Název
MAMMILLARIA ZEPHYRANTHOIDES Scheidw.
 

Taxon
Mammillaria zephyranthoides Scheidweiler, Allgemeine Gartenzeitung, 9 : 41-42, 1841
Chilita zephyranthoides (Scheidw.) Orcutt, Cactography, p. 2, 1926
Ebnerella zephyranthoides (Scheidw.) Buxbaum, Österr. Bot. Zeitschrift, p. 98, 1951
Dolichothele zephyranthoides (Scheidw.) Backeb., Die Cactaceae 5 : 3528, 1961
Jméno zephyranthoides znamená podobný rodu Zephyranthes, ale je tím míněna podobnost květů tohoto rodu.

 

Popis
Tělo
jednotlivé, stlačeně kulovité nebo polokulovité, 70-80 mm vysoké, až 100 mm široké, tmavozelené; bradavky ve spirálních řadách 5:8, volně uspořádané, válcovité, na vrchní straně zploštěné, tupé, trochu zkosené, až 25 mm dlouhé; areoly kruhovité až eliptické, 2-2,5 mm v průměru, s bílou, trochu vločkovitou plstí, později holé; axily holé. Okrajové trny 12-18, 8-12 mm dlouhé, tence šídlovité, rovné, prostřední nejdelší, paprskovitě uspořádané, bílé; středový trn 1, případně 2, velmi malé až 8-1 mm dlouhé, vztyčené, většinou udicovitě zakřivené, hnědé, dole světlejší, spodní trochu delší, horní někdy přímý a trochu kratší.
Květy
vyrůstají rozptýleně v blízkosti vrcholu rostliny, 30-35 mm dlouhé, až 40 mm široké, nálevkovité, lůžko květní tmavozelené; vnější okvětní lístky zelené až hnědé, kopinatě zašpičatělé, s třásnitým krajem; vnitřní okvětní lístky bílé až žluté, s karmínově červenými středovými proužky, kopinatě zašpičatěné, zoubkované; tyčinky dosahují sotva do poloviny květního obalu, dole zelené, nahoře růžové až karmínově červené; prašníky zlatožluté až oranžové; čnělka na bázi zelená, nad tím růžově červená; bliznových laloků 8-10, žlutavě zelených.
Plod
vejčitý, červené barvy.
Semena
velká, okrouhlá, asi 2 mm v průměru, s úzkým hilem; testa matně černá, s dosti velkými jamkami.

 

Variety
Žádné variety ani formy nebyly platně popsány a vyskytnuvší se druhové jméno M.zephyranthiflora Pleif. je také jen pouhým jménem. V literatuře se však objevují názory, že se u tohoto druhu vyskytly dvě různé formy. Ve starších sbírkách byly známé rostliny s hustě uspořádanými, ozdobnými bradavkami, zatímco na nalezištích byly sbírány jen rostliny s většími, silnějšími a řidčeji rozloženými bradavkami. Podle vyobrazení v Blossfeldově katalogu (č.1736) 31. 1933 se mělo jednat v prvním případě o rostliny nejen s malými bradavkami, ale i menšími květy.
Koncem roku 1987 překombinoval Jonas Lüthy Mammillaria heidiae Krainz, in Kakt. u. a. Sukk., 26 : 217, 1975 na Mammillaria zephyranthoides var. heidiae (Krainz) Lüthy, in Kakt. u. a. Sukk. 38 (1) : 11, 1987. Bližší zdůvodnění této překombinace její autor neuvedl. V následujícím čísle Kakt. u. a. Sukk., 38 (12) : 1987/35 je znovu představena K.Helmerem v příloze Cactaceae tato rostlina opět jako samostatný druh M.heidiae Krainz.

 

Výskyt
V různých, hlavně vyšších a chladnějších oblastech Mexika nad 2000 m n. m. V provincii Oaxaca (Scheidweiler). Ve státě Hidalgo, 2400 m n. m. na travnatých polohách vysočiny Tisayuca (Galeotti, Ehrenberg). U El Laus ve státě Querétaro (Schmoll), ale také z Puebly u Tehuacanu (Craig).

 

Pěstování
M.zephyranthoides je krásný, ale poněkud choulostivý druh, který kvete ve skleníkové kultuře již v dubnu. Vyžaduje studené a suché přezimování. V období klidu se rostlina silně smršťuje a zatahuje do půdy. V časném jarním období je ji možno zalévat jen velmi mírně.

 

Poznámky
Podle Buxbauma se jedná o představitele jednoho z nejstarších a nejprimitivnějších druhů tohoto rodu. Také Hunt je přesvědčen o dlouhé vývojové historii a velké izolaci těchto velkokvětých rostlin s černými semeny, ve srovnání s malokvětými rostlinami a jejich hnědými semeny. M.zephyranthoides nemá zřejmě blízce příbuzné taxony, ačkoliv mnohé autority ji pokládaly za blízkou M.wrightii.

 

Literatura
Backeberg C., Die Cactaceae, 5 : 3528- 3530, 1961
Craig R. T., The Mammillaria Handbook, p. 178, 1945
Hunt D.R., Jména mamilárií v běžném užívání, překlad z angl. časopisu The Journal of the
Mammillaria Society G.B. 1970-1977
Pilbeam J., Mammillaria. A collector`s guide, p. 143, 1981

 

Autoři
Text zpracoval Karel Crkal, který také pořídil snímek rostliny ve sbírce Josefa Calty.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Václav Hlaváček (2013-08-14 01:47:43)
V Oaxace se také vyskytuje trochu odlišná forma. Je bez středového ostnu a mírně obráží.
Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím tri a sedm