Název
MELOCACTUS MATANZANUS León
 

Taxon
Melocactus matanzanus León, Mém. Soc. Club. Hist. Nat., 7 : 183-185, 1934
Jméno matanzanus vystihuje původ rostliny v okolí města Matanzas, provincie Matanzas, Kuba.

 

Popis
Tělo
stonek jednotlivý, ponejvíce kulovitý, asi 90 mm široký a 80 mm vysoký; žeber 8-9, přímých, na hranách ostrých, hrbolatých a pod areolami rozšířených; pokožka svěže až žlutozelená, vzácně s namodralým voskovitým ojíněním. Areoly kruhovité, asi 3 mm široké, s bělavou plstí. Okrajových trnů 7-8, až 15 mm dlouhých, paprskovitě rozprostřených, ke stonku zpět zahnutých, bělavých až žlutavých; středový trn 1, asi stejně dlouhý, odstávající. Cefálium až 40 mm vysoké a 60 mm široké, složené z pevných, ale nepíchavých štětin červené barvy a bílé vaty, štětiny vyčnívají 5-7 mm z cefália.
Květ
asi 17 mm dlouhý a sotva 5 mm z cefália vyčnívající, 7-8 mm široký, růžové barvy; okvětní lístky na bázi srostlé v trubku, která je většinou bílá až světle růžová; květní lůžko i trubka zcela holé.
Plod
úzce válcovitý, asi 20 mm dlouhý a 6-7 mm široký, narůžovělý až bělavý.
Semeno
0,9 mm velké, hruškovitého tvaru, testa černá, jemně bradavičnatá.

 

Variety
V přírodě existuje malá populace na plošně omezeném areálu, která je homogenní. Jedinci rostou na výživnějších podkladech dorůstají větších rozměrů, na skalních podkladech naopak zůstávají menší. Blízce příbuzným taxonem je M.actinacanthus Areces, jehož naleziště leží ve střední Kubě. Morfologicky se odlišuje málo; hlavním rozdílem je nepřítomnost středového trnu v areole. Lze tedy očekávat, že bude zahrnut jako varieta k M.matanzanus.

 

Výskyt
Typová lokalita leží západně od města Matanzas, Kuba, v oblasti Cuabal Las Tres Ceibas. Jedná se o erozní pánev Rio Yumuri v oblasti serpentinitových usazenin s výrazně endemickou vegetací M.matanzanus roste na světlinách v nízkém trnitém chaparalu (křovinatém lese), na výchozech podložní horniny, kde je ostatní rostlinstvo potlačeno.

 

Pěstování
M.matanzanus je jedním z nejlépe rostoucích a nejdříve dospívajících druhů rodu Melocactus. Semenáče lze během 5 let přivést ke kvetení; při jejich naroubování na větší podnože dokonce již 4.rokem po výsevu.
Jako ostatní druhy rodu Melocactus je M.matanzanus citlivý na poklesy teplot, zejména mají-li trvalejší charakter (krátkodobě snese i poklesy pod 10 stup. C). Velmi dobře přezimuje na okně v interiéru při pokojových teplotách, kde jej přibližně jednou za měsíc mírně zavlažíme. Lze jej přezimovat i ve skleníku apod., pokud jej umístíme na nejteplejším místě, kde teploty dosahují 12 a více stup. C. Během růstu vyžaduje pravidelnou zálivku a teploty neklesající pod 20 stup. C.
Na snímku jsou zobrazeny: dospělý import (vzadu) a semenáč naroubovaný na Cereus peruvianus (vpředu), rostliny ze sbírek botanické zahrady UK v Praze.

 

Poznámky
V minulosti byl M.matanzanus spojován se jménem M.havanensis, což je jméno bez jakýchkoliv konkrétních "pozůstalostí". Nález M.actinacanthus v provincii Habana však napovídá, že v historických dobách mohly melokaktusy růst i jinde v západních provinciích Kuby. Mohlo jít o zcela odlišný druh, mohlo jít o totožný kaktus.
M.matanzanus je v současné době ohrožen vyhubením, zejména pokud máme na mysli původní naleziště v Cuabal Las Ceibas. Je chráněn dozorem před sbíráním, což se ukázalo být nedostatečnou ochranou. Naopak, po přenesení semen do kultury, rozvinutím velkoplošných náhradních kultur, se tento druh rozmnožil v takovém počtu, který zřejmě nikdy v přírodě neexistoval. Odhadujeme, že v kultuře existuje nejméně desetinásobný stav (také ale až 50násobný) proti přírodním počtům.

 

Literatura
León H., Flora de Cuba, 3 : Habana, 1953
Lux A., Kaktusy Sukulenty, 1 : 12-14, 1980
Meszárosz Z., Acta Bot. Acad. Scient. Hungaricae, 22 : 127-147, 1976
Říha J., Kaktusy, 7 : 27-28, 1971
Říha J., Kaktusy, 12 : 13-14, 1976
Říha J., Kaktusy, 16 : 71-72, 1980
Žitt J., Živa, 24 : 217-218, 1976

 

Autoři
Na snímku jsou zobrazeny: dospělý import (vzadu) a semenáč naroubovaný na Cereus peruvianus (vpředu), rostliny ze sbírek botanické zahrady UK v Praze.
Text a foto J.Říha a R.Šubík.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím tri a dve