Název
PARODIA SUBTERRANEA Ritt.
 

Taxon
Parodia subterranea Ritter, Succulenta, 43 : 43, 1964
Parodia maassii (Heese) Berg. var. subterranea (Ritt.) Krainz in Städtische
Sukkulentensammlung, Zürich (katalog), p. 102, 1967
"Sub terra" znamená "pod zemí"; na stanovišti jsou v době sucha čtyři pětiny rostliny zataženy do půdy.

 

Popis
Tělo
ploché až trochu vyklenuté, 25-60 mm v průměru, temeno silně bíle vlnaté; žeber 11-13, vysokých 4-7 mm, většinou rovných; areoly s hustou bílou vlnou, 2-4 mm v průměru. Okrajových trnů je +- 10 (6-7), jsou 5-8 mm dlouhé, tenké, přitisklé, dolní nejčastěji bílé, horní černé, zřídkakdy bílé; středové trny 1-4, černé, silné, 7-14 mm dlouhé, dolní trn u mladých rostlin háčkovitý, u starších zakřivený či rovný.
Květ
22-30 mm dlouhý, receptakulum 6-9 mm vysoké, s bílou či hnědou vlnou, nahoře s několika jemnými černými štětinkami; okvětní lístky 12-16 mm dlouhé, 2-3,5 mm široké, rozprostřené, téměř čárkovité, nahoře trochu zašpičatělé až tupé, rubínově červené až purpurové (s úzkými bledě žlutými okraji); nitky světle žluté, čnělka nažloutlá, 10-15 mm dlouhá, bliznové laloky 1,5 mm.
Plod
5-6 mm široký, pokrytý bílou vlnou.
Semena
asi 0,8 mm dlouhá, 0,5 mm široká, testa černá, s velmi jemnými hrbolky.

 

Variety
Velká variabilita populací, v nichž byla P. subterranea sbírána, činí od počátku taxonomické potíže. Ritter nejprve svůj nález FR 730 označil jako P.culpinensis, nález FR 731 jako P.subterranea. později začal P.culpinensis považovat za varietu či formu P.subterranea, aby se nakonec (1980) ustálil na názoru, že FR 730 i FR 731 plynule přecházejí do sebe, takže nejde o samostatné druhy či variety. Původní popis z r.1964 v r.1980 trochu upravil (v předchozím odstavci uvedeno v závorkách). Není si jistý ani v hodnotě dalšího nálezu FR 731a. Považuje jej buď za samostatný druh (P.robustihamata) nebo za regionální varietu k P.subterranea. Jelínek naproti tomu trvá na podstatných rozdílech habitu i semen mezi nálezy FR 730 a FR 731; navíc uvádí formu s rovnými trny, pocházející z háčkovité matky.

 

Výskyt
Tento krásný druh objevil Ritter v r.1958 a jako typové naleziště udal jednou La Cueva (1964), provincie Sud Cinti (dept. Chuquisaca, Bolívie), podruhé Salitre (1980) v téže provincii. Kde sbíral svůj nález FR 730, zůstalo neobjasněno; podle původního pojmenování lze soudit, že to byla Culpina v provincii Sud Cinti. O "regionální varietě" FR 731a Ritter prozrazuje, že roste u Incahuasí ve stejné provincii. V dept.Chuquisaca, v oblasti Camargo - Culpina, sbíral P.subterranea (R 309) a P.culpinensis (R 310) W.Rausch. Lau našel P.culpinensis u Salitre (L 913), a P.subterranea u Culpina (L 914). Kníže uvádí dva nálezy P.culpinensis z okolí obce Culpina: KK 838 (3000 m) a KK 952 (2800 m); P.culpinensis var.flavida n. nud. (KK 953) sbíral u La Torre, 2800 m; P.subterranea (KK 731) posléze u La Cueva (3000 m), tedy na lokalitě, původně udané Ritterem.

 

Pěstování
Tmavé tělo, bílá vlna, černé trny, rezavá poupata a červené květy, to jsou důvody, proč je tento klenot mezi kaktusy tolik oblíben. Roste dobře na vlastních kořenech a kdo již pár let udržel ve své sbírce několik parodií, nebude mít s P.subterranea potíže.

 

Poznámky
Do téměř nepřehledného příbuzenstva P.subterranea se pokusil svést nějaký systém F.H.Brandt. Vyšel z morfologie semen a zkoumal, jaké znaky rostlin odpovídají jednotlivým typům semen. Tak popsal čtyři nové druhy z okruhu P.subterranea: P.culpinensis (1973), P.pseudosubterranea (1979), P.salitrensis (1980) a P.nigresca (1981). Tento pokus však narazil na ostrý nesouhlas Weskampa i dalších. Kdo nechce neustále přepisovat jmenovky, raději vyčká, až diskuse utichnou.

 

Literatura
Brandt F.H., Letzebueger Cactéefrenn, 5 : 107-110, 137-139, 1984
Jelínek J., Kaktusy 69, 6 : 102-107, 1969
Jelínek J., Kaktusy 80, 16 : 113, 1980
Kessler H., Kakt. und and. Sukk., 21 : 70, 1970
Kessler H., Stachelpost, 6 : 271-272, 1970
Königs G., Succulenta, 49 : 58-59, 1970
Königs G., Weskamp W., Kakt. und and. Sukk., 16 : 156, 1965
Ritter F., Kakteen in Südamerika, 2 : 531-532, 1980
Wagner K., Kakt. und and. Sukk., 28 : 44, 1977
Weskamp W., Kaktus, Hanau, 2 : 35-38, 1985
Weskamp W., Die Gattung Parodia, p. 322-323, 1987

 

Autoři
Text: Miroslav Veverka.
Foto: Viktor Havelík ve své sbírce.
Snímek semen (archív autor): Willy Verheulpen a Jean Lathouwers (Belgie).


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím deset a dve