se množí jak zakořeňováním odnoží, tak ze semen, která se tvoří z početných květů v dostatečném množství i bez sprašování. Zvláště pěkného vzhledu dosáhnou rostliny při dostatku světla a čerstvého vzduchu v období vegetace. Při pěstování pod fóliemi rostliny vytrňují mnohem mohutněji než pod sklem. Přezimování je nutné chladnější, aby rostliny nedeformovaly a bohatě kvetly, při suchém a chladném přezimování nemá ani nedostatek světla v období klidu na rostliny nepříznivý vliv.

 

Poznámky
Rebutia pseudodeminuta byla popsána roku 1933 Backebergem, stejný autor ji o dva roky později překombinoval do rodu Aylostera, jak to odpovídalo jeho dělení původního rodu Rebutia na samostatné rody Rebutia, Aylostera a Mediolobivia. V pojetí Buininga a Donalda, ke kterému se přiklonil rovněž Buxbaum, je rod Aylostera součástí rodu rebutia, v němž tvoří samostatnou sekci.Tento rozsah a uspořádání rodu Rebutia jsou zachovány i v posledním zpracování rodu Donaldem, kde je druh Rebutia pseudodeminuta veden jako druh skupiny zahrnující celou řadu novějších nálezů z Argentiny a Bolívie.

 

Literatura
Backeberg C., Cact. Succ. J. (US), p. 82, 1951
Backeberg C., Die Cactaceae, 3 : 1526, 1959
Buining A.F., Donald J. Sukkulentenkunde, 7/8 : 101, 1963
Buxbaum F. in Krainz H., Die Kakteen, 1. X. 1967
Donald J.D., Ashingtonia, 2 : 143, 1976

 

Autoři
Text: Otakar Šída.
Foto: Karel Crkal.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím ctyri a sedm